Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jahjá Sinvár. V současné době je nejvýše postaveným představitelem Hamásu v Gaze a faktickým vládcem Gazy a po Ismáílu Haníjovi druhým nejmocnějším členem Hamásu. A zřejmě je momentálně i nejdůležitějším cílem izraelské armády.
Izraelské bezpečnostní síly (IDF) označují Jahjá Sinvára, vůdce Hamásu v Gaze, za „tvář zla“. „Toho muže a celý jeho tým máme na mušce. Toho muže dostaneme,“ prohlásil v sobotu podplukovník Richard Hecht, mluvčí izraelské armády. Sinvára označil za hlavního strůjce útoku Hamásu, při němž na začátku října bojovníci zabili více než 1300 Izraelců.
„Mozkem tohoto útoku byl hlavně Sinvár,“ potvrdil deníku The Wall Street Journal Michael Milshtein, bývalý zpravodajský důstojník IDF. „On skutečně rozumí tomu, jak se Izraelci budou chovat, jak budou přemýšlet a jak budou reagovat,“ dodal.
Zpravodajská služba Izraele Mosad dokonce podle izraelských médií v nedávné době vytvořila speciální komando, jehož úkolem je vypátrat a zabít nejvýše postavené členy Hamásu, včetně Sinvára. Jak se ale Sinvár, který strávil 22 let v izraelském vězení, do pozice lídra Gazy dostal?
Jak se žije v Pásmu Gazy
V Pásmu Gazy žijí více než dva miliony lidí. Už před válkou, kterou spustil 7. října útok teroristů z Hamásu na Izrael, oblast do značné míry spoléhala na mezinárodní a humanitární pomoc. Teď se situace ještě zhoršila.
Sinvárovi je podle The New York Times (NYT) pravděpodobně 60, nebo 61 let, vyrostl v hlavním městě Chán Júnis na jihu Gazy – v době, kdy bylo Pásmo Gazy pod egyptskou nadvládou.
Brzy se dostal do konfliktu s izraelskými úřady. V roce 1982 kvůli trestnému činu „podvratná činnost“ strávil několik měsíců ve věznici Far’a, kde se dostal do kontaktu s dalšími palestinskými aktivisty a začal se věnovat aktivismu.
V roce 1985, záhy po propuštění, Sinvár spoluzaložil organizaci Munazzamat al Jihad w’al-Dawa (Majd) – předchůdce vojenského křídla Hamásu. Organizace se zabývala identifikací izraelských špionů v palestinském hnutí, stejně jako jejich trestáním. Pod Sinvárovým vedením později fakticky sloužila jako „policie“ Hamásu a stala se jeho nedílnou součástí.
Únos a izraelské vězení
Jeden z rozhodujících okamžiků Sinvárova života nastal v roce 1988, kdy zorganizoval únos a vraždu čtyř Palestinců, které podezříval ze spolupráce s Izraelem. Při činu zemřeli i dva izraelští vojáci. Události vedly k jeho zatčení, odsouzení za vraždu a v roce 1989 k trestu odnětí svobody na čtyři doživotí. Přes několik pokusů o útěk nakonec zůstal Sinvár ve vězení 22 let.
Izraelská média v této době rovněž připomínají, že Sinvárovi kdysi izraelští lékaři v tamním vězení zachránili život. Deníku The Times of Israel to řekl bývalý izraelský vězeňský komisař Orit Adato.
Nešlo o bagatelní zákrok. Sinvár měl nádor na mozku. Adato to listu řekl v reakci na tvrzení, že izraelské věznice drží palestinské vězně v nelidských podmínkách. Podle Adata je tehdejší operace jediný důvod, proč je Sinvár dnes naživu.
Propuštění
Sinvárova cesta se radikálně změnila v roce 2011. Tehdy byl propuštěn společně s 1026 dalšími palestinskými vězni v rámci výměny vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého Hamás držel v zajetí pět let.
Příběh jedné z unesených Izraelek
Pětadvacetiletá izraelská studentka byla s přáteli na hudebním festivalu nedaleko Pásma Gazy, když radikální hnutí Hamás zahájilo rozsáhlý a podle místních médií překvapivý útok na Izrael. Z místa ji násilím odtáhli a nyní ji drží jako rukojmí.
Sinvár tehdy uvedl, že svůj pobyt ve vězení strávil studiem izraelské problematiky a nakonec pomáhal vyjednávat o výměně vězňů. „Chtěli, aby se vězení stalo naším hrobem. Mlýn, který semele naši vůli, odhodlání a těla. Ale díky Bohu, díky víře v naši věc, jsme proměnili vězení ve svatyně uctívání a akademie pro studium,“ řekl tehdy podle NYT Sinvár.
Výměna pro něj nicméně znamenala klíčový okamžik a nakonec mu otevřela cestu k vzestupu v Hamásu. V únoru 2017 byl Sinvár tajně zvolen vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy, kde vystřídal Ismáíla Haníju.
Podle NYT se tehdy rázně pustil do upevňování své moci. Předpokládá se, že stál za zadržením, mučením a zabitím důstojníka Hamásu Mahmúda Ištivího, který byl obviněn ze zpronevěry a „morálních zločinů“, což podle NYT mělo znamenat obvinění z homosexuálního styku.
Měnící se postoje
Po celou dobu svého působení v roli šéfa Hamásu v Gaze byl Sinvár znám svým nekompromisním postojem proti usmíření s Izraelem. V minulosti vyzýval bojovníky, aby zajímali více izraelských vojáků, jak informovala americká vláda, která Sinvára v září 2015 označila za teroristu.
V květnu 2018 Sinvár překvapivě oznámil, že Hamás bude pokračovat v „mírovém lidovém odporu“, což zvýšilo možnost, že Hamás bude hrát roli při jednáních s Izraelem. Tento postoj však později opět opustil a v březnu 2021 byl v tajných volbách znovu zvolen do čela Hamásu v Gaze.
Web Al-Džazíra připomíná, že izraelská mířidla na Sinvára cílí již dlouho. Dne 15. května 2021 IDF na Sinvárův dům podnikly nálet. Bezprostřední informace o mrtvých či zraněných nebyly k dispozici – Sinvár se však v následujícím týdnu nejméně čtyřikrát objevil na veřejnosti.
Nejnápadnější z jeho vystoupení byla podle Al-Džazíry tisková konference jen pár dnů po náletu, kdy se v přímém přenosu zmínil, že po tiskové konferenci půjde domů pěšky, a vyzval izraelského ministra obrany k atentátu v následujících 60 minutách, než dorazí domů. Následující hodinu strávil Sinvár bloumáním po ulicích Gazy a pořizováním fotografií s lidmi v ulicích.
