Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Francie spolu s dalšími 14 státy vyzvala ostatní země, aby také vyjádřily svůj záměr uznat Stát Palestina. K její iniciativě, přijaté na konci dvoudenní konference o dvoustátním řešení palestinsko-izraelského konfliktu, se připojila například Kanada nebo Austrálie, informovala ve středu agentura AFP.
„V New Yorku zahájila spolu se 14 dalšími státy Francie společnou výzvu: vyjádřili jsme naši vůli uznat Stát Palestina a teď zveme ty, kteří tak dosud neučinili, aby se k nám přidali,“ uvedl na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Iniciativa vznikla na konci konference OSN pořádané na ministerské úrovni Francií a Saudskou Arábií.
K francouzské výzvě se připojily také Andorra, Finsko, Island, Irsko, Lucembursko, Malta, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, San Marino, Slovinsko a Španělsko. Devět z těchto zemí palestinský stát zatím neuznává, ale vyjádřilo svůj záměr tak učinit, jako například Francie na konci minulého týdne a Malta v úterý.
O rozhodnutí Malty o uznání existence Státu Palestina na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN informoval v úterý večer na sociální síti Facebook maltský premiér Robert Abela. Jeho prohlášení přišlo několik hodin poté, co britský premiér Keir Starmer oznámil, že Británie v září uzná palestinský stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy.
Malta dlouhodobě podporuje palestinskou věc a dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, píše agentura Reuters. Maltská vláda byla v poslední době pod tlakem, aby palestinský stát uznala. Maltská opozice k okamžitému uznání vyzvala v polovině července. Premiér Robert Abela oznámil plány na uznání palestinského státu již v květnu s tím, že k němu dojde na červnové konferenci OSN, která byla ale odložena.
„Náš postoj odráží naše odhodlání usilovat o trvalý mír na Blízkém východě,“ napsal Abela na facebooku.
Výzva k příměří i poválečné uspořádání Pásma Gazy
Ve společném prohlášení ministři zahraničí zapojených zemí odsoudili útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 a apelovali na propuštění rukojmích. Připojili také výzvu k okamžitému příměří a vyjádřili závazek podílet se na poválečném uspořádání Pásma Gazy. Vedle apelu na ostatní země, aby uznaly palestinský stát, také žádají ostatní státy o navázání normálních diplomatických vztahů s Izraelem.
Možné uznání Státu Palestina oznámila v úterý také Británie. Plánuje tak ale učinit pouze v případě, že izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru. Konečné rozhodnutí má učinit před zářijovým zasedáním Valného shromáždění OSN, na kterém palestinský stát oficiálně uzná Francie a Malta. Izrael rozhodnutí těchto států zkritizoval.
Palestinský stát uznává téměř 150 členských zemí OSN (z celkem 193 států) a dva nečlenské státy (Vatikán a Saharská arabská demokratická republika). Seznam zemí uznávajících Palestinu se rozrostl loni na jaře o několik karibských států (Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka či Barbados) a na konci května 2024 také o Irsko, Norsko a Španělsko, krátce poté následovaly Slovinsko a Arménie a zatím naposledy letos v březnu Mexiko.
První zemí Evropské unie, která palestinský stát uznala, se stalo 30. října 2014 Švédsko, kde žije početná palestinská komunita. Ještě před vstupem do EU tak učinilo několik východoevropských zemí či Kypr.
Česká republika přitom Palestinský stát stejně jako řada zemí západní Evropy, Spojené státy či Kanada neuznává, a to přesto, že „nezávislý palestinský stát“ uznalo v listopadu 1988 bývalé Československo. Podle českého ministerstva zahraničí „k uznání palestinského státu ze strany ČR nedošlo“.
Česko ovšem podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu; ministr zahraničí Jan Lipavský tento týden zopakoval, že takové řešení musí být výsledkem přímého jednání a dohody obou stran.
Text jsme aktualizovali o výzvu Francie a dalších 14 států o uznání Státu Palestina.
