Článek
Donald Trump rozesílá po celém světě pozvánky do Rady míru. Nové organizace, kterou navrhl, má jí doživotně předsedat a mít v ní rozhodující slovo při řešení mírových konfliktů.
„Rada míru zajistí trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem,“ píše se v návrhu preambule nové organizace. Jako první věc má řešit obnovu Pásma Gazy.
„Je to největší a nejprestižnější rada, jaká kdy vznikla,“ uvedl americký prezident v příspěvku na své síti Truth Social.
Vznik rady Trump oznámil 15. ledna, tedy ještě před tím, než norskému premiérovi napsal, že jelikož mu Norsko neudělilo Nobelovu cenu míru, již se necítí „povinen myslet výhradně na mír“.
Ohlasy na pozvánky jsou zatím různé. Z devětačtyřiceti oslovených zemí (a Evropské komise) slíbila účast jen zhruba desítka. Patří mezi ně například Maďarsko a Argentina, dvě země s politiky, kteří jsou Trumpovými velkými příznivci.
Maďarský premiér Viktor Orbán a argentinský prezident Javier Milei nadšeně souhlasili. „Je to pocta,“ uvedl Orbán, jehož vláda ale může skončit po dubnových parlamentních volbách, protože tentokrát ho opozice podle průzkumů může porazit.
Milei získal v říjnu ve Washingtonu státní půjčku 20 miliard dolarů, takže kromě ideologické spřízněnosti s Trumpem je americké administrativě zavázán.
Potíž s Kremlem
Pozvánku dostal také polský prezident Karol Nawrocki. Ten má s Trumpem dobré vztahy, ale Varšavě se nelíbí, že pozvánku obdržel také ruský diktátor Vladimir Putin.
„Pozvání dostali i politici, jejichž názory jsou naprosto odlišné od názorů polského prezidenta. Vladimir Putin takovým politikem samozřejmě je,“ řekl k tomu diplomaticky Nawrockého mluvčí Marcin Przydacz. Premiér Donald Tusk pak novinářům řekl, že připojení k radě by musel schválit polský parlament.
Ze stejného důvodu jako Nawrocki se k iniciativě postavil zdrženlivě prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je těžké si představit Ukrajinu společně s Ruskem v jakékoliv radě,“ konstatoval.
Kreml dosud neoznámil, zda Putin nabídku přijal. Odmítla ji naopak Francie, podle níž je Trumpův koncept nežádoucím konkurentem Organizace spojených národů.
Pozvánku dostalo rovněž Turecko a přímo ve Výkonném výboru pro správu Gazy mají sedět zástupci nejen Turecka, ale i Kataru. To narazilo na nevoli Izraelců, kteří považují vlády v Ankaře a Dauhá za příliš blízké teroristickému hnutí Hamás.
Členství za miliardu
Za trvalé členství v Radě míru by měl každý stát zaplatit miliardu dolarů, žádá Trump. Kdo nezaplatí, bude mít jen dočasné členství po dobu tří let. „Jde o nabídku trvalého členství partnerským zemím, které prokážou hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě,“ uvedl Bílý dům.
Česko zatím podle nedělních slov Petra Macinky (Motoristé sobě) pozvání nedostalo a ministr zahraničí si nedokáže představit, že by země zaplatila miliardu dolarů. Podobně se vyjádřil kanadský premiér Mark Carney. Řekl, že v zásadě souhlasí s připojením Kanady k radě, ale nechápe, proč by za to země měla platit.
Souhlas se členstvím v Trumpově Radě míru už daly kromě Argentiny a Maďarska také Albánie, Bělorusko, Vietnam, Uzbekistán, Kazachstán a Paraguay. Není jasné, zda se ucházejí o dočasné členství, nebo trvalé s platbou zmíněné miliardy dolarů.
Připojit se hodlají i Spojené arabské emiráty. Trump poslal pozvánku zároveň Indii a Pákistánu, dvou znepřáteleným zemím.
Blair, Rubio, Witkoff
Rada je dalším krokem v mírové dohodě o Pásmu Gazy z loňského roku. Tím prvním bylo uzavření příměří, druhým pak rozhodnutí Hamásu vzdát se vlády nad Gazou.
Součástí týmu, který bude na rekonstrukci enklávy dohlížet, jsou vedle Trumpa také americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpovi vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff, bývalý britský premiér Tony Blair, šéf egyptské rozvědky Hasán Rašád, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan nebo katarský ministr pro strategické záležitosti Alí Savádí.
