Článek
„Vždycky mi říkali, že v Izraeli se vláda stará o vězně a o kohokoliv, kdo byl uvězněn nepřítelem. Mám pocit, že jsem byl opuštěn,“ říká 25letý Evjatar David ve videu, které v pátek zveřejnilo palestinské teroristické hnutí Hamás.
Na kost vyhublý muž, jeden ze zbývajících rukojmích, jež Hamás zadržuje od teroristického útoku ze 7. října 2023, na záběrech připomíná zoufalý nedostatek potravin v Pásmu Gazy a to, že sám „už několik dní nejedl“. Zároveň s lopatou v ruce mluví o tom, že si právě kope vlastní hrob.
Jen o den dříve zveřejnila organizace Palestinský islámský džihád záběry zachycující 21letého Roma Braslavského. Rukojmí na nich v slzách říká, že trpí bolestmi, nemůže vstát ani chodit. I on si stěžuje na hlad.
To v Izraeli i jinde po světě vyvolalo bouřlivé debaty o možnostech návratu už takřka dva roky vězněných rukojmích a uzavření příměří ve válkou zmítané Gaze. S představiteli izraelské vlády premiéra Benjamina Netanjahua se v nich střetly rodiny zadržovaných a představitelé humanitárních organizací.
Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na otázky, které se se situací pojí.
Co říkají rodiny rukojmích?
Na jednu stranu mluví o „propagandistické kampani“ Hamásu a jejich záměrném vyhladovění, usilují ale především o okamžitý návrat svých blízkých. Podle Evjatarovy sestry Jaely se musí „izraelský stát a mezinárodní komunita postavit proti krutosti Hamásu“ a zajistit, aby se k rukojmím dostala „dostatečná výživa a zdravotní péče“.
Otec Roma Braslavského Ofir pak při sobotní demonstraci apeloval na vládu: „Moje dítě umírá! Viděl jsem to na vlastní oči a náš premiér to viděl také.“ Premiér Netanjahu podle něj „ví o situaci Roma a ostatních rukojmí, a přesto stále znovu a znovu volí možnost nezachránit je“.
Právě z rodin rukojmích se rekrutují někteří z nejsilnějších kritiků současné vládní strategie nekompromisního vojenského řešení.
„Naše vláda se skládá z extremistů, jejichž hlavním cílem je zamezit jakékoli šanci na řešení dvou států. A to jde podle mého názoru proti izraelským zájmům o dlouhodobé udržení našeho státu,“ napsal v pondělí Seznam Zprávám Šaj Mozes, synovec Gadiho Mosese propuštěného letos v lednu.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Teroristé z Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin během něj zavraždili více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvlekli do Pásma Gazy na 250 rukojmích (ke konci června 2025 jich tam zůstávalo zhruba pět desítek, přičemž odhadem dvacet jich je stále naživu).
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem bylo do konce června 2025 zabito více než 56 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Kolik rukojmích ještě v Gaze zbývá?
Z 251 lidí, které teroristé unesli 7. října, jich v Gaze zůstává 50. Předpokládá se, že alespoň 20 z nich je stále naživu.
Dosud propuštění se na svobodu dostali v dobách dočasného příměří - ať už šlo o 105 rukojmích vyměněných za 240 palestinských zajatců v listopadu 2023, nebo o 33 rukojmích propuštěných letos v lednu a únoru během neúspěšných mírových jednání.
Izraelské armádě se pak během ozbrojených operací v Gaze podařilo osvobodit osm přeživších a navrátit domů ostatky 49 dalších unesených.
Jak reagoval Západ?
Odsouzením. Například francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X ve francouzštině, angličtině a hebrejštině napsal, že Hamás ztělesňuje ohavnou krutost a bezmeznou nelidskost.
Musí podle něj dojít „k úplné demilitarizaci Hamásu, jeho vyloučení z jakékoli následné vlády a konečně uznání palestinské státnosti Izraelem“. Uznání Státu Palestina, které kromě Francie v posledních dnech přislíbili i zástupci Spojeného království či Kanady, tak spojuje s možností dlouhodobého míru a „hlavní prioritou“ návratu rukojmí.
Německý kancléř Friedrich Merz deníku Bild řekl, že záběry rukojmích, z nichž je zděšen, ukazují, že „Hamás už nesmí hrát žádnou roli v budoucnosti Gazy“. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Izrael bude pokračovat v dodávkách humanitární pomoci do Gazy a nereagovat na cynismus Hamásu, který podle něj rukojmí mučí.
