Trump v Pekingu nešetřil chválou. Si ho varoval, aby neupadl do pasti

Křižovatky v centru Pekingu jsou pod drobnohledem víc než obvykle. Policisté postávají i v okolí pětihvězdičkového hotelu Four Seasons, který je na následující dva dny celý zarezervovaný pro VIP návštěvu ze Spojených států.

Zvláštní bezpečnostní opatření v čínském hlavním městě byla patrná už několik týdnů před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa - zejména v místech jako náměstí Tchien-an-men a Velká síň lidu, kde se aktuálně odehrávají nejdůležitější jednání čínsko-amerického summitu.

Atmosféru přísného dohledu ve městě zároveň zjemňuje výzdoba podél cest, kudy projížděla Trumpova kolona.

Ulice lemované barevnými truhlíky s čerstvě vypěstovanými květinami podle korespondenta BBC Stephena McDonella vzbudily pozornost i na čínských sociálních sítích. Někteří uživatelé tam žertovali o vysoké kvalitě „květin financovaných z peněz daňových poplatníků“.

Ještě než Donald Trump nastoupil na palubu Air Force One, novinářům řekl, že se Si Ťin-pchingem chce mimo jiné vést „dlouhý rozhovor“ o Íránu - tématu, kvůli němuž původní termín cesty odložil. Zároveň ale odmítl, že by Spojené státy v této otázce od Číny „potřebovaly nějakou pomoc“.

Trump, doprovázený delegací složenou z představitelů amerického byznysu, odlétal s vírou, že jej během „velmi vzrušující“ cesty do Číny čeká „spousta dobrých věcí“.

Ještě než vystoupil na letišti v Pekingu, stal se viditelnou částí summitu samotný přílet speciálu Air Force One.

V okolí mezinárodního letiště se shromáždily stovky profesionálních fotografů i místních, kteří chtěli zachytit jeden z nejznámějších symbolů amerického prezidenta. Během několika minut po přiblížení stroje zaplavily čínské sociální sítě fotografie a videa přistání pořízená z různých úhlů.

Letečtí nadšenci zároveň sdíleli podrobné analýzy prezidentského letadla, označovaného za „létající Bílý dům“, sledovali jeho trasu z Washingtonu a zveřejňovali záběry ze zastávky na doplnění paliva na Aljašce.

První gesto úcty vůči americkému prezidentovi přišlo hned při přivítání, kterého se zhostil čínský viceprezident Chan Čeng. Při Trumpově předchozí návštěvě Číny v roce 2017 ho vítala nižší šarže, tehdejší člen Státní rady Jang Ťie-čchi. Chan se navíc loni zúčastnil Trumpovy inaugurace, což čínská strana mohla využít jako další signál osobní i politické vstřícnosti.

Následovalo okázalé oficiální přivítání, při kterém už nebylo pochyb, že se Peking před Trumpem plánuje vytáhnout - při nástupu do prezidentského vozu hrála dechová kapela, vlajkonoši předváděli choreografii a skandovali „Vítejte, vítejte, srdečně vás vítáme“.

Před Velkou síní lidu pak Trumpa a Si Ťin-pchinga čekal slavnostní ceremoniál s vojenskou přehlídkou a jednadvaceti dělovými salvami za melodií americké i čínské hymny. Následně spolu kráčeli po červeném koberci podél čestné stráže seřazené do dokonale rovných řad. Došlo i na očekávaný fotogenický moment - vřelé potřesení pravicí.

Donalda Trumpa evidentně potěšilo také setkání s desítkami čínských školáků, kteří ho vítali máváním malých vlajek a květinami. Prezident na pozdrav zvedl pěst a dětem zatleskal.

Později v projevu řekl, že právě ony na něj udělaly „obzvláště velký dojem“. „Byly úžasné… a vím, že pro vás znamenají opravdu hodně,“ řekl směrem k čínskému prezidentovi.

