Článek
Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to podle agentury Reuters sdělil novinářům mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP ve středu ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat 60 000 záložníků.
Operace, která změní navždy tvář Gazy
Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na otázky, které se k izraelským plánům na okupaci města Gaza pojí. Rodiny rukojmích i zahraniční politici nadále volají po zastavení vojenských operací.
„Až bude operace dokončena, změní navždy tvář Gazy,“ okomentoval izraelský ministr obrany Jisrael Kac plán na okupaci města Gaza.
Schválil ho ve středu ráno navzdory nedělním statisícovým protestům v ulicích a pondělnímu návrhu dohody o příměří.
„Lidé, kteří dnes volají po ukončení války bez porážky Hamásu, nejen utvrzují Hamás v jeho pozicích a oddalují návrat našich rukojmích – připravují také půdu pro to, aby se zvěrstva ze 7. října opakovala znovu a znovu a aby naši synové a dcery museli stále znovu a znovu bojovat v nikdy nekončící válce,“ vzkázal protestujícím premiér Benjamin Netanjahu.
Rodiny rukojmích i zahraniční politici ale nadále volají po jednání o příměří a zastavení vojenských operací.
O co Izrael usiluje?
O vojenské ovládnutí města Gaza. V současnosti přitom Izrael okupuje přibližně tři čtvrtiny enklávy. Plán pod názvem „Gideonovy vozy II“ schválilo minulý týden velení izraelské armády a ve středu i ministr obrany Kac.
Boje by podle něj měly pokračovat do roku 2026 a vyžádat si povolání desítek tisíc rezervistů. Kac zároveň slíbil „humanitární opatření“ na přesun většiny obyvatel města na jih Pásma Gazy a poskytnutí akutní pomoci ve spolupráci s mezinárodními humanitárními organizacemi.
Izraelská vláda odůvodňuje pokračující vojenské operace potřebou neutralizovat zbytek bojovníků teroristického hnutí Hamás. „Útoky budou pokračovat, dokud nebude Hamás poražen, samozřejmě s ohledem na rukojmí. Půjde o sofistikovanou, uměřenou a odpovědnou strategii,“ nastínil další postup šéf izraelské armády Ejal Zamir, který se však s premiérem na dalším postupu vždy neshodl.
Kolik lidí armáda povolá?
Izraelské obranné síly (IDF) mají od středy začít povolávat přibližně 60 tisíc záložníků, přičemž většina by měla narukovat do 2. září. Jelikož už byly desetitisíce rezervistů pro válku v Gaze mobilizovány, celkový počet by měl v době invaze do města Gazy dosáhnout přibližně 130 tisíc.
Jak ale již v březnu popsal deník The Times of Israel, část lidí ztrácí k narukování motivaci. Ke službě se tehdy dostavilo asi jen 85 % povolaných, zatímco na začátku války to bylo skoro 100 %.
Mezi nejčastější důvody patří přesvědčení záložníků, že vojenské operace nevedou k záchraně rukojmí, a také odmítnutí části ultraortodoxních židů narukovat do armády.
Co si myslí Izraelci?
S pokračující válkou ztrácejí trpělivost. O víkendu čelila vláda největším protestům od začátku téměř dva roky trvající války. Podle deníku The Times of Israel vyšel do ulic po celé zemi asi milion lidí.
Rodiny rukojmích se snaží vyvíjet na vládu tlak, aby přijala pondělní návrh příměří, s nímž už souhlasil Hamás. Další vojenské akce v Gaze podle nich ohrožují životy vězněných. „Izraelský lid vás nenechá promarnit poslední šanci přivést zpátky mého Matana a všechna ostatní rukojmí,“ vzkázala premiérovi Ejnav Zangauker, matka muže uneseného během teroristického útoku 7. října.
Fórum rodin rukojmích navíc ve středu oznámilo organizaci pochodu na hranici Pásma Gazy s cílem „přivést domů všechny rukojmí a ukončit válku“.
Předseda opoziční Demokratické strany Jair Golan označil premiéra Netanjahua za muže, „který před 7. říjnem opakovaně odmítal likvidovat vůdce Hamásu a který z Kataru převedl stovky milionů dolarů na financování tunelů a zbraní, které ohrožují rukojmí“. „Ten samý Netanjahu, který tehdy posílil Hamás, posiluje Hamás i dnes,“ pronesl.
Může návrh na příměří uspět?
