Hlavní obsah

Předchůdce si nenechal lva ani perly. Trump se nebojí mnohem většího daru

Foto: Profimedia.cz

„Palác v oblacích“, jak se přezdívá letadlu, které by Katar mohl dát Donaldu Trumpovi, na letišti Palm Beach, kde si ho v únoru americký prezident prohlédl.

Starožitnosti, zbraně, zvířata či syrové jehněčí maso. Američtí prezidenti dostávají nejrůznější zahraničí dary, občas skutečně unikátní. Většinu si ale nenechají. Výjimkou je Donald Trump.

Článek

Byl bych hlupák, kdybych takový dárek zdarma nepřijal, řekl Donald Trump na nabídku od katarské vlády, která mu chce předat luxusní letadlo Boeing v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 9 miliard korun).

Američtí prezidenti dostávají během svého úřadování stovky darů ze zahraničí. Existují přitom jasná pravidla, kdy a jak je mohou opravdu přijmout a zdali si je vůbec mohou ponechat. Trumpovo prohlášení tak mezi experty na etiku a ústavu vyvolalo ostrou kritiku a znepokojení, a to včetně stoupenců prezidentova politického hnutí MAGA (Make America Great Again).

Americká ústava totiž obsahuje takzvanou klauzuli o odměnách, která omezuje, jaké dary mohou prezidenti USA přijímat od zahraničních vlád, připomíná stanice BBC . Jejím účelem je zabránit tomu, aby se prezidenti a další vrcholní politici nestali závislými na cizích vládách, neboli jinými slovy je nikdo z venku nemohl korumpovat.

Prezident by se tak měl obrátit na Kongres a dostat od zákonodárců povolení dar přijmout, stojí dále v americké ústavě.

Zachoval se tak například v pořadí osmý prezident USA Martin Van Buren, když mu v roce 1839 daroval marocký sultán dva živé lvy a když se mu o rok později tentokrát ománský sultán pokusil darovat „koně, perly a jiné cenné věci“ a do Bílého domu je nechal odeslat lodí.

Foto: Profimedia.cz

Tehdejší americký prezident George Bush mladší na horském kole, které dostal od izraelského premiéra Ehuda Olmerta, květen 2008.

„Považuji za svou povinnost předložit tento návrh Kongresu, aby s ním naložil, jak uzná za vhodné,“ napsal tehdy Van Buren poslancům a senátorům poté, co vysvětlil, že chápe, že takové dary jsou v rozporu se zákonem, píše k epizodě stanice CNN. A Kongres mu dal za pravdu, zvířata skončila zoo, perly v muzeu.

Osud darů

Luxusní dary jsou většinou zničeny (zvlášť když se jedná o potraviny či nápoje), nebo přesunuty do Národního archivu či budoucí prezidentské knihovny, jež plní roli jakéhosi osobního archivu prezidenta.

Jak totiž píše britský list The Guardian, federální zaměstnanci včetně prezidenta si mohou nechat zahraniční dary pouze v hodnotě nižší než 480 dolarů (přes 10 tisíc korun). Vše nad tuto částku se považuje za dar „lidu Spojených států“ a musí to zaevidovat takzvané Dárkové oddělení Bílého domu, které následně informuje další příslušné instituce v zemi.

Když si prezident přeci jen chce některou z věcí ponechat, může tak učinit jen tak, že za ní z vlastní kapsy zaplatí přiměřenou tržní hodnotu. Většina prezidentů to ale zpravidla nedělá.

Vybrané dary pro americké prezidenty a první dámy

Ázerbájdžánský prezident Hejdar Alijev daroval Billu a Hillary Clintonovým koberec o rozměrech 180 na 150 centimetrů s jejich tvářemi. Na jeho výrobě pracovalo v osmihodinových směnách dvanáct žen. Výroba takto ručně vyšívaného koberce totiž běžně zabere měsíce.

