Hlavní obsah

Další překvapení od Hamásu. Po dvou měsících války v lepším stavu, než se čekalo

Foto: Shutterstock.com

Izraelské odhady hovoří o maximálně 5000 zabitých bojovnících Hamásu. Před válkou jich přitom bylo mezi 30 a 40 tisíci. Archivní foto.

Reklama

Pásmo Gazy se pomalu proměňuje v zónu smrti, přesto v izraelských městech stále znějí sirény upozorňující na raketové útoky Hamásu. V jaké kondici se nyní teroristické hnutí nachází? Dosáhl Izrael svého cíle ho zničit?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od teroristického útoku Hamásu ze 7. října uplynuly dva měsíce a z Pásma Gazy stále přicházejí zprávy o tvrdých bojích.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se sice tento týden pochlubil, že „polovina praporů Hamásu již byla zničena“, nejvyšší vůdci Hamásu ale zůstávají naživu a raketové útoky na židovský stát také zcela neustaly.

Ze světa se přitom stále silněji ozývá volání po konci války – američtí představitelé citovaní televizí CNN uvedli, že očekávají stažení Izraele z Gazy do několika týdnů. Válka by pak podle nich měla skončit v lednu.

Izrael měl přitom před zahájením pozemní operace dva strategické cíle – osvobození všech rukojmích a zničení Hamásu.

Prvního cíle zatím nedosáhl a prodlužováním bojů se mu spíše vzdaluje, navzdory intenzivní vojenské operaci ale nelze mluvit ani o splnění toho druhého. „Podle odborníků, jako jsou Tareq Baconi a Daniel Levy, je dosažení cíle izraelské strany zcela vymýtit Hamás velmi nepravděpodobné vzhledem k jeho mnohotvárné struktuře a ideologické složce,“ napsala Seznam Zprávám Dana El-Kurd, jež se specializuje na palestinskou politiku na univerzitě v americkém Richmondu.

Továrny na všechno

„Co se týče vojenských kapacit Hamásu, tak i izraelské zdroje – které bývají kritizované za nadhodnocování počtu padlých členů hnutí – říkají, že mezi oběťmi je asi čtyři až pět tisíc bojovníků. I pokud toto zpochybňované číslo vezmeme jako fakt, stále jde o malou část kapacity Hamásu. Předválečné odhady jeho členů se pohybovaly mezi 30 až 40 tisíci mužů,“ upozorňuje analytik Jakub Záhora z Institutu politologických studií na FSV UK.

S poznámkou, že vychází jen z kusých informací, které jsou momentálně k dispozici, poukazuje i na členy dalších palestinských militantních organizací, jako je například Palestinský islámský džihád, které mají v Pásmu Gazy také tisíce stoupenců.

Kromě lidských kapacit se zdá, že hnutí disponuje rovněž nezanedbatelným zbrojním arzenálem. „Hamás má pořád kapacitu odpalovat rakety i dost daleko do Izraele. O víkendu byla zasažena Beer Ševa, která je už dost daleko,“ podotýká Záhora.

Rakety samozřejmě Hamásu značně ubývají, a to hned ze dvou důvodů. Jedním jsou pochopitelně údery izraelské armády, druhým pak intenzita jejich odpalování na začátku války. Jen v prvních dvou týdnech odpálil Hamás na Izrael tisíce raket, z nichž drtivou většinu zlikvidoval protiraketový deštník Železná kopule.

O výzbroji Hamásu mluvil v říjnu vysoký představitel hnutí Alí Baraka. „Máme místní továrny na všechno, na rakety s doletem 250 km, 160 km, 80 km a 10 km. Máme továrny na minomety a jejich střely. (…) Máme továrny na kalašnikovy a jejich náboje. Kulky vyrábíme s povolením od Rusů. Stavíme to v Gaze,“ řekl v rozhovoru pro ruskou stanici RT.

Hamás v otázkách a odpovědích

Jak radikální palestinské hnutí Hamás vzniklo, jaká je jeho ideologie a proč mu i přes teroristické útoky v minulosti stále věří část Palestinců?

Muži z vrcholku pyramidy

Jak před časem informovala agentura Reuters, v pracovně izraelského ministra obrany Yoava Gallanta visí plakát s veliteli Hamásu.

Na vrcholcích pyramidy figurují tři muži, o jejichž likvidaci se Izrael snaží nejvíce: šéf brigád Izzadín Kásam Muhammad Dajf, jeho zástupce Marván Issa (oběma je 58 let) a jednašedesátiletý vůdce hnutí v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár. Zabití ani jednoho z nich dosud izraelské úřady neoznámily.