„Otřesná videa rukojmích Evjatara Davida a Roma Braslavského, zveřejněná odpornými teroristickými skupinami Hamás a Islámský džihád, připomínají, že propuštění všech rukojmích v Gaze musí být absolutní prioritou. Tyto zločinné skupiny musí být zbaveny moci. Trvale,“ napsal na X český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Velmi emotivní setkání“ měl s rodinami rukojmích americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten měl v Izraeli prošetřit zhoršující se humanitární situaci v Gaze a především dosáhnout nových jednání o příměří. „Plánem není válku rozšiřovat, ale ukončit ji. Jednání by se mělo vést způsobem všechno, nebo nic. Ukončit válku a vrátit všech zbývajících 50 rukojmích domů,“ řekl podle CNN.
K tomu začínají Netanjahua tlačit právě i Spojené státy. Prezident Donald Trump sice odmítl označit izraelský postup v Gaze za genocidu, ale prohlásil, že „hladovění je skutečné“ a je potřeba, aby lidé „dostali najíst“.
Co zamýšlí izraelská vláda?
Premiér Netanjahu v sobotu rodinám zbývajících rukojmí sliboval, že bude „stále a neúnavně“ usilovat o propuštění rukojmí a obrátil se na mezinárodní Červený kříž se žádostí o akutní pomoc. V současnosti ale odmítá možnost diplomatického řešení s tím, že Hamás podle něj o žádnou dohodu nestojí.
Podle izraelských zdrojů televize ABC premiér „tlačí na rozšíření armádních operací, které by umožnily osvobodit rukojmí vojenskou cestou“.
Ministr kulturního dědictví Amichaj Elijahu se pak nechal slyšet, že „válečné zajatce“ je možné osvobodit po úplné porážce Hamásu. „Pro mnoho lidí jsou prioritou rukojmí a nikoli vítězství. A to je chyba,“ řekl rádiu Kol Chai.
Elijahu patří k nejradikálnějším členům Netanjahuova kabinetu. V minulosti mimo jiné prohlašoval, že Gazu je potřeba „zcela vyhladit“, a navrhoval zde i nasazení jaderných zbraní.
Po čem volají Izraelci?
Po navrácení zbytku rukojmích za každou cenu. V sobotu večer se v Tel Avivu shromáždily desítky tisíc protestujících žádajících zastavení války v Gaze a právě dohodu o rukojmích.
Představitelé izraelské kampaně Bring Them Home Now („Vraťte je okamžitě domů“) kritizovali současnou politiku premiéra Netanjahua, která podle nich vede „Izrael i rukojmí k záhubě“. Jeho výroky o vojenském vysvobození rukojmích označili za „veřejnou lež a podvod“.
Podle průzkumu pro izraelský Kanál 12 se navíc již v červenci vyslovilo 74 % dotázaných pro ukončení války, pokud se podaří dojít k dohodě o navrácení rukojmí.
Skupina zhruba 600 penzionovaných izraelských bezpečnostních představitelů, včetně bývalých šéfů zpravodajských služeb, americkému prezidentovi Trumpovi napsala, ať na Izrael vyvine tlak, jenž by vedl k okamžitému ukončení války v Gaze. „Podle našeho profesionálního úsudku Hamás již nepředstavuje pro Izrael strategickou hrozbu,“ uvedli. „Vaše důvěryhodnost u drtivé většiny Izraelců zvyšuje vaši schopnost vést premiéra Netanjahua a jeho vládu správným směrem: ukončit válku, vrátit rukojmí, zastavit utrpení,“ napsali.
Co zaznělo z Hamásu?
Videa podvyživených rukojmích Hamás vypustil v kontextu zhoršující se humanitární krize v Gaze a rostoucí mezinárodní kritiky. Představitelé hnutí popřeli, že by docházelo k záměrnému vyhladovění rukojmích, a zdůraznili, že by měli dostávat stejný přísun jídla jako ostatní obyvatelé Gazy.
Na žádost Červeného kříže a premiéra Netanjahua, aby mohli rukojmím zprostředkovat akutní přísun potravy a lékařskou pomoc, reagovali, že jsou ochotni ji přijmout, ovšem jen za předpokladu, že Izrael dovolí znovuotevření humanitárních koridorů a udělá přestávky mezi nálety v době výdeje humanitární pomoci.
Odzbrojení Hamásu a propuštění rukojmích, pro Izrael klíčové podmínky mírových jednání, pak podmínili uznáním Palestiny jako suverénního státu.
