Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropa stupňuje tlak na Izrael za jeho postoj k humanitární krizi v Gaze.
Evropská komise oznámila, že chce částečně pozastavit přístup Izraele ke svému stěžejnímu programu výzkumu a rozvoje známého pod názvem Horizon Europe. Krok je podle ní reakcí na vojenské aktivity Izraele v Gaze a jeho selhání při plnění dohody o „podstatném“ zlepšení přístupu Palestinců k potravinám a lékařské pomoci.
„Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzy v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků vyplývajících ze společného ujednání o humanitární pomoci a přístupu, situace zůstává vážná,“ uvedla Komise po pondělním jednání.
Server Euronews upozorňuje, že výzva k pozastavení přístupu Izraele k programu je do jisté míry přelomová, jelikož až dosud se zástupci Evropské komise zdráhali podpořit jakýkoliv výpad proti Izraeli.
Ke kroku dochází v době, kdy sílí mezinárodní tlak na Izrael. OSN varovala, že děti a dospělí v Gaze trpí vážnou podvýživou. K výzvám se připojil i americký prezident Donald Trump, který na Izrael apeloval, aby dělal víc proto, aby zastavil „skutečné hladovění“.
Izrael se coby partnerská země k programu Horizon Europe přidal v roce 2021, Server Politico podotýká, že se jedná o nejužší formu spolupráce v oblasti výzkumu, které mohou mimoevropské země dosáhnout.
Deník The Guardian podotýká, že by to bylo vůbec poprvé, co by Horizon Europe pozastavil přístup některé zemi. Jeho zástupci mají nicméně pocit, že humanitární krize v Gaze je tak vážná, že existuje právní základ pro vyloučení Izraele.
Izrael patří mezi nejúspěšnější země v rámci programu. Z celkových 900 milionů eur, které od roku 2021 EU přerozdělila, si přišel na 200 milionů.
Pozastavení by ovlivnilo účast izraelských startupů s „průlomovými inovacemi a rozvíjejícími se technologiemi, které mohou mít dvojí využití – například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence,“ uvedla Evropská komise v prohlášení.
Zdůrazňuje v něm také, že „90 % domácností čelí vážnému nedostatku vody a míra podvýživy prudce roste“, přičemž dochází k „vážnému nedostatku léků“ a „prakticky celé obyvatelstvo Gazy … je ohroženo hladomorem“.
Izrael odmítá, že by měl hladovění na svědomí, vinu přičítá jiným faktorům, včetně rabování humanitární pomoci Hamásem a selhání při jejím rozdělování ze strany OSN. Dva izraelští vojenští velitelé ale deníku The New York Times sdělili, že důkazy o kradení humanitární pomoci Hamásem neexistují.
Izraelské ministerstvo zahraničí se proti výzvě Evropské komise ostře vymezilo. Na sociálních sítích tento krok označilo za „mylný, nešťastný a neopodstatněný“. Varovalo přitom, že rozhodnutí „pouze posiluje Hamás a tím podkopává šance na dosažení příměří“.
Zákaz vstupu extremistům
Na podporu pozastavení přístupu k Izraele k programu Horizon se hlasitě postavilo například Nizozemsko. Tamní premiér Dick Schoof označil situaci v Gaze za „katastrofickou“ a apeloval na to, aby byl místním zajištěn „okamžitý, neomezený a bezpečný přístup k humanitární pomoci“.
Nizozemsko se ve snaze vyvinout tlak na Izrael rozhodlo zakázat vstup do země izraelskému ministrovi financí Becalelu Smotričovi a ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi. Učinilo tak po Slovinsku jako druhá země v Evropské unii.
Schoof také na sociálních sítích slíbil, že jeho vláda bude usilovat o přijetí dalších opatření na evropské úrovni, například v oblasti obchodu.
Ke schválení pozastavení přístupu Izraele k programu Horizon Europe není potřeba souhlas všech 27 členských zemí, stačí kvalifikovaná většina v Radě EU.