To není jisté. Návrh předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé v pondělí a podmínky dohody do velké míry kopírují návrhy amerického vyjednavače Steva Witkoffa.
Mají spočívat v 60denním příměří, během něhož by Hamás propustil deset žijících rukojmích a vydal i těla mrtvých. Izrael by oplátkou propustil 150 palestinských vězňů odsouzených za bezpečnostní delikty.
V druhé fázi příměří by pak mělo dojít k jednání o podmínkách ukončení války a propuštění zbývajících deseti žijících rukojmí. Ve srovnání s dřívějšími jednáními v Kataru přistoupili zástupci Hamásu především na ústupky v otázce „nárazníkové zóny“, kterou si chce Izrael ponechat podél hranice s Gazou. Nyní jsou ochotni ji přijmout v rozsahu od 800 metrů do jednoho kilometru.
Vláda ale zatím jakékoli „částečné dohody“ odmítá. Premiér Netanjahu se nechal slyšet, že Izrael se již dostává „do finální fáze porážky Hamásu“ a bude usilovat jen o jednorázové propuštění všech rukojmí. Netanjahu navíc čelí tlaku svých koaličních partnerů z izraelské krajní pravice, aby dohodu odmítl.
Jaká je situace v Gaze?
Ve městě Gaza podle Times of Israel nyní žije na 800 tisíc lidí, mnozí v domech poškozených bombardováním, s nímž začala izraelská armáda v říjnu 2023 v odvetě za brutální útok Hamásu na jih Izraele.
Slovy izraelského deníku Haarec obyvatele čeká „odsun, nebo smrt“. Podle palestinských zdrojů přišlo během nočních útoků na město o život 25 lidí.
Od ohlášení izraelského plánu na okupaci města domovy na jihu a jihovýchodě opustilo na 400 tisíc lidí. „Armáda nám nařizuje evakuaci – ale kam? Kam máme jít? To, co nás čeká, je smrt,“ sdělil Haarecu Omar al-Middana, který se již v minulosti s matkou a dvěma dcerami několikrát přesouval ze střelbou zasažených částí města.
Podle informací OSN čelilo nuceným přesunům od začátku války 1,9 milionu obyvatel Pásma, tedy 90 %. Ráno izraelská vláda nařídila nucenou evakuaci uprchlíků shromážděných v táboře Džabalija severně od Gazy. Část izraelských politiků dlouhodobě mluví o vysídlení Palestinců zcela mimo okupované Pásmo, například do Jižního Súdánu.
Pásmo Gazy se rovněž stále potýká s nedostatkem humanitární pomoci. „V posledních týdnech umožnily izraelské úřady pouze přísun takového množství humanitární pomoci, které je značně nižší než to, které je potřebné k odvrácení rozsáhlého hladovění,“ řekl v úterý podle Reuters mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Thameen Al-Kheetan. Hlad v Pásmu Gazy je podle něj přímým důsledkem politiky zadržování humanitární pomoci ze strany izraelské vlády.
Jak reagují světoví politici?
Izraelská operace v Gaze ztrácí podporu. Koncem července vydali představitelé 28 států společné prohlášení, ve kterém žádali ukončení války a odsoudili izraelské plány na masové přesuny palestinských civilistů. Francie, Británie, Kanada či Austrálie rovněž v reakci na izraelský postup přislíbily oficiální uznání Státu Palestina, a to na zářijovém Valném shromáždění OSN.
Většina z nich se proto nyní vymezuje proti izraelským plánům na dobytí města Gazy. Německá vláda začátkem srpna pozastavila dodávky zbraní do Izraele. Na středeční oznámení vojenské akce z Berlína zaznělo, že Německo odmítá eskalaci a nechápe, „jak tyto akce mohou pomoci k osvobození rukojmí nebo příměří“.
Začátkem týdne se premiér Netanjahu pustil do otevřeného sporu s několika západními státy. Australského premiéra Anthonyho Albaneseho označil v pondělí za „slabého politika, který zradil Izrael a opustil australské židy“. V úterý francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nařkl z „oživování antisemitismu“.
Netanjahu může prozatím spoléhat na podporu Spojených států a administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle průzkumu pro Ipsos/Reuters si ale 59 % Američanů myslí, že izraelský zásah v Pásmu Gazy je přehnaný a 58 % míní, že by USA měly uznat Stát Palestina.