Vojenská přehlídka, červený koberec, dělové salvy i choreograficky připravené přivítání - taková okázalost ceremoniálu nebyla ničím menším než politickým signálem Washingtonu, že Peking přikládá návštěvě mimořádný význam a snaží se o vstřícnou atmosféru.

Úvodní projev oba státníci pojali po svém. Si Ťin-pching zdůraznil, že jejich setkání „celý svět sleduje“. Mluvil o zrychlující se proměně mezinárodního řádu, jakou svět „za sto let nezažil“, a o nestabilní a bouřlivé globální situaci.

Položil také otázku, zda Čína a Spojené státy dokážou překonat takzvanou Thúkydidovu past - tedy představu, že vzestupující mocnost a zavedený hegemon jsou nevyhnutelně odsouzeni ke střetu.

„Svět se ocitl na nové křižovatce,“ řekl Si. Podle něj musí lídři obou velmocí odpovědět na otázky zásadní nejen pro jejich země, ale i pro svět a budoucnost lidstva.

Zároveň poblahopřál Trumpovi a Spojeným státům k 250. výročí nezávislosti a zdůraznil, že obě země mají podle něj více společných zájmů než rozdílů. „Čína i USA mohou ze spolupráce těžit a z konfrontací tratit,“ uvedl s tím, že by měly být partnery, nikoli soupeři.

Si zároveň dal jasně najevo, že nejcitlivější otázkou zůstává Tchaj-wan. Podle čínské agentury Sin-chua americkému prezidentovi řekl, že pokud bude tato otázka řešena správně, mohou si bilaterální vztahy zachovat celkovou stabilitu. V opačném případě může dojít ke střetu a celé čínsko-americké vztahy by se dostaly do velmi nebezpečné situace.

Donald Trump se zaměřil spíš na osobní rovinu vztahu se Si Ťin-pchingem. Řekl, že je pro něj „ctí“ se s čínským prezidentem setkat, a připomněl, že spolu dokázali řešit problémy i v obtížných situacích.

„Vycházeli jsme spolu dobře, když nastaly potíže, vyřešili jsme je. Volal jsem vám a vy jste volal mně,“ řekl. Siho označil za „skvělého vůdce“ a dodal, že to říká i přesto, že se to „některým lidem nelíbí“.

Americký prezident zároveň naznačil, že hlavní výsledky návštěvy se budou pravděpodobně týkat obchodu. Zdůraznil, že s sebou do Pekingu přivezl „nejlepší“ obchodní delegaci složenou z představitelů předních amerických firem. „Dnes jsou tu přítomni pouze ti nejlepší, aby vám vyjádřili úctu,“ řekl.

Někteří lidé podle něj summit označují za „největší všech dob“ a vztahy mezi USA a Čínou budou podle něj „lepší než kdykoli předtím“.

Trumpovu „nejlepší delegaci“ tvoří členové vlády, poradci i zástupci amerického byznysu.

V zasedací místnosti vzbudily pozornost i některé drobné protokolární detaily. Na jmenovce Petea Hegsetha bylo v čínštině stále uvedeno „ministr obrany“, ačkoli Trump dříve schválil změnu titulu na „ministr války“ - ta však dosud nebyla zakotvena v zákoně Kongresem.

U Marca Rubia zase čínská jmenovka používala nový přepis jeho jména, odlišný od varianty uvedené na čínských sankčních seznamech. Rubio se tak stal prvním sankcionovaným americkým ministrem zahraničí, který navštívil Čínu.

Uživatelům sociálních sítí neuniklo ani Rubiovo zaujaté pozorování honosné výzdoby stropu ve Východním sále Velké síně lidu, kde Si hostil Trumpa už v roce 2017.

Vedle diplomatického protokolu se řešila i bezpečnost americké delegace - podle Fox News podléhala v Číně přísnému „digitálnímu lockdownu“.

