Článek
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které v pátek analyzovala agentura AFP.
Satelitní středisko OSN (UNOSAT) už v srpnové zprávě uvedlo, že izraelská armáda k 8. červenci na hustě osídleném palestinském území poškodila nebo zcela zničila téměř 193 tisíc budov. To představovalo zhruba 78 procent všech staveb, které tam stály před útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, jímž válka začala. Na základě snímků z 22. a 23. září z města Gaza, které bylo v té době hlavním terčem izraelské ofenzivy proti Hamásu, pak tato agentura OSN odhaduje ještě vyšší, 83procentní podíl poškozených nebo zničených budov v celém pásmu.
Odhadovaných 61,5 milionu tun sutin ze zřícených budov převyšuje téměř 170krát hmotnost newyorského mrakodrapu Empire State Building či 6000krát hmotnost Eiffelovy věže, vypočítala AFP. Zároveň to odpovídá zhruba 169 kilogramům suti na každý metr čtvereční Pásma Gazy, jehož rozloha činí 365 kilometrů čtverečních.
Téměř dvě třetiny těchto rozvalin přitom podle odhadu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) pocházejí z prvních pěti měsíců války. Tempo destrukce zrychlilo také v posledních měsících před uzavřením nynějšího příměří.
Předběžná analýza, kterou UNEP zveřejnil už v srpnu, varovala, že trosky představují také vážné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. Podle odhadu UNEP může až 4,9 milionu tun sutin ze starých budov obsahovat nebezpečný azbest, zejména v oblasti uprchlických táborů Džabalíja na severu, Nusajrát a Maghází ve středu a táborů v Rafáhu a Chán Júnisu na jihu. Nejméně 2,9 milionu trosek pak může být podle agentury OSN kontaminováno chemickými látkami a jiným toxickým odpadem ze starých průmyslových areálů.
