Článek
Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize Al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívají ozbrojenci Hamásu.
Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva. Už dopoledne AFP s odvoláním na místní civilní obranu napsala, že při pátečních izraelských úderech ve městě Gaza a jeho okolí zahynulo 19 lidí.
Server The Times of Israel (ToI) zveřejnil také videozáznam, na němž se výšková budova obklopená stany s uprchlíky celá zřítila. Katarská televize Al-Džazíra napsala, že řada zraněných civilistů po tomto izraelském útoku byla převezena od nemocnice Šífa.
Izraelské údery v pátek v několika čtvrtích města Gaza a na jeho předměstích zasáhly budovy a stany, v nichž žijí boji a evakuačními příkazy nuceně vysídlení Palestinci, uvedl mluvčí palestinské civilní obrany Mahmúd Basal.
Izraelská armáda zahájila první fáze nové ofenzivy v polovině srpna s proklamovaným cílem úplně zničit teroristické hnutí Hamás a zajistit návrat všech rukojmích zadržovaných v pásmu. Podle izraelské armády, která opakovaně vydává příkazy k evakuaci jednotlivých částí Gazy, město opustilo již 70 tisíc lidí.
Podle palestinských úřadů je jejich počet méně než poloviční, uvedla agentura Reuters s tím, že před vypuknutím současné války žilo ve městě okolo milionu lidí. Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost 22. srpna uvedl, že v guvernorátu města Gaza propukl hladomor a že do konce září se může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah.
Nová ofenziva vyvolala silnou kritiku jak v zahraničí, kde vzbuzuje obavy ohledně ještě dalšího zhoršení již tak rozsáhlé humanitární krize v pásmu, tak v Izraeli, kde proti rozhodnutí vlády rozšířit válku protestovaly statisíce občanů.
Demonstranti vyzývají vládu Benjamina Netanjahua, aby okamžité přistoupila na návrh dohody o příměří s Hamásem a o propuštění rukojmích, který je na stole v jednání zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy už od 18. srpna a který Hamás schválil. Návrh počítá s propuštěním části rukojmích výměnou za palestinské vězně a 60denním příměří, během něhož by se jednalo o návratu zbytku unesených.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, ovládané Hamásem, v pátek uvedlo, že od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zemřelo více než 64 300 lidí, z toho nejméně 69 za posledních 24 hodin, a dalších 162 000 Palestinců bylo ve válce zraněno. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.
