Článek
Prezident Petr Pavel nevnímá své postoje a názory vlády Petra Fialy (ODS) k izraelsko-palestinskému konfliktu jako rozpor. Podle hlavy státu jsou spíše potřebné častější konzultace, aby politici mluvili pokud možno stejným hlasem. Pavel to ve středu ráno řekl novinářům před jednáním s ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.).
Prezident jednal s ministrem zahraničí primárně o situaci na Blízkém východě. Dalšími tématy jednání byly nedávná Pavlova cesta po Japonsku nebo válka na Ukrajině.
Schůzku s dalšími zástupci vlády zatím prezident domluvenou nemá. „Čas je teď omezený tím, že se vybírají dovolené, takže sejít se je velký problém. Jsem rád, že se sejdeme alespoň s ministrem zahraničí. Potom uvidíme dál,“ dodal Pavel.
Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu, je ale nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze. Prezidentská kancelář (KPR) to ve středu uvedla na síti X po jednání prezidenta Petra Pavla s ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) na Pražském hradě.
Šéf diplomacie poznamenal, že mírový proces mezi Izraelem a Palestinou musí být založen na dohodě obou stran a zakončen dvoustátním řešením. Podobně se vyjádřil již dříve.
Musíme řešit humanitární krizi, vyzval Pavel
„Civilisté nesmí být zneužíváni jako rukojmí žádnou ze stran konfliktu. Česká humanitární pomoc Gaze by proto měla pokračovat. Prezident si s ministrem potvrdil potřebu úzké koordinace a informovanosti v této otázce,“ uvedla kancelář prezidenta.
Za klíčové podle ní Pavel s Lipavským považují zapojení Evropské unie a pokračování přímého dialogu s Izraelem, zejména naplňování dohody o zvýšení humanitární pomoci. „Prioritou zůstává zastavení násilí a propuštění všech zbývajících rukojmí,“ dodala KPR.
Lipavský na síti X napsal, že prezidenta informoval o aktivitách české diplomacie v humanitární pomoci Palestincům a podpoře snah EU ji rozšířit. „Shodli jsme se, že mírový proces musí být založen na dohodě obou stran a zakončen dvoustátním řešením,“ dodal.
Česko se minulý týden nepřipojilo ke skupině tří desítek zemí, které ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmích teroristickým hnutím Hamás. Pavel tehdy řekl, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc dívá trochu jinak.
Lipavský tehdy podotkl, že humanitární situace v Gaze je kritická. Proto s dalšími evropskými představiteli naléhají na Izrael, aby rozšířil počet hraničních přechodů, přes které může pomoc proudit. Taková přímá jednání považuje za smysluplnější než jednostrannou veřejnou kritiku.
Kritika Izraele zní i z Evropy
Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Vyplývá to z textu návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe, ze kterého citoval bruselský server Politico.
Návrh ale mezi zástupci členských států zatím nezískal dostatečnou podporu, podle diplomatických zdrojů ČTK bylo pět zemí proti, mimo jiné Česko, a dalších sedm zemí požaduje dodatečné informace a další diskuzi.
„Po nedávném rozhodnutí Izraele zavést blokádu přístupu humanitární pomoci do Gazy se humanitární situace zhoršila na bezprecedentní a neudržitelnou úroveň, a to v důsledku pokračujícího bombardování, vojenských operací, masového vysídlování a kolapsu základních služeb,“ stojí v sedmistránkovém textu návrhu vypracovaného komisí.
„Podle zpráv OSN čelí 90 procent domácností vážnému nedostatku vody a míra podvýživy prudce roste,“ dodává text s tím, že „prakticky celá populace Gazy je ohrožena hladomorem, přičemž děti a zranitelné osoby jsou v obzvláště dramatické situaci“.
Česko bylo proti návrhu
Schválení návrhu vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň 15 z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto 15 zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel Unie. O návrhu se diskutovalo na úterním jednání velvyslanců členských států; deset zemí ho jasně podpořilo a některé se vyslovily i pro přísnější opatření v oblasti obchodních sankcí.
Dostatečnou podporu se ale najít nepodařilo. Proti byly Česko, Rakousko, Maďarsko, Řecko a Bulharsko, zatímco Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr chtějí o návrhu dále jednat.
Začátkem července šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Izrael souhlasil s rozšířením humanitárního přístupu do Gazy, včetně zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. EU zveřejnila šest požadavků a podle informací nejmenovaného unijního představitele je Izrael plní jen částečně.
Veškeré informace z oblasti navíc není možné nezávisle ověřit, protože Izrael zástupcům unijního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) zatím neumožnil vstup do Gazy.
Rozhodnutí o Horizon Europe ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na startupy a malé podniky a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala komise.
