Článek
Kulturní války se nevyhnuly už ani alpským vrcholům. Zatímco konzervativní politici pokládají kříže na vrcholech hor za součást kulturního dědictví, 78letý italský horolezec Reinhold Messner se připojil k těm, kteří přemíru křížů v Alpách kritizují.
Fakt, že se kříže stavějí na každé větší hoře, považuje nejslavnější světový horolezec za „mánii“. „Stačí to,“ citoval ho německý list Bild. „Byl bych raději, kdyby na vrcholcích hor nic nebylo. Nikdo nemá právo obsadit horu pro své náboženství,“ dodal. Nynější čtyři tisíce křížů by podle něj měly zůstat, kde jsou, další by už ale nestavěl.
Horolezci jsou pro neutralitu vrcholů, politici ne
Celou diskuzi o křížích rozpoutal podle britského deníku The Times šéfredaktor magazínu italského alpského svazu Marco Albino Ferrari, který při prezentaci knihy prohlásil, že kříže na vrcholech neoslovují všechny horolezce a že by měly vrcholy zůstat neutrálním územím. K jeho názoru se připojil jak italský, tak i rakouský alpský svaz.
Jiný názor než alpinisté ale měli mnozí uživatelé sociálních sítí a zejména konzervativní politici. Ti považují Ferrariho slova za útok proti evropskému křesťanskému dědictví i proti alpské kultuře.
Kříž na vrcholu Mt. Latschur v rakouských Alpách.
Například krajně pravicový italský ministr dopravy a místopředseda vlády Matteo Salvini řekl, že „zakázat“ kříže na horách – což Ferrari vůbec nenavrhl – je „nesmysl, který popírá naši historii, naši kulturu, naši minulost a naši budoucnost“. Na stranu Salviniho se ale postavily i umírněné pravicové strany, jako jsou rakouští lidovci nebo bavorská CSU.
„Vrcholový kříž patří k hoře jako modro-bílé nebe k Bavorsku. Každý horolezec zná ten naplňující pocit, když dosáhne horského kříže na vrcholu namáhavé túry a nahlédne dolů do údolí. Vrcholový kříž je znakem domova a tradice. Musí být zachován,“ prohlásil Martin Huber, generální tajemník CSU.
Jak nicméně podotýká The Times, vášnivá diskuze o křížích je podle horolezců spíše akademická – po bourání křížů nikdo nevolá a žádostí o nové je v posledních letech pomálu. Například rakouský alpský svaz již v 80. letech rozhodl, že křížů je na vrcholech dost a že další už stavět nebude.
Kříže se rozšířily v 19. století
Kříže na alpských vrcholcích jsou většinou dva až čtyři metry vysoké, vyrobené jsou obvykle ze dřeva nebo z kovu. V dubnu 2010 byl vztyčen vůbec první skleněný kříž, a to na hoře Schartwand v pohoří Tennengebirge nedaleko Salcburku.
Kříže se nacházejí v katolíky obydlených částech Alp, zvláště v Rakousku, Švýcarsku a Bavorsku. Najdeme je ale také například v Polsku, ve Spojených státech nebo na Slovinsku.
Vrcholové kříže, které známe dnes, se rozšířily v 19. století, kdy se alpinismus poprvé rozvinul jako samostatný sport. Vůbec první krucifix se objevil v roce 1799 na vrcholu hory Kleinglockner v Tyrolsku.
Mnoho křížů bylo později na horách vztyčeno, jakmile byly poprvé zdolány, a – v duchu osvícenství – byly vybaveny hromosvody a vědeckými měřicími zařízeními. Tradice se znovu prosadila ve 20. století po světových válkách. Po celých Alpách bylo na vrcholcích hor vztyčeno mnoho křížů jako symbol vděčnosti za ochranu v horách a zajištění bezpečného návratu.
