Všechny mosty do města Severodoněck byly zničeny, uvedl gubernátor

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. Šéfovi německé vlády podle agentury Reuters vytkl, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou.

Zelenského komentář, které pronesl v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF, přichází v době spekulací, že by Scholz mohl ve čtvrtek podniknout svou první cestu do Kyjeva od začátku války.

„Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu,“ řekla hlava ukrajinského státu. „On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem,“ dodal Zelenskyj.

Ruské jednotky v posledních dnech postupují na místě, kde předtím dlouho nezaznamenaly úspěch. Jde o jednotky kilometrů, v této opotřebovávací válce si ale přesto zjevně vedou lépe než během první fáze války.

Proti ruským invazním silám bojují v rámci ukrajinské mezinárodní legie zástupci přibližně 55 zemí, řekl agentuře DPA mluvčí této dobrovolnické jednotky. Podle dřívějších vyjádření je mezi legionáři nejvíce Američanů, Britů, Poláků a Kanaďanů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce po zahájení ruské invaze koncem února vyzval cizince, aby se zapojili do obrany země v mezinárodní legii. Za první dva týdny se do ní podle ukrajinského ministerstva obrany přihlásilo na 20 tisíc lidí, není ale jasné, kolik z nich na Ukrajinu skutečně dorazilo. O vstup do legie měli zájem i Češi.

Mluvčí jednotky Damien Magrou se k současným počtům odmítl vyjádřit. Podle něj kromě příslušníků výše uvedených států rozšířili řady legie také bojovníci z Brazílie, Austrálie, Jižní Koreje, pobaltských států či severoevropských zemí, zejména z Finska.

Ukrajina potřebuje pocítit podporu Evropy, vedle humanitární a vojenské podpory tak musí dostat i evropskou naději. V dnešním rozhovoru s televizí Welt to prohlásil slovenský premiér Eduard Heger, kterého dnes večer v Berlíně přijal německý kancléř Olaf Scholz.

„Chceme a podporujeme to, že Ukrajina musí pocítit naši podporu. Je to důležitý faktor. Nejde jen o humanitární pomoc, ale i o tu vojenskou,“ řekl Heger. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují za vlastní svobodu, proto je pro ně podpora důležitá. „Lidem tam musíme dát také naději, evropskou naději,“ řekl.

Podle Hegera Západ ruského prezidenta Vladimira Putina podcenil. „Žijeme v demokratickém světě, jsme součástí demokratického a silného spojenectví, proto je třeba říct dost,“ řekl Heger s tím, že jednota demokratického světa znamená rovněž posílení Slovenska.

Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes večer oznámil, že všechny mosty spojující Severodoněck s Lysyčanskem jsou již zničené. Podle agentury Reuters zároveň uvedl, že určitý přístup do města nicméně zůstává pro ukrajinské obránce zachován.

„Mají schopnost posílat raněné do nemocnic, takže přístup existuje,“ řekl gubernátor. „Je těžké tam dovézt zbraně nebo zálohy. Obtížné, ale nikoliv nemožné,“ dodal.

Starosta okupovaného východoukrajinského města Svjatohirsk Volodymyr Bandura přeběhl na stranu proruských separatistů. Informoval o tom dnes vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Ukrajinská armáda ztratila kontrolu nad městečkem na břehu řeky Severní Doněc jakož i přilehlým pravoslavným klášterem minulý týden. Kyjev vyšetřuje starostu kvůli vlastizradě.

Stejně jako mnoho obyvatel města čekal Bandura na „osvobození“, napsal dnes lídr doněckých separatistů Pušilin. K příspěvku na komunikační platformě Telegram připojil fotografii z jednání se starostou.

Ukrajina má podle prohlášení gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje stále pod kontrolou průmyslovou oblast a chemickou továrnu v Severodoněcku. V továrně Azot se podle jeho dnešního vyjádření před těžkým ruským ostřelováním skrývá asi 500 civilistů, včetně 40 dětí. Ukrajinská strana usiluje o evakuaci civilistů.

Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky Turecka, kterými Ankara podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, kterého citovala agentura Reuters.

„Vítám, že Švédsko už začalo měnit své protiteroristické zákony a zajistí, že právní rámec pro vývoz zbraní bude odrážet jeho budoucí status člena NATO s novými závazky vůči spojencům,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci se švédskou premiérskou Magdalenou Anderssonovou. „To jsou dva důležité kroky týkající se obav, které vyjádřilo Turecko,“ dodal Stoltenberg. Dosud tradičně neutrální Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský soud nařídil zabavit další majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v celkové hodnotě 53,4 milionů hřiven (42,9 milionu korun). Informovala o tom dnes agentura Unian s odvoláním na generální prokuraturu.

Prokuratura dnes v prohlášení uvedla, že jde o cenné papíry a hotovost ve firmách, které vlastní jednoho z největších ukrajinských výrobců minerální vody. „Ruský oligarcha“ se podle ní snažil svůj majetek vyvést z Ukrajiny, a obejít tak sankce.

Jméno prokurátoři nesdělili, podle ukrajinských médií se však jedná o producenta vody Moršynska, jehož vlastníkem je společnost ruského miliardáře Fridmana. Ten patří s majetkem 12,6 miliardy eur (312 miliard korun) mezi nejbohatší občany Ruska.

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz se dohodla s kanadskou společnosti Symbio Infrastructure na nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) a zeleného kapalného vodíku (LH2). Firmy to dnes uvedly ve společném oznámení. Dodávky mají začít v roce 2027.

Generální ředitel společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko uvedl, že dohoda je významným milníkem ve snaze Ukrajiny diverzifikovat dodávky energií z celého světa, kterou země zahájila koncem roku 2014 zastavením přímých dodávek zemního plynu z Ruska.

Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června. Tvrdí to italský deník La Stampa. O cestě se v médiích spekuluje od víkendu a německý tisk se již věnuje tomu, co konkrétního by kancléř Ukrajině mohl sdělit.

Scholz totiž před časem řekl, že pokud do Kyjeva pojede, neučiní tak kvůli fotografii. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk si od možné cesty slibuje těžké zbraně, díky kterým by mohla země lépe čelit ruské invazi.

„Nechci se zařadit do skupiny lidí, kteří přijedou jen na krátkou chvíli kvůli fotografii,“ odpověděl Scholz v polovině května v rozhovoru s televizí RTL na otázku, kdy se na Ukrajinu chystá. Uvedl, že do Kyjeva, kam ho prezident Volodymyr Zelenskyj pozval, hodlá zamířit tehdy, až bude možné jednat o konkrétních tématech.

Na Ukrajině zůstává bez identifikace více než 1 200 mrtvých, uvedl šéf ukrajinské policie. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, což identifikace ztěžuje, píše BBC.

Igor Klymenko řekl agentuře Interfax, že bylo zahájeno trestní stíhání v souvislosti se smrtí více než 12 000 lidí – mnoho z nich bylo také nalezeno v hromadných hrobech.

Strážci zákona nacházejí denně další těla a identifikace některých trvá dlouho. „Je to dlouhý a pracný proces, jelikož mnoho těl je ve stádiu rozkladu a je obtížné je identifikovat,“ uvedl policejní šéf Klymenko.

Eduard Basurin, zástupce proruských separatistů v samozvané Doněcké lidové republice (DNR), dnes podle agentury TASS prohlásil, že ukrajinští vojáci jsou v Severodoněcku zablokováni, a tvrdí, že byl zničen poslední most spojující město s Lysyčanskem.

„Severodoněck je fakticky zablokován poté, co včera (v neděli) vyhodili do povětří poslední most, který spojoval (město) s Lysyčanskem. Ty ukrajinské vojenské jednotky, které se tam nacházejí, zůstaly (v Severodoněcku) navždy,“ sdělil novinářům Basurin. „Mají dvě možnosti: následovat příkladu svých spolubojovníků a vzdát se, nebo zemřít,“ dodal.

Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1 000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2 000 obrněných vozidel a 1 000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Abych byl upřímný – k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal prezidentský poradce na sociální síti, kde zároveň vyjmenoval druhy zbraní a jejich množství, které by podle něj Ukrajinu posunuly k vyváženosti poměru sil s ruskými invazními jednotkami.

NATO má ve středu a čtvrtek v Bruselu naplánované jednání Severoatlantické rady (NAC) na úrovni ministrů obrany jednotlivých zemí. Podoljak ve svém příspěvku poznamenal, že šéfové resortu obrany budou ve středu v sídle NATO jednat v rámci ukrajinské kontaktní skupiny a Kyjev podle něj očekává nějaká rozhodnutí.

Moskva dnes podle agentury Interfax ohlásila, že ruské letectvo podniklo raketový úder poblíž železniční stanice Udačne v Doněcké oblasti a zničilo velké množství zbraní ukrajinské armády, včetně těch, které Kyjevu poskytly Spojené státy a evropské země. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

„Kromě toho bylo zničeno dočasné místo nasazení zahraničních žoldnéřů u Fedorovky v Luhanské lidové republice,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s odkazem na název samozvaného proruského separatistického útvaru v Luhanské oblasti a ukrajinskou obec Fedorivka.

Česká republika daruje 3,2 milionu korun na nákup taktických brýlí pro ukrajinskou policii. Memorandum o daru dnes v budově ministerstva vnitra na pražské Letné podepsali ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle Rakušana by Česko mohlo v budoucnu ukrajinské policii darovat například starší policejní auta.

Původní zásoby taktických brýlí, které poskytují zvýšenou ochranu zraku při různých zásazích, odevzdala ukrajinská policie tamní armádě. „My si samozřejmě uvědomujeme, že v první řadě pomáhá Česká republika ukrajinské armádě, ale zase musíme vidět i tu situaci, že policie na Ukrajině pomáhala armádě tím, že jí poskytovala některý svůj materiál, některé své prostředky,“ vysvětlil Rakušan, proč Česko dar poskytlo. Dar už na konci května schválila vláda.

„Aby Rusko v současné operační fázi své ofenzivy na Donbasu dosáhlo úspěchu, bude muset dokončit ambiciózní obchvatné akce, anebo provést útočné přechody přes řeku (Severní Doněc),“ píše britský resort obrany ve své pravidelné analýze vývoje ruské invaze na Ukrajinu.

„Ukrajinským silám se často daří bořit mosty ještě předtím, než se stáhnou, zatímco Rusko má problémy se zavedením komplexní koordinace nutné k úspěšnému provedení rozsáhlých přechodů řek pod palbou,“ konstatuje Londýn.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v neděli uvedl, že ruské síly zničily most spojující Severodoněck s Lysyčanskem, čímž odřízly možnou evakuační cestu v automobilech pro civilisty, napsal list The Guardian, podle něhož v současné době stojí ze tří mostů pouze dva.

„Pokud se po novém ostřelování most zřítí, bude město skutečně odříznuto. Nebude možné Severodoněck opustit vozidlem,“ řekl Hajdaj.

Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Podle agentury Unian to dnes oznámil ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie. Boje ve městě podle něj pokračují.

„Nepřítel – za podpory dělostřelectva – podnikl útočné operace ve městě Severodoněck, částečně uspěl, vytlačil naše jednotky z centra města, boje pokračují,“ píše velení ukrajinských ozbrojených sil na svém facebookovém profilu. „Dělostřelecky ostřeloval pozice obranných sil v oblastech Lysyčansku, Severodoněcku, Toškivky,“ dodává štáb.

Ruským invazním silám se podařilo vstoupit do Severodoněcka koncem května a od té doby se ve městě odehrávají prudké boje.