Článek
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby o dva týdny prodloužil své ultimátum, které dal Íránu k dosažení dohody, píše agentura Reuters. Zároveň vyzval Teherán, aby po tuto dobu jako gesto dobré vůle otevřel Hormuzský průliv. Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová serveru Axios sdělila, že Trump si je Šarífovy žádosti vědom a že odpověď přijde. Teherán pákistánský návrh příměří hodnotí pozitivně, řekl agentuře Reuters nejmenovaný vysoký íránský činitel.
Diplomatické úsilí zaměřené na ukončení nynějšího konfliktu na Blízkém východě postupuje „plynule a rázně“ a má potenciál v blízké budoucnosti přinést zásadní výsledky, uvedl Šaríf. Aby tyto snahy mohly dále pokračovat daným směrem, žádá pákistánský premiér o dvoutýdenní příměří, které by umožnilo dosáhnout definitivního konce války, jenž v regionu zajistí „trvalý mír a stabilitu“.
Pákistán je hlavním zprostředkovatelem snah o ukončení konfliktu. V pondělí Islámábád předložil Íránu a USA návrh na okamžité příměří, který zahrnoval i otevření Hormuzského průlivu, stěžejní vodní cesty pro přepravu ropy a plynu. Teherán ale v zamítavé odpovědi předložil deset vlastních požadavků na ukončení konfliktu. Návrh neschválil ani Trump.
Americký prezident po Íránu žádá brzkou dohodu, včetně okamžitého otevření průlivu. V neděli na síti Truth Social zveřejnil, do kdy musí Teherán jeho požadavek splnit. V příspěvku napsal pouze „úterý, 20:00 ET“, což je středa 02:00 SELČ.
Nejmenovaný íránský činitel agentuře Reuters dnes večer sdělil, že výměna zpráv mezi Teheránem a Washingtonem prostřednictvím zprostředkovatelů nadále pokračuje. Deníky The New York Times a The Wall Street Journal dnes dříve uvedly, že Teherán vyjednávání se Spojenými státy přerušil.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
V důsledku války, včetně íránské blokády Hormuzského průlivu, značně vzrostly ceny ropy a plynu na mezinárodních trzích.
