Článek
Arabští zprostředkovatelé jednání mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás se snaží uzavřít příměří a předejít tak rozšíření izraelských válečných operací v Pásmu Gazy.
Jejich zatím poslední návrh Hamás v pondělí přijal. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je ale pod tlakem svých krajně pravicových spojenců, aby tak neučinil. Zatím tedy jen nevyloučil, že vláda bude o návrhu jednat.
Na druhé straně stojí příbuzní rukojmích a statisíce dalších Izraelců, kteří kvůli vládním plánům na rozšíření ofenzivy v Gaze vyšli do ulic.
Detaily návrhu popsal server The Times of Israel. Hamás podle jednoho z arabských zprostředkovatelů ustoupil z drtivé většiny požadavků, které vznášel ještě v červenci během rozhovorů v Kataru.
Dohoda by spočívala v 60denním příměří, během něhož by Hamás propustil deset rukojmích a vydal i těla zavražděných. Izrael by na oplátku propustil 150 palestinských vězňů odsouzených za bezpečnostní delikty.
Částečné dohody Izrael odmítá
Zdroj z Palestinského islámského džihádu, další radikální skupiny, která bojuje po boku Hamásu, doplnil, že zbývajících deset žijících rukojmích by mělo vyjít na svobodu v druhé fázi příměří, po níž by už následovala jednání o „širší dohodě“ a ukončení války s mezinárodními zárukami.
Dohodu, kterou předložili egyptští a katarští vyjednavači, podle tohoto zdroje podporují všechny palestinské frakce v Pásmu Gazy. Nynější jednání probíhají v egyptské Káhiře. Kromě výše jmenovaných zemí se na jejich obnovení podílely i Spojené státy a Turecko.
Izraelská vláda návrh obdržela v pondělí večer, trvá ale na tom, že nemá zájem na částečných dohodách a že válku ukončí pouze v případě propuštění všech rukojmích najednou. Ani to ale není její jediná podmínka.
Aktuální dohoda se podle jednoho z vyjednavačů z 98 procent podobá návrhu, jenž už dříve předložil americký vyjednavač Steve Witkoff a Hamás ho odmítl. S odstupem času ale hnutí podle televize Channel 12 snížilo počet vězňů, jejichž propuštění žádalo, a zmírnilo také svůj postoj k nárazníkové zóně, kterou si Izrael ponechá podél hranice s Gazou.
Izrael trvá na pásu širokém až 1,2 kilometru, kdežto Hamás dříve požadoval maximálně 800 metrů. Nyní je ochoten přijmout pásmo mezi 800 metry a jedním kilometrem.
Operace ve městě Gaza postupuje
Netanjahu soudí, že „Hamás je pod obrovským tlakem“ kvůli chystanému rozšíření ofenzivy do města Gazy. Podobně v pondělí mluvil i ministr obrany Jisrael Kac. Ten tvrdí, že dobytí města Gaza povede k úplné porážce Hamásu.
Až dosud ale dobytí jednotlivých oblastí v Pásmu Gazy definitivu neznamenalo - v místech, která už v minulosti izraelská armáda ovládla, se po čase opět objevili bojovníci Hamásu a znovu umírali izraelští vojáci.
Podporu izraelskému útoku na město Gaza nepřímo vyjádřil i americký prezident Donald Trump, když na sociální síti Truth Social napsal, že rukojmí budou propuštění až po konfrontaci s Hamásem a jeho porážce. Vyjednavači to nicméně vysvětlují jako nátlakovou taktiku, kterou se Trump a Izrael snaží dohnat palestinské hnutí k dalším ústupkům.
V samotném městě Gaza už izraelská armáda podle serveru Walla postoupila za posledních 24 hodin do další fáze operace - divize 99 postupně dobývá čtvrť Zajtún, dalším cílem by měla být čtvrť Sabra, která obklopuje centrum města ze západu.
Sabra má strategický význam kvůli blízkosti dálnice Salah Dín a také pobřežní silnice procházející Pásmem Gazy. Čtvrť je hustě zastavěná, stále v ní údajně fungují i trhy. Velitelství Hamásu si zde vybudovalo velitelská i kontrolní centra, sklady zbraní i tunely.
Zničení tamní infrastruktury Hamásu považuje izraelská armáda za důležitý předpoklad k ovládnutí celého města.
