Článek
Do Pásma Gazy v neděli dorazila přes přechod Kerem Šalom přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí z Egypta. Ta se v posledních měsících dostávala kvůli operaci izraelské armády proti radikálnímu hnutí Hamás buď vůbec, či velmi omezeně. Informuje o tom agentura Reuters.
Humanitární organizace dlouhodobě varovaly, že palestinské enklávě hrozí hladomor, a obviňovaly izraelskou armádu, že brání dodávkám pomoci do Gazy. Například Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.
Izrael ale tvrdil, že dodávky rozkrádají organizované bandy a Hamás pomoc využívá k posílení svého vlivu.
Armáda nyní povolila přísun humanitární pomoci. Již v sobotu Izrael do Pásma Gazy ze vzduchu shodil sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Také uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících do oblasti pomoc.
Omezený klid zbraní
V neděli ráno izraelská armáda pozastavila boje, aby umožnily distribuci potravin a humanitární pomoci. Takzvaná „humanitární přestávka“, jak uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí na sociální síti X, bude do odvolání platit každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času. Týká se tří oblastí, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky – uprchlického tábora Dajr Balah ve středu Gazy, oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaze, které je správním střediskem pásma.
Kromě toho armáda přislíbila, že od 6:00 do 23:00 zřídí bezpečné trasy pro průjezd konvojů OSN a humanitárních organizací s potravinami a léky, napsala stanice BBC. Také uvedla, že tento krok dělá v souladu s pokyny politického vedení a v rámci úsilí o zvýšení dodávek humanitární pomoci do pásma a že rozhodnutí koordinovala s OSN a mezinárodními organizacemi.
Bude to stačit?
Některé humanitární organizace ale již v sobotu označily letecké dodávky za nedostatečnou reakci a pokus Izraele zakrýt politiku úmyslného vyhladovění, uvedl deník Washington Post. Místo toho požadovaly, aby Izrael do Gazy umožnil vstup pro více pozemních konvojů.
„Shazování jídla z oblohy je neefektivní, drahé a může dokonce způsobit smrt hladovějících lidí,“ varoval šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini. Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci.
Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. „I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se,“ popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.
Reakce Izraele
Židovský stát obvinění z úmyslného vyhladovění Gazanů popírá a trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do Pásma Gazy. Naopak podle AFP tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se dostane na území Gazy.
Během probíhající války také Izrael kritizoval OSN s tvrzením, že pomoc od organizací krade Hamás. K tomu však nikdy nepředložil důkazy, napsala AFP. Netanjahuova vláda proto začala v březnu do oblasti blokovat dodávky potravin a léků.
Téměř třetina obyvatel Gazy několik dní nejedla, uvedl tento týden Světový potravinový program (WFP). Podle pátečního prohlášení je každý měsíc zapotřebí více než 62 000 tun potravin, aby byly pokryty základní humanitární potřeby. To je přibližně 120 nákladních vozů denně. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že za uplynulý týden bylo do Gazy vysláno téměř 600 nákladních vozidel, tedy asi 85 denně, upřesnil deník Washington Post.
Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito 59 733 Palestinců a dalších 144 447 utrpělo zranění.