Delegace nechala osobní telefony a počítače doma a pro účely cesty si pořídila dočasná zařízení. Američtí úředníci se obávali, že elektronika dovezená do země by mohla být ohrožena čínskými kybernetickými schopnostmi. Podobný postup údajně zvolila i britská delegace premiéra Keira Starmera během lednové návštěvy Číny.

Po jednání ve Velké síni lidu se Trump a Si přesunuli do Chrámu nebes, staletého císařského komplexu, který už v minulosti hostil i další americké představitele. Historické místo poskytlo uvolněnější prostředí po formálním diplomatickém programu.

Oba lídři pózovali před Síní modliteb za dobrou úrodu, kam přicházeli císaři dynastií Ming a Čching v době zimního slunovratu, aby se modlili za dobrou úrodu v nadcházejícím roce. Zemědělství bylo v tradičním čínském pojetí považováno za základ vládnutí.

Na otázku, jak proběhla jednání, Trump odpověděl: „Skvěle. Úžasné místo. Neuvěřitelné. Čína je nádherná.“ Avšak dotaz jednoho z novinářů, zda s čínským prezidentem mluvil o Tchaj-wanu, Trump přešel bez odpovědi. Média, která čekala v okolí, byla následně z areálu vyvedena.

Po skončení setkání čínská státní televize CCTV citovala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, podle něhož byl summit „povedený“. Na otázku ohledně budoucnosti vztahů odpověděl, že obě strany pokračují v dialogu, a dodal: „Stabilita ve světě je v zájmu všech.“

Agentura Sin-chua napsala, že oba lídři si během dopoledního setkání vyměnili názory také na významné mezinárodní a regionální otázky, včetně situace na Blízkém východě, války na Ukrajině a Korejského poloostrova.

Podle čínské zprávy Trump uvedl, že se Si Ťin-pchingem už „vyřešili mnoho důležitých otázek“. Zároveň měl vyjádřit ochotu posilovat komunikaci a spolupráci, zvládat rozdíly a usilovat o „nejlepší vztahy mezi USA a Čínou v historii“.

Čínské ministerstvo zahraničí mluvilo o ochotě spolupracovat se Spojenými státy na tom, aby se nové vymezení „konstruktivních, strategických a stabilních vztahů“ promítlo do konkrétních kroků.

Mluvčí Kuo Ťia-kchun označil tento rámec za nejnovější pokus Pekingu a Washingtonu definovat povahu bilaterálních vztahů. Navázal tím na starší formulace z roku 2011, kdy se obě strany hlásily k partnerství založenému na vzájemném respektu a prospěchu, i na Siův návrh „nového modelu vztahů mezi velmocemi“ z roku 2013.

V rámci ekonomické části jednání Si zdůraznil, že podstatou čínsko-amerických hospodářských a obchodních vztahů je „vzájemný prospěch a oboustranný zisk“ a že v případě rozdílů a třenic je jedinou správnou cestou „rovnocenná konzultace“.

Obchodní týmy obou zemí podle něj ve středu dosáhly „celkově vyváženého a pozitivního výsledku“, což označil za dobrou zprávu pro oba národy i celý svět. Čína podle něj své dveře otevře ještě více a vítá silnější spolupráci s americkými firmami.

Tchaj-wan však zůstal nejcitlivějším politickým tématem dne. Na otázku, zda lídři mluvili o americkém prodeji zbraní Tchaj-wanu, mluvčí čínského ministerstva zahraničí odpověděl, že postoj Pekingu proti těmto prodejům je konzistentní a jasný.

Si podle čínské strany Trumpovi zopakoval, že otázka Tchaj-wanu je nejdůležitější ve vztazích mezi Pekingem a Washingtonem a že špatné zacházení s ní by mohlo vést ke střetu, dokonce konfliktu.

Na Siova slova už reagovala Tchaj-pej. Mluvčí tchajwanské vlády Michelle Lee novinářům řekla, že vojenské hrozby ze strany Pekingu jsou „jediným zdrojem nestability“ v Tchajwanském průlivu a v indicko-pacifickém regionu.