Článek
Ruská okupační vojska mají problém přepravovat zásoby, palivo a zbraně po silnici, která spojuje Rostov na Donu s okupovaným jihovýchodem Ukrajiny a Krymem.
Ukrajinské drony jeden za druhým útočí na armádní konvoje, cisterny a nákladní automobily a sociální sítě v bránící se zemi plní fotografie a videa hořících vozů.
Okupanti nad důležitou komunikací ztrácejí kontrolu a vůdce proruské správy v okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo dokonce její část uzavřel pro civilisty.
Přitom ještě před několika měsíci Rusové silnici triumfálně nazvali Novorosija, což je ruský název pro jihovýchod Ukrajiny a má znamenat, že tento region patří Rusku. Zároveň ruská média uváděla, že každý, kdo jede na dovolenou na Krym, ji může bez obav využít.
Jenže ukrajinské drony už mají dolet až 200 kilometrů, takže zhruba začátkem letošního května se situace zásadně proměnila. A každý, kdo se vydá po silnicích v blízkosti pobřeží Azovského moře, velmi riskuje.
Některá ukrajinská média dokonce uvádějí, že se až nyní, byť jiným způsobem, podařilo realizovat plán nevydařené letní ofenzivy z roku 2023. Jedním z jejích cílů bylo právě přetnutí dopravních tepen mezi pevninským Ruskem a anektovaným poloostrovem. Tehdy ale ukrajinská armáda postoupila jen o několik kilometrů. Dál se kvůli ruské dělostřelecké palbě a minovým polím nedostala.
Kontrola nad logistikou
Nyní se ruská představa o ideálním a rychlém propojení Rostova, Mariupolu a Krymu ukázala být iluzí. A zatímco Ukrajinci v místech dosahu ruských dronů budují nad silnicemi ochranné sítě, Rusové s tím na okupovaných územích ještě ani nezačali.
„Nedá se to srovnávat s pozemní ofenzivou v létě 2023. Tehdy šlo o klasickou pozemní ofenzivu, jenže nepřítel plně kontroloval své logistické trasy, což mu umožnilo účinnou obranu,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský vojenský analytik a člen skupiny Informační odpor Oleksandr Kovalenko, který situaci na bojišti monitoruje.
„Teď kontrolu nad logistikou přebíráme my. Naše drony krouží nad silnicemi od Doněcka přes Mariupol a Melitopol až na Krym a do okupované části Chersonské oblasti na východním břehu Dněpru. Okupační vojska na jihu postupně odřízneme od jakéhokoliv zásobování. Tato oblast už pro ně nikdy nebude bezpečná,“ dodal.
Ruské dopravní trasy na okupované Ukrajině.
„Začíná jim docházet, že mají vážný problém“
Výsledkem intenzivních ukrajinských úderů je nedostatek benzinu a nafty na okupovaných územích. Některé zprávy hovoří o tom, že ruští vojáci mají zákaz přejíždět přes den po silnici spojující města Doněck, Volnovacha a Mariupol. Pod palbou ukrajinských dronů je strategicky důležitý okupovaný přístav Berďansk.
„Když se podíváte na jejich sociální sítě, co píší, tak jim začíná docházet, že mají vážný problém. Přiznávají, že cesta z Mariupolu na Krym je nebezpečná, nemluvě o silnicích kolem Melitopolu. Naše údery jsou stále intenzivnější a blíží se chvíle, kdy to oslabí ruskou pozemní obranu, a pak si myslím, že uvidíme i na zemi větší akce z ukrajinské strany,“ říká Kovalenko.
Místa, na která se nejvíce soustřeďuje ukrajinská dronová palba.
Jeho slova na sociální síti Telegram v zásadě potvrzuje účet s názvem Rybar. Ten spravuje bývalý mluvčí ruského ministerstva obrany Michail Zvinčuk, který agresi proti Ukrajině podporuje, zároveň ale zveřejňuje informace o dění na frontě, které odporují oficiální kremelské propagandě.
„Od začátku května ukrajinské síly výrazně zvýšily počet dronových útoků proti vozidlům přepravujícím různé zboží do Chersonské a Záporožské oblasti a na Krym. Na poloostrově hrozí nedostatek určitého zboží a prodej pohonných hmot je omezen,“ uvedl Rybar.
„Hrozba sahá nad rámec narušení krymské prázdninové sezony nebo nedostatku potravin. Útoky snižují bojové schopnosti ruských ozbrojených sil na jižním úseku fronty, kde situace už tak nebyla příliš dobrá,“ přiznal.
Ruský vůdce Vladimir Putin plošnou invazi na Ukrajinu zdůvodňoval mimo jiné zajištěním vody a bezpečné pozemní komunikace pro Krym. Teď se ale toto předsevzetí pomalu bortí. Stoprocentně bezpečný není ani Kerčský most, spojující poloostrov s ruskou pevninou, tudíž po něm nelze převážet tolik nákladu jako po pozemní trase.
