Flotila s pomocí pro Gazu tvrdí, že její loď v tuniských vodách zasáhl dron

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Organizátoři flotily, která pluje s humanitární pomocí ke břehům Pásma Gazy, oznámili, že v noci na úterý její hlavní loď v tuniských vodách zasáhl dron. Na palubě vypukl požár, ale nikomu se nic nestalo, informovaly tiskové agentury či deník El País. Tuniské úřady tvrdí, že žádný dron v oblasti nezaznamenaly a že požár vznikl na palubě z jiných příčin. Skupina Global Sumud Flotilla (GSF) ale na sociálních sítích zveřejnila videozáznam, který podle ní dron zachytil. Je na něm vidět zářící objekt, který shora padá na palubu.

„Dron dnes v noci zaútočil na loď Family, přelétl nad ní a shodil bombu, která krátce nato explodovala, což způsobilo požár,“ citoval deník El País jednu z členek řídícího výboru flotily. Loď Family, plující pod portugalskou vlajkou, je hlavním plavidlem flotily a na její palubě je řídící výbor, včetně švédské aktivistky Grety Thunbergové.

GSF po incidentu vyzvala posádky všech lodí flotily, aby je z bezpečnostních důvodů opustily. V tuniském přístavu Sídí Bú Saíd, kde ostatní lodě této iniciativy kotví, se podle agentury Reuters poté také shromáždily desítky lidí, kteří mávali palestinskými vlajkami a skandovali „Svobodná Palestina“.

„Akty agrese, jejichž cílem je zastrašit a zmařit naši misi, nás neodradí. Naše mírová mise za prolomení blokády Gazy a solidaritu s jejím lidem pokračuje,“ uvedla GSF. Podobné flotily do Pásma Gazy v minulých letech nedorazily, protože jim v tom, naposledy v červenci, zabránila izraelská armáda.

Letos v květnu zasáhl plavidlo mezinárodního hnutí Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) ve vodách u Malty dron. Loď Conscience, která předtím vyplula z Tuniska, poničil a na palubě způsobil požár. Nikdo nezemřel ani nebyl vážně zraněn. FFC obvinila z akce izraelskou armádu, ta se se k tomu nevyjádřila.

Flotila nazvaná podle arabského sumud (vytrvalost), jíž se účastní aktivisté ze čtyř desítek zemí, má být dosud největší. Vyplula 31. srpna z Barcelony, ale zdržela ji bouře u Baleár. Pak se k ní připojila plavidla v italském Janově a 7. září dorazilo asi 15 lodí do Tuniska, kde se připojí další plavidla. Ve středu má flotila vyplout dál a po cestě se k ní přidají lodě u italských a řeckých břehů. Celkem má čítat šest desítek plavidel.

Podobnou akci zorganizovala už v roce 2010 turecká nezisková organizace IHH (Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc), která je součástí FFC. Tehdy proti jedné z lodí této flotily zasáhla izraelská armáda a na lodi Mavi Marmara při tom zemřelo devět lidí; desátý podlehl zraněním v nemocnici po čtyřech letech v kómatu. Izraelští vojáci se snažili zabránit flotile v cestě do Pásma Gazy, na které Izrael a Egypt vyhlásily blokádu poté, co se tam v roce 2007 násilím ujalo vlády hnutí Hamás, považované Izraelem, EU i Spojenými státy za teroristické.

Humanitární krizi v Pásmu Gazy výrazně zhoršila válka, jež začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael. Ten v odvetě za zavraždění asi 1200 lidí a únos dalších 251 osob zahájil ofenzivu, spočívající v masivním bombardování a pozemní operaci, které palestinské území zdevastovaly a zabily přes 64 500 Palestinců. Tyto údaje místních úřadů, ovládaných Hamásem, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty. Deník The Guardian v srpnu s odkazem na interní izraelské statistiky napsal, že civilisté tvoří přes 80 procent palestinských obětí, což Izrael popřel.

Izraelská vláda od října 2023 nepouští do Pásma Gazy dost humanitární pomoci a letos téměř tři měsíce blokovala veškeré dodávky včetně jídla. Panel OSN letos v srpnu označil situaci v Gaze za hladomor, což izraelská vláda odmítá. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk poté uvedl, že hladomor v Gaze je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Několik zemí, mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace viní Izrael z genocidy vůči Palestincům. Kvůli podezření ze spolupachatelství na zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v úterý oznámilo, že v Pásmu Gazy zemřelo za posledních 24 hodin šest lidí kvůli hladu a podvýživě, čímž celkový počet jím evidovaných obětí hladu a podvýživu v oblasti vzrostl na 399, z toho 140 byly děti.