Konec starých časů. Co vše za rok smetl ze světa hurikán Trump

První rok druhého prezidentského období Donalda Trumpa charakterizuje mnoho analytiků a historiků jako „největší zlom od roku 1945“. Jiní mluví o „prezidentství, které v amerických dějinách nemá srovnání“.

Stručně shrnujeme, co americký prezident za rok v Bílém domě od své inaugurace 20. ledna 2025 změnil, zrušil, nebo naopak zavedl.

Donald Trump rezignoval na projevy svých předchůdců o obraně demokracie a svobody ve světě. Po lednovém zásahu proti Nicolási Madurovi řekl, že Spojené státy potřebují venezuelskou ropu a budou zemi dočasně spravovat.

Dalším příkladem byla návštěva saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána v Bílém domě. Když se novinářka televize ABC zeptala na vraždu saúdského exilového kritika Džamála Chášukdžího na konzulátu v Istanbulu, kterou podle dřívějších analýz CIA korunní princ schválil, Trump se na ni obořil. Řekl, že Muhammad bin Salmán o vraždě nic nevěděl a že je skvělým vůdcem.

V pondělí pak vyšlo najevo, že prezident norskému premiérovi napsal dopis. „Vzhledem k tomu, že vaše země se rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za zastavení více než osmi válek, již se necítím povinen myslet výhradně na mír,“ stálo v něm podle dostupných zpráv.

Připomeňme, že prestižní ocenění loni dostala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, ačkoliv od šéfa Bílého domu i jeho okolí ještě před oznámením vítěze opakovaně zaznívalo, že si ji zaslouží právě on.

Americký prezident dal najevo, že Spojené státy na západní polokouli nestrpí politicky nic, co by bylo proti jejich zájmům. Pocítila to Venezuela a Trump hrozil zásahem také Kubě, Mexiku nebo Kolumbii.

Rýsuje se tak změna oproti světovému pořádku, který vznikl na konci 40. let. Spojené státy víc než o NATO a spojenectví s Evropou usilují o dominanci na celém americkém kontinentu, zatímco spojenecké závazky v Evropě nebo Asii (například vůči Tchaj-wanu a Japonsku) nepovažují za klíčové.

S tím souvisí také snaha připojit k USA Grónsko, které je podle Trumpa klíčové pro americkou bezpečnost. To v praxi znamená střet s Dánskem, které je členem NATO a Grónsko je jeho autonomní součástí, ale i dalšími státy starého kontinentu. O víkendu dokonce oznámil, že uvalí cla na evropské země, které Kodani vyjádřily podporu. Budou podle něj platit, dokud se USA nepodaří uzavřít dohodu o koupi arktického ostrova.

Trump rovněž nečekaně navrhl připojení Kanady ke Spojeným státům - začal ji označovat za 51. stát USA, což vedlo k bezprecedentnímu ochlazení vztahů mezi Washingtonem a Ottawou. Počet Kanaďanů cestujících do USA meziročně klesl o 22 procent.

Současná americká administrativa opouští dlouholeté sepětí USA a evropských zemí. Trump i jeho viceprezident J. D. Vance kritizují evropské země za údajně vlažný přístup k migraci, nebo za pokuty velkým amerických technologickým firmám, jako jsou SpaceX Elona Muska nebo Meta Marka Zuckerberga.

Agendou Bílého domu je spíše podpora konzervativních politiků a stran, které mají názorově blízko k americkým republikánům. „Rostoucí vliv patriotických evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu. Naším cílem by mělo být pomoci Evropě napravit její současnou trajektorii,“ uvádí se v nové americké Národní bezpečnostní strategii, 30stránkovém dokumentu zveřejněném v prosinci.

Za první rok se Donald Trump několikrát rozhodl k bombardování míst, která považuje za ohrožení Spojených států.

Postupně americké rakety a bomby dopadly na Jemen (kvůli útokům tamních ozbrojenců na lodě v Rudém moři), Somálsko, Írán, Sýrii (na tábory Islámského státu), Nigérii, na lodě blízko pobřeží Venezuely a pak na Venezuelu samotnou.

Loňský srpnový úder na íránská jaderná zařízení bombardéry B-2 a střelami s plochou dráhou letu Tomahawk byl historicky prvním přímým vojenským střetem mezi Washingtonem a Teheránem.

Donald Trump se prezentuje jako konzervativec, který bojuje s - podle něj škodlivými - levicovými ideologiemi.

Vydal například dekret, podle něhož v USA existují jen dvě pohlaví - mužské a ženské. Vyslovuje se proti účasti transgender lidí v ženském sportu.

Od svého nástupu do Bílého domu začal demontovat programy, jež berou v potaz rozmanitost, rovnost a inkluzivitu (DEI) a v oficiálním slovníku vlády zakázal stovky slov spadajících do pojmu DEI. Tvrdí, že tyto programy „podkopávají národní jednotu, protože popírají, diskreditují a ničí tradiční americké hodnoty“. Na mušku si jeho lidé vzali i odkaz černošských pilotů. Zmínky o nich se nakonec vrátily, jiné věci ovšem zmizely úplně.

Prezident odmítá jako neprokázaná i vědecká zjištění o vlivu fosilních paliv na životní prostředí. Bílý dům vydal nařízení, aby se USA stáhly z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Už dříve Trump stáhl americký podpis z Pařížské úmluvy o změně klimatu.