Článek
Izraelský bezpečnostní kabinet se vzepřel doporučením armády a v pátek brzy ráno podpořil plán na „převzetí kontroly“ města Gaza, největšího sídla v palestinském Pásmu Gazy.
Text se vyhýbá slovu „okupace“, podle serveru The Times of Israel proto, že jeho použití by nutilo Izrael převzít zodpovědnost za civilní záležitosti v oblasti.
Záměr je o něco mírnější, než o čem předtím otevřeně v médiích mluvil premiér Benjamin Netanjahu, tedy o ovládnutí celého Pásma Gazy. Zároveň se v něm ale stále zmiňuje porážka Hamásu, což naznačuje, že se obdobné operace dají očekávat i v dalších částech palestinského území.
Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují aktuální situaci.
Co Izrael sleduje?
Deklaruje cíl totálního zničení teroristického hnutí Hamás. „Je nezbytné zcela porazit nepřítele v Gaze, osvobodit všechny rukojmí a zajistit, aby Gaza nebyla pro Izrael bezpečnostní hrozbou. Žádného z těchto úkolů se nevzdáme,“ píše se v prohlášení úřadu izraelského premiéra.
Kabinet schválil také pět principů pro ukončení války, která začala jako odveta po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli ze 7. října 2023.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Teroristé z Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin během něj zavraždili více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvlekli do Pásma Gazy na 250 rukojmích (ke konci června 2025 jich tam zůstávalo zhruba pět desítek, přičemž odhadem 20 jich je stále naživu).
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem bylo do konce června 2025 zabito více než 56 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Jde o odzbrojení Hamásu, návrat všech izraelských rukojmích, demilitarizaci Gazy, bezpečnostní kontrolu Izraele nad celým územím a zřízení alternativní civilní vlády, jejíž součástí nebude ani Hamás, ani Palestinská samospráva, která se podílí na vládě nad Západním břehem Jordánu.
Podle některých analytiků, které cituje například americký list The New York Times, ale může jít také o součást izraelské vyjednávací taktiky. Netanjahuův kabinet chce plánem na okupaci Gazy zvýšit tlak na Hamás a donutit ho učinit ústupky ve vyjednávání o příměří, které podle něj teď fakticky bojkotuje.
Netanjahu zároveň řekl, že jeho cílem není dlouhodobá okupace Pásma Gazy. „Nechceme si ho nechat. Chceme ustavit bezpečnostní perimetr. Nechceme tam vládnout. Nechceme tam být jako vládnoucí síla,“ tvrdí. Kontrolu nad územím by chtěl později předat „arabským silám“, ale nespecifikoval, koho má na mysli.
Jeho koaliční partner – krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič – hned zopakoval svou vizi „vymazání palestinského státu“ a obnovy židovských osad v Pásmu Gazy.
Co plán může znamenat v praxi?
Rozšíření a prodloužení bojů v oblasti, kde se civilisté během téměř dvou let války museli už několikrát stěhovat a často nemají přístup ani k potravinám a lékům.
Humanitární organizace jako Oxfam, Lékaři bez hranic, Člověk v tísni a mnohé další už delší dobu varují před šířícím se „masovým hladověním“ v Pásmu Gazy.
Plán izraelské vlády sice zmiňuje i dodávky humanitární pomoci pro civilisty, ale jen „mimo bojové zóny“, jejichž rozsah se teď rozšíří. Celá operace navíc může trvat i několik měsíců.
Izraelská armáda tvrdí, že doteď dobyla asi 75 procent území Pásma Gazy. Mimo její kontrolu zůstává zejména pobřežní pás od města Gaza na severu k Chán Júnisu na jihu. A právě na tomto území se tísní většina z dvou milionů palestinských obyvatel pásma, často ve stanech a nouzových přístřešcích. Jen z města Gaza by se mohlo přesouvat 800 tisíc lidí.
Kdy by Izrael mohl zesílit útok?
Přípravy mohou trvat přinejmenším několik dní. V první řadě musí plán ještě schválit celá izraelská vláda, což bude pravděpodobně formalita, ale zasedání se podle informací agentury Reuters očekává až v neděli.
Pak musí armáda povolat rezervisty, rozmístit je v oblasti a také nechat civilistům nějaký čas, aby se mohli evakuovat z míst, kam se rozšíří boje. Zdroj z izraelské vlády, se kterým mluvila agentura Reuters, dokonce mluvil o několika týdnech příprav.
Satelitní snímky ale už ukazují, že izraelská armáda k hranicím s Gazou vyslala další jednotky i techniku. Informovala o tom americká televize NBC News s odkazem na tři představitele americké administrativy.
Jaké výhrady projevila armáda?