„Střední kádry, jako jsou velitelé brigád, zabity byly, ale lidé, kteří mají být terčem operace, zatím unikají a jsou s největší pravděpodobností na jihu Gazy. Ani extrémně intenzivní operace Hamás nepoškodila tak, aby přestal fungovat jako organizace. Stav Hamásu je bohužel pro Izrael i pro všechny zúčastněné lepší, než by se dalo čekat,“ shrnuje Záhora.

Kdo je Jahjá Sinvár?

Jisté nicméně je, že barbarským útokem, při němž se Hamás kromě zabíjení civilistů dopouštěl i mnoha zvěrstev včetně znásilňování a unášení dětí, se definitivně vyřadil z jakéhokoliv politického procesu, který bude rozhodovat o dalším vývoji izraelsko-palestinského konfliktu.

„Nelze vůbec očekávat, že by byl součástí nějakých politických jednání. Brutalita ze 7. října odstranila Hamás jako aktéra, který by mohl mít nějaký status na mezinárodní scéně,“ potvrzuje analytik Záhora s tím, že okolní arabské režimy neměly teroristické hnutí v oblibě ani dříve.

Politické křídlo Hamásu sídlí v Kataru

Kromě představitelů Hamásu v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu sídlí vůdci hnutí i v Kataru. V bezpečí luxusního hotelu Four Seasons tam žije vůdce hnutí Ismaíl Haníja i jeho předchůdce Chálid Mišal. Právě Katar se stal během nynější války hlavním zprostředkovatelem jednání o propuštění rukojmích. Další významní členové Hamásu našli útočiště v Turecku.

Podpora Hamásu se zvedla

Něco jiného je ale podpora Hamásu mezi samotnými Palestinci. Tam se naopak zdá, že teroristický útok a následná válka s Izraelem hnutí spíše pomohly. Alespoň to vyplývá z prvního průzkumu, který vyšel pro Hamás velmi lichotivě - podporu měl u velké části Palestinců.

„Ten první průzkum měl ale značné metodologické problémy. Kromě omezenosti vzorku i fakt, že vyjádřit souhlas (s útokem Hamásu) je očekávané stanovisko v dominantním veřejném diskurzu. Otázkou je, nakolik jsou lidé nyní ochotní říci svůj názor,“ zamýšlí se Záhora.

Vlastní průzkum chystá i organizace Palestine Center for Policy and Survey Research, jejíž šéf už ale uvedl, že je jasné, že se podpora Hamásu zvedla.

„Řada Palestinců, kteří jsou vystaveni pouze arabským médiím, skutečně nechápe, co se 7. října dělo. Narativ je takový, že to byl jen útok na izraelskou armádu a o masakrech a znásilněních se nemluví. To ovlivní vnímání lidí,“ vysvětluje analytik.

Roli podle něj hraje i fakt, že podporou Hamásu dávají Palestinci také najevo, jak moc jsou nespokojení se zkorumpovanou a s Izraelem spolupracující Palestinskou samosprávou. Hamás pak vnímají jako alternativu.

O tom, že současná válka imagi palestinského hnutí příliš neškodí, hovoří i akademička Dana el-Kurd: „Hamás je organizace, která existuje i mimo Gazu, a jako nestátní aktér zapojený do tohoto konfliktu ‚vítězí‘ v narativu už jen tím, že trvá na svém,“ myslí si.

Další radikalizace

Otázkou je, co se stane po očekávaném vítězství Izraele nad Hamásem. Přesunou se radikální Palestinci k jiné podobné skupině, nebo vznikne Hamás 2.0?

„Obávám se, že ano. Jsme toho svědky už na Západním břehu Jordánu, hlavně v jeho severní části v Nábulusu a Džanínu. Tam je Hamás přítomný, v posledním roce tam ale vznikaly nové ozbrojené militantní skupiny, které útočily na Izrael. Jejich aktivity vedly k velké operaci v Džanínu. Víme, že Palestinci se k nim přidávají,“ upozorňuje Záhora.

„To, že izraelská operace povede k další radikalizaci Palestinců, je zřejmé. Ukazuje se, že vojenské zničení Hamásu není řešení, a to ani pro Palestince, ani pro Izraelce. Musí dojít k politickému řešení,“ uzavírá.

Reklama

Doporučované