Článek
Hlísticím se podařilo přežít tisíce let v hloubce 40 metrů pod povrchem sibiřského permafrostu ve stavu kryptobiózy, uvedl emeritní profesor z Institutu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech Teymuras Kurzchalia a také jeden z vědců, kteří se na výzkumu rovněž podíleli, pro CNN.
„Život lze zastavit a pak začít od začátku. Jde o významný objev,“ řekl Kurzchalia a dodal, že jiné organismy, které byly dříve oživeny z tohoto stavu, přežily spíše desítky let než tisíciletí.
Vědci vzorky permafrostu nasbírali už před zhruba 20 lety a nechali je zamrzlé. Díky výpočtu úbytku atomů radioaktivního uhlíku C14 v původně živých objektech, tedy radiouhlíkovou metodou, se podařilo určit stáří hlístic právě na 46 tisíc let, píše ČTK.
Mohlo by vás zajímat
Japonská společnost se stále potýká s genderovou nerovností. Ukázala to například tento týden medializovaná kauza letáků s „radami“, které byly nastávajícím matkám adresovány v jedné z obcí v prefektuře Hirošima.
Mezinárodní tým vědců následně ponechal vzorky několik týdnů v Petriho misce s výživovým roztokem ve zhruba pokojové teplotě. Některé hlístice se probraly k životu a začaly se množit. Podle nedaleké řeky na místě, kde byly vzorky objeveny, dostaly název Panagrolaimus kolymaensis, uvádí web Scientific American.
Organismy v kryptobiotickém stavu dokážou přežít bez vody či kyslíku a odolávat vysokým teplotám, mrazu nebo extrémně slaným podmínkám. Zůstávají ve stavu „mezi životem a smrtí“, v němž se rychlost jejich metabolismu sníží na nezjistitelnou úroveň, vysvětlil Kurzchalia.
Podle stanice Sky News přežili červi necelý měsíc, ale od té doby zplodili více než sto generací dalších potomků.