George W. Bush získal téměř 140 kilogramů syrového jehněčího masa, které mu zaslala argentinská vláda Néstora Kirchnera.

Svazijský král Mswati III. se snažil okouzlit první dámu Michelle Obamovou rozsáhlou kuchyňskou a jídelní soupravu. Jeho Veličenstvo poslalo mísu na podstavci z recyklovaného skla, zdobenou hlavami nosorožce, slona, hrocha a vodního buvola či dva skleněné hrnky na míru se stříbrnými uchy ve tvaru jaguára.

Saúdskoarabský král Abdulláh poslal Obamové dvě sady diamantových a smaragdových šperků včetně náhrdelníku, náušnic, prstenu a náramku“ v hodnotě přes milion dolarů.

Jill Bidenová dostala od indického premiéra Naréndry Módiho sedmi a půl karátový diamant v hodnotě 20 tisíc dolarů.

Poznámka: Výše uvedené dary Bílý dům nechal zlikvidovat či přesunout do Národního archivu či prezidentských knihoven.

Zdroj: Guardian, CNN

Donald Trump by tak měl za katarské letadlo, přezdívané „palác v oblacích“, jednoduše zaplatit. Tento americký prezident se nicméně v souvislosti s přijímáním darů chová v porovnání se svými předchůdci odlišně. Celou řadu z nich si nechává ve svém vlastnictví, aniž by o nich někoho vůbec spravil.

Trump už po svém prvním prezidentském období mezi lety 2017 až 2021 nenahlásil více než 100 darů od cizích zemí v hodnotě přesahující čtvrt milionu dolarů. Několik z těchto věcí - včetně obrazu Trumpa v životní velikosti od prezidenta Salvadoru a golfových holí od japonského premiéra - je stále nezveřejněno, upozorňuje The Guardian.

Sněmovní demokraté z Výboru pro dohled tehdy ve své zprávě podrobně sepsali tyto „utajené“ dary, jako například šestnáct „suvenýrů“ ze Saúdské Arábie včetně dýky v hodnotě 24 tisíc dolarů, či sedmnáct dárkových pozorností z Indie, mezi nimiž byly drahé manžetové knoflíčky, váza a model Tádž Mahalu v hodnotě téměř pěti tisíc dolarů.

Hněv MAGA

Katarské letadlo podle listu The New York Times každopádně nemá srovnání a je vůbec nejdražším darem, který kdy byl americkému prezidentovi nabídnut. Pro úplnost dodejme, že katarská diplomacie nemluví o daru, ale o předání stroje k „dočasnému užívání“. Boeing by měl nahradit dosluhující letouny Air Force One před dodávkou nových, která se zpožďuje.

Fakt, že Trump chce luxusní stroj během nadcházející návštěvy blízkovýchodní země přijmout, vyvolává odpor i mezi jeho nejoddanějšími stoupenci.

„Prezident Trump slíbil, že vysuší bažinu. Tohle ve skutečnosti není vysušování bažiny,“ řekl například pravicový komentátor Ben Shapiro v narážce na Trumpovo heslo o vymýcení korupce ve vládě.

„Jestli je to pravda, na této administrativě ulpí velká skrvna. A to říká někdo, kdo by za Trumpa klidně schytal kulku. Jsem tak zklamaná,“ napsala na sítí X Laura Loomerová, známá pravicová aktivista a konspirátorka.

Moderátor konzervativní televize Fox News Mark Levin na její příspěvek napsal lakonicky: „Přesně tak.“

Letadlo přitom vyvolává i další otázky, například, zdali je bezpečné, aby v něm americký prezident vůbec létal.

„Aby se toto riziko z hlediska odposlechu, sledování, kybernetické bezpečnosti nebo sabotáže snížilo, muselo by se toto letadlo rozebrat na součástky. Ani pak bych do něj amerického prezidenta ale neposadil,“ napsal Garrett Graf, prezidentský historik a autor newsletteru Doomsday Scenario.

Související témata:
Luxusní dárky

Doporučované