Článek
Předsedou palestinské samosprávy je Mahmúd Abbás. Od roku 2012 je Palestina nečlenským pozorovatelským státem OSN, což znamená, že se může zapojovat do debat OSN a má přístup do několika mezinárodních institucí. Česká republika tehdy hlasovala proti.
Válka Izrael–Palestina a historický kontext
Úderem 7. října 2023 vypukla na Blízkém východě válka. Palestinská extremistická skupina Hamás napadla Izrael, zajala stovky rukojmích a i nadále nepřestává útočit na izraelská města.
- Nenechte si ujít aktuální zprávy z bojiště
- Sledujte zpověď reportéra Seznam Zpráv z postižené oblasti
- Přečtěte si analýzu faktorů, které vedly k bezpečnostnímu selhání Izraele
- Jaké jsou historické kořeny izraelsko-palestinské nenávisti?
Vše o konfliktu:
Hnutí Hamás | Izrael | Palestina | Írán | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Blízký východ | Jeruzalém | Hizballáh | Fatah | Arabsko-izraelské války | První a druhá intifáda | Arabské jaro | Dohody z Osla | Organizace OOP | Armáda IDF | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jásir Arafat | Ismáil Haníja | Jicchak Herzog | Benjamin Netanjahu
Od konce první světové války byla Palestina, která předtím patřila do Osmanské říše, pod správou Velké Británie. V roce 1947 OSN schválila návrh na rozdělení Palestiny. O rok později vznikl stát Izrael, ale Palestinci nesouhlasili s podmínkami vzniku svého státu.
Palestina na mapě
První a druhá intifáda
V roce 1987 začali Palestinci z okupovaných území protestovat, což vedlo k začátku první palestinské entifády. Povstání trvalo dlouhých šest let. Vzniklo během něj hnutí Hamás.
V letech 1993 až 1995 byly podepsány mírové dohody z Osla, díky kterým Izrael uznal Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), kterou vedl Jásir Arafat. Pásmo Gazy a Západní břeh byly nově pod palestinskou samosprávou.
Několik let probíhala jednání, která měla podle OOP vést ke vzniku státu Palestina. V roce 2000 proběhl mírový summit v Camp Davidu, který ale nepřinesl žádný výsledek. Arafat odmítl nabídku Izraele na správu Jeruzaléma a Chrámové hory, izraelský opoziční politik a budoucí premiér Áron Šaron demonstrativně pochodoval k mešitám. Brzy poté nastala druhá intifáda, která trvala pět let a vyžádala si oběti na obou stranách. V roce 2007 ovládl Pázmo Gazy Hamás, který území spravuje dodnes.
Izraelsko-palestinský konflikt je stále živý a konec konfliktu je v nedohlednu.
Izrael a Palestina: Kdo vládne jakému území
Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se táhne již po celé generace. V roce 2005 se Izrael stáhl z Pásma Gazy, o dva roky později tam moc převzalo radikální hnutí Hamás. Palestinci usilují o vznik vlastního nezávislého státu i na Západním břehu Jordánu, ale území dál okupuje Izrael a současná vláda tam podporuje výstavbu dalších židovských osad.
Oranžové území na severu jsou Golanské výšiny, mezinárodně uznané jako součást Sýrie, ale od roku 1967 okupované Izraelem.
Okupovaná území spolu s Pásmem Gazy si nárokují Palestinci