Článek
V Rusku skončily první volby do dolní komory parlamentu, které se konaly od ruského vpádu na Ukrajinu. Předpokládá se, že v hlasování opět zvítězí vládnoucí strana Jednotné Rusko, podporující ruského prezidenta Vladimira Putina. Předběžné výsledky zveřejněné ústřední volební komisí jí podle agentury Reuters přisuzují 57,54 procenta hlasů. Šéfka volební komise Ella Pamfilovová podle státní agentury RIA Novosti uvedla, že tento údaj odpovídá sečtení necelých 14 procent hlasů.
Podle průzkumu provládního střediska VCIOM u hlasovacích místností získá Jednotné Rusko 49,4 procenta hlasů, Komunistická strana Ruské federace (KPRF) 14,2 procenta hlasů, nacionalistická Liberálnědemokratická strana (LDPR) 10,7 procenta, středopravá strana Noví lidé 9,7 procenta a středolevá strana Spravedlivé Rusko 6,6 procenta. Volební účast byla podle ústřední komise přes 56,6 procenta.
Parlamentní volby se odehrály prakticky bez reálné opozice vůči politice prezidenta Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zaútočila na sousední Ukrajinu. Čtveřice dalších zmíněných stran je formálně opoziční, ale ve svých postojích loajální ke Kremlu.
Volby se konaly v době, kdy průzkumy veřejného mínění naznačují, že část Rusů pociťuje větší obavy z dopadů konfliktu na svůj život, ekonomika čelí potížím a úřady vyloučily z voleb většinu kandidátů stavějících se proti válce. Někteří politici skončili ve vězení nebo byli nuceni uprchnout do zahraničí.
Rusko poprvé uspořádalo volby také na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace. Kyjev toto hlasování odsoudil jako nelegální a vyzval zahraniční vlády, aby výsledky neuznaly, napsala agentura AP. Mluvčí Evropské komise Christian Wigand označil volby v okupovaných regionech za další porušení mezinárodního práva a řekl, že Evropská unie výsledky z těchto regionů neuzná. Ukrajinský portál NV napsal, že v okupovaných regionech byli obyvatelé vystaveni přímému i nepřímému nátlaku, aby se hlasování zúčastnili.
Protiválečná opoziční strana Jabloko, které úřady účast ve volbách zakázaly, i další skupiny během voleb podle dřívějších informací agentury DPA hlásily případy porušení volebních pravidel. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která obvykle na volby dohlíží, do Ruska pozvána nebyla, Moskva ji viní z dvojího metru. Volby v Rusku bývají dlouhodobě terčem kritiky a nejsou považovány za férové ani demokratické.
Volby se konaly na pozadí pokračující ruské války proti Ukrajině a starosta metropole Sergej Sobjanin dnes uvedl, že ukrajinská armáda od soboty vyslala na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu. Úder označil za dosud největší nepřátelský útok na hlavní město. Ukrajina mezitím informovala o pokračujících ruských útocích na její území.
