Hlavní obsah

Začal proces s Říšskými občany. Před soudem stanulo prvních devět pučistů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Před německým soudem stanulo devět obviněných ze spolupráce na krajně pravicovém pokusu o státní převrat.

Reklama

Před německým soudem stanulo devět lidí obviněných z velezrady, pokusu o vraždu a členství v teroristické organizaci v souvislosti s připravovaným státním převratem. Skupina byla ovlivněná konspiračními teoriemi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Devět lidí obviněných z přípravy krajně pravicového pokusu o státní převrat stanulo před německým soudem, píše list The Guardian. Proces, který byl v pondělí zahájen ve Stuttgartu, je zaměřen na obžalované z vojenského křídla hnutí Říšských občanů. Jejich snahy svrhnout německou vládu a instalovat zpět monarchii z roku 1871 vyšly najevo koncem roku 2022. Státní prokuratura obvinila z terorismu celkem 27 lidí.

Podle prokuratury skupina plánovala vtrhnout do budovy parlamentu v Berlíně a zatknout zákonodárce. Údajně měla v úmyslu vyjednávat o státním uspořádání po převratu především s Ruskem jakožto jedním ze spojeneckých vítězů druhé světové války, píše list Le Monde.

Stuttgartský proces je prvním ze tří samostatných soudních řízení – časově a prostorově rozdělených z bezpečnostních a logistických důvodů –, což představuje největší právní případ svého druhu v poválečném Německu.

Jen ve Stuttgartu má být předvoláno 300 svědků včetně 270 policistů a několika znalců. Očekává se, že u většiny z obžalovaných padnou tresty ve výši od jednoho do deseti let. Jeden z nich měl však střílet na dva policisty, kteří vtrhli do jeho domu, když ho chtěli zatknout. V jeho případě se předpokládá doživotní trest.

Podle prokuratury skupina v přípravě státního puče nashromáždila až 500 000 eur, 380 pistolí, 350 sečných zbraní a bezmála 150 000 nábojů, které mezi sebou označovali krycím názvem „bonbony“.

Kdo všechno se na spiknutí podílel:

V čele spiklenců stál 72letý Heinrich XIII. Reuss, kterého skupina plánovala dosadit do funkce prozatímního nového vůdce Německa. Byla mezi nimi i Birgit Malsack-Winkemannová, soudkyně a bývalá zákonodárkyně krajně pravicové strany Alternativa pro Německo. Očekává se, že soudní proces potrvá až do roku 2025.

Sám Reuss, antisemitský podnikatel pocházející z bývalé šlechtické rodiny, který založil skupinu s výslovným přáním násilně zlikvidovat státní zřízení, by měl stanout před soudem 21. května. Třetí soudní proces se uskuteční v červnu v Mnichově, připomíná server Newsday.

Skupina měla připravený i seznam lidí, které je potřeba zlikvidovat. Mezi nimi figurovali kancléř Olaf Scholz, vůdce konzervativní opozice Friedrich Merz a dvě přední televizní osobnosti.

Prokurátoři uvedli, že obvinění věřili v „konspirační teorie“ a byli přesvědčeni, že Německu vládne takzvaný deep state. Většina z devíti podezřelých je obviněna z členství v teroristické organizaci a „přípravy vlastizrádného podniku“.

Extremismus v Německu

Po letech vyšetřování a soudů v Německu padl verdikt v případu důstojníka, který plánoval atentáty na politiky. „V tom příběhu se koncentrují německá traumata,“ říká zpravodaj ČT Pavel Polák. Více si poslechněte v podcastu 5:59.

Reklama

Doporučované