USA dochází trpělivost. Civilisté v Gaze umírají a konec je v nedohlednu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Joe Biden je znám svými dlouholetými a úzkými vazbami na Izrael, i jemu ale s vládou Benjamina Netanjahua postupně dochází trpělivost.

Naznačila to jeho dosud nejtvrdší slova na adresu židovského státu. Vyslovil je na úterní fundraisingové akci, kde mluvil o „nerozlišujícím bombardování Gazy“ a o odporu izraelské vlády vůči dvoustátnímu řešení.

„Myslím, že se musí změnit,“ citoval list The Financial Times Bidenova slova o Netanjahuovi. „Tato vláda v Izraeli to dělá velmi komplikovaným.“

Nespokojenost, jakým způsobem Izrael vede válku, vyslovil už v listopadu americký ministr obrany Lloyd Austin. Ten varoval, že Izrael riskuje „strategickou porážku“, pokud neudělá víc pro ochranu civilistů v Gaze.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken pro změnu mluvil o „propasti“ mezi izraelským záměrem chránit civilisty v Gaze a reálnými dopady války.

Izraelské útoky v Gaze dosud podle tvrzení tamních úřadů, které kontroluje Hamás, připravily o život přes 18 tisíc lidí, z čehož velkou část tvoří ženy a děti. Teroristů z Hamásu padlo podle izraelské armády zatím přes 7000, přičemž před válkou experti odhadovali, že jich je 30 až 40 tisíc.

Navzdory rozsáhlému bombardování, během něhož Izrael používá podle amerických zpravodajců z poloviny nepřesnou a civilisty ohrožující munici, se dosud nepodařilo zabít ani nejdůležitější muže Hamásu včetně jeho vůdce Jahjá Sinvára. Naopak v tomto týdnu Izrael zaznamenal největší ztrátu mezi vojáky za jediný den – v boji na severu Pásma Gazy jich zemřelo hned deset.

Ve čtvrtek přijel do Izraele Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost. Hlavním cílem jeho cesty je schůzka s Netanjahuem, na níž by se mělo mluvit o termínu ukončení války i o budoucím uspořádání Gazy. Názory obou stran se ale značně liší.

Politička Netanjahuova Likudu Cipi Hotovelyová, která slouží jako velvyslankyně v Británii, poskytla ve středu rozhovor televizi Sky News. Když se jí moderátor zeptal na vznik samostatného palestinského státu, odpověděla Hotovelyová rezolutně: „Naprosto ne.“

Na otázku, jak může být v regionu mír bez palestinského státu, odvětila: „Izrael dnes ví a svět by měl nyní také vědět, že Palestinci nikdy nechtěli mít stát vedle Izraele. Chtějí mít stát od řeky k moři, říkají to nahlas a jasně.“ Odmítla také výše citovaný výrok Bidena o „nerozlišujícím bombardování“.

Hotovelyová se tak veřejně postavila proti dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které dlouhodobě podporují všichni izraelští spojenci v čele s USA.

Na její slova zareagoval hned druhý den britský ministr školství Damian Hinds: „Je to dlouhodobý postoj, že se musíme posunout směrem k dvoustátnímu řešení. Myslím, že celé mezinárodní společenství to chce vidět, chce v tom vidět pokrok.“

Ani on ale nedokázal jasně odpovědět na dotaz, jak tedy Izrael přimět k tomu, aby dvoustátní řešení podporoval. Ministr mluvil o diplomatických jednáních a o tom, že Británie a Izrael jsou spojenci.

Kromě neshod v otázce vedení války a jednání s umírněnými Palestinci je Bílý dům rozčarován i neshodami kvůli budoucímu uspořádání Pásma Gazy.

Zatímco bývalý premiér Jair Lapid navrhl, aby se vláda v Gaze vrátila do rukou palestinské samosprávě, Netanjahu prohlásil, že žádný „stát Hamásu ani stát Fatahu“ nepřipustí. USA přitom opakovaně daly najevo, že další okupace palestinské enklávy není řešením a že by ji měli izraelští vojáci opustit.

I přes všechny výše popsané neshody USA opět na Valném shromáždění OSN „podržely“ Izrael a jako jedna z deseti zemí světa (vedle České republiky) hlasovaly proti rezoluci volající po humanitárním příměří a okamžitém propuštění unesených Izraelců.

Otázka vyjednávání o propuštění dalších rukojmích rozděluje i izraelskou vládu. Opoziční vůdce Benny Ganc, který se až během války přidal k válečnému kabinetu, podporuje obnovení jednání, premiér ale ne. Právě kvůli jeho nesouhlasu neodcestoval tento týden šéf Mosadu David Barnea za tímto účelem do Kataru.

Fórum unesených a pohřešovaných rodin v reakci na zprávu citovanou serverem Ynetnews uvedlo, že rodiny „jsou šokovány zprávou o zamítnutí žádosti ředitele Mosadu o zformulování dohody o propuštění rukojmích“.

„Rodiny požadují okamžité vysvětlení od premiéra a členů válečného kabinetu a okamžitý návrat k jednání. Rodiny věří, že teroristé Hamásu vraždí rukojmí každý večer. Už nás unavuje apatie a nečinnost,“ stojí v prohlášení.

Příbuzní rukojmích také dodávají, že premiér i ministr obrany opakovaně ignorují jejich žádosti o schůzku.