Armáda a s ní i bývalý ministr obrany Joav Galant už v minulosti upozorňovali, že pokračování bojů ohrožuje životy izraelských rukojmích, které stále v Pásmu Gazy drží teroristé.
Vojáci prý nemohou zaručit, že je nezraní – ostatně při předchozích operacích už některé rukojmí zabili. Hamás navíc vyhrožoval jejich zabitím, pokud se k nim přiblíží izraelští vojáci.
Kolik zbývá v Gaze izraelských rukojmích?
Z 251 lidí, které teroristé unesli 7. října 2023, jich v Gaze zůstává 50. Předpokládá se, že alespoň 20 z nich je stále naživu.
Dosud propuštění se na svobodu dostali v dobách dočasného příměří – ať už šlo o 105 rukojmích vyměněných za 240 palestinských zajatců v listopadu 2023, nebo o 33 rukojmích propuštěných letos v lednu a únoru během neúspěšných mírových jednání.
Izraelské armádě se pak během ozbrojených operací v Gaze podařilo osvobodit osm přeživších a navrátit domů ostatky 49 dalších unesených.
Představitelé armády vyjádřili také obavy ze smrti dalších palestinských civilistů.
Šéf izraelské armády Ejal Zamir se podle zdrojů z tamních bezpečnostních kruhů bojí i toho, že situace nakonec skončí tak, že izraelská armáda bude muset vládnout dvěma milionům Palestinců. Velení armády údajně preferuje příměří, ale členové vlády nevěří, že by to vedlo k propuštění rukojmích.
Z izraelské vlády se kvůli tomu ozvaly hlasy, které naznačily, že Zamir může odejít, pokud se mu počínání kabinetu nezamlouvá. Do funkce nastoupil teprve začátkem roku.
Jaké jsou reakce opozice a rodin rukojmích?
Značně kritické. Fórum rodin rukojmích, které sdružuje příbuzné většiny ze zadržovaných lidí, dlouhodobě zastává názor, že jedině příměří může zajistit propuštění jejich blízkých. Rozhodnutí izraelského kabinetu označilo za „rozsudek smrti“ pro stále žijící rukojmí a za „pošetilost“, která jde proti zájmům Izraele.
Konec války si dlouhodobě podle průzkumů přeje i většina Izraelců.
Opoziční lídr a bývalý izraelský premiér Jair Lapid nazval plán „katastrofou, která povede k mnoha dalším katastrofám“, a poukázal na zmíněné rozpory vlády s armádou. Podle něj kabinet jedná v souladu s přáním Hamásu, který si přeje, aby Izrael bez jasného cíle uvázl v konfliktu.
Demonstranti ještě ve čtvrtek večer před sídlem izraelského premiéra v Jeruzalémě požadovali okamžité propuštění rukojmích a ukončení války v Pásmu Gazy.
Proti se postavil i bývalý ministr obrany Avigdor Lieberman, který patří k izraelské nacionalistické pravici. Obvinil premiéra, že obětuje bezpečnost izraelských občanů, aby si zachránil svou vlastní pozici.
Levicový lídr Jair Golan pak v rozhovoru pro armádní rádio mluvil o „neštěstí na generace“. „Naši synové a vnuci budou stále hlídkovat v gazských uličkách, zaplatíme v průběhu let stovky miliard a důvodem je jen snaha o politické přežití a mesianistické vize,“ tvrdí. Bývalý generál také poukázal na nereálnost dosažení demilitarizace Gazy.
Jak reaguje svět?
Hamás považuje kroky izraelské vlády za „puč“ vůči vyjednávacímu procesu, jakýkoli orgán, který by převzal kontrolu nad Pásmem Gazy, hodlá považovat za „okupační“ sílu spojenou s Izraelem.
Kritické reakce přicházejí i ze zahraničí. Spojené státy, nejbližší spojenec Izraele, se sice zatím oficiálně k tomuto kroku nevyjádřily, ale podle uniklých informací z izraelské vlády do tamních médií dala administrativa Donalda Trumpa plánu zelenou.
Washington ale zároveň už delší dobu projevuje znepokojení kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy. Americká stanice NBC News aktuálně s odkazem na své zdroje napsala, že Trump kvůli tomu při telefonátu z konce července na Netanjahua dokonce křičel. Izraelská vláda zprávu nicméně popřela.
Britský premiér Keir Starmer považuje krok izraelské vlády za špatný. „Jen to přinese další krveprolití,“ napsal na síti X. Kritika zazněla i z OSN, Finska, Austrálie, Egypta nebo z Číny.
Německý kancléř Friedrich Merz pak v pátek prohlásil, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít při své ofenzivě v Pásmu Gazy. Německo je desítky let blízkým spojencem Izraele.
