Zprávy z bojiště: Rusové verbují, Ukrajinci připravují drony a zákopy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při pohledu na mapu je zřejmé, že ani jedna strana nemá v současnosti jasnou převahu.

Jen pomalu se měnící situace a poměr sil obou stran jen posilují dojem, že rychlý konec konfliktu není na dohled, navzdory různým diplomatickým iniciativám. Ani jedna strana není v situaci, aby musela uzavřít pro ni nevýhodný mír, a jejich vyjednávací pozice se zdají být od sebe velmi vzdálené.

Ostatně Rusko i Ukrajina se zjevně připravují na další měsíce a možná i roky bojů (byť třeba s krátkým přerušením). V posledních týdnech se hojně – a nakonec planě – spekulovalo, zda se Moskva pokusí do výročí konce druhé světové války 9. května dosáhnout nějakého výrazného úspěchu, například na Donbasu.

Zatím to však nevypadá, že by se k podobnému dramatickému gestu schylovalo. Za symbolický úspěch by se snad dalo považovat nedávné ruské oznámení o ukončení bojů v Kurské oblasti, i když i to je sporné, jak uvidíme dále.

V Rusku pokračuje mobilizace a na frontu stále přicházejí noví muži (i podle Ukrajinců). Podle zpravodajských zdrojů citovaných Wall Street Journal se do ruské armády hlásí nebo je odvedeno zhruba 30 tisíc rekrutů měsíčně, zhruba o pět tisíc více než v loňském roce.

Ani válečná výroba se nezastavuje. Podle ukrajinských hlášení je také počet svržených ruských naváděných bomb v posledních dnech nejvyšší za celou dobu války. Rusové také údajně vyrábí 300 nových tanků ročně (před válkou to bylo cca 40). Nové stroje míří k jednotkám na ruském území a ne na frontu, aby byly připraveny na budoucí nasazení.

Na ukrajinské straně mobilizace stále naráží na problémy a nedaří se jí plnit plány. Tamní zbrojní průmysl však i přes pokračující ruské údery na infrastrukturu v některých ohledech výrazně zvyšuje produkci.

Ukrajina údajně nyní vyrábí 36 samohybných houfnic Bohdana měsíčně, což je pro srovnání více než polovina celkové objednávky francouzských houfnic Caesar pro českou armádu. V letošním roce chce Kyjev také pro svou armádu pořídit 4,5 milionu malých FPV dronů, dvojnásobek oproti loňsku.

Ukrajina také zrychlila a zdokonalila přípravu obranných pozic. Budování opevnění pod neustálým dohledem nepřátelských dronů je pochopitelně velmi nebezpečné. Zákopy se proto často hloubí pod maskovacími sítěmi. Vojáci nejprve vykopou jámu zhruba do výšky postavy, tu zakryjí sítí a poté pokračují v hloubení, přičemž maskování rozšiřují spolu s postupem prací. V kombinaci s jarní vegetací je pak takové pozice pro ruské průzkumné drony obtížné odhalit.

Základem opěrných bodů bývají často zalesněné pásy nebo remízky (viz například toto video). Několik set metrů před nimi bývá vyhlouben protitankový příkop vyplněný ostnatým drátem. Další linie zátarasů z ostnatého drátu, ideálně ve třech řadách, se nachází přímo před hlavní obrannou linií v porostu.

Samotné opevnění tvoří palebná postavení pro techniku a pěchotu, často zpevněná střechou z klád. Odtud vedou hluboké zákopy různými směry, doplněné o kryté zákopy a další palebná postavení. Tyto systémy mohou fungovat samostatně nebo být propojeny do souvislejší obranné linie.

Největším problémem pro Ukrajinu ale stále je obsadit pozice dostatečným počtem mužů. A polní opevnění také nejsou tak silná, aby odolala leteckým bombám, proti těm stále spolehlivé protiopatření není. Určité výsledky má elektronický boj (rušení signálu satelitní navigace, kterou se bomby řídí), ale to není trvalé řešení. Rusové ho obchází úpravami a „zodolněním“ antén na bombách.

Ruské ministerstvo obrany 19. dubna oznámilo osvobození vesnice Olešňa a 26. dubna pak i vesnice Gornal a tím údajně vytlačilo ukrajinské síly z celé Kurské oblasti. Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov následně ohlásil prezidentu Putinovi ukončení celé kurské operace.

Boje u Olešně a Gornalu sice probíhaly delší dobu, ale jejich úplné obsazení a vytlačení Ukrajinců zatím nelze potvrdit. Téměř okamžitě po oficiálním oznámení se objevily zprávy ruských proválečných blogerů, které tyto informace zpochybňovaly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální štáb tvrzení o úplném osvobození Kurské oblasti popřeli. Podle ukrajinské monitorovací platformy DeepState boje v oblasti ještě 26. dubna probíhaly a ukrajinské síly držely malý kus území u obce Ťotkino. Intenzita střetů zde však není vysoká a oblast je v tuto chvíli spíše okrajovým bojištěm.

Za zmínku stojí, že ruské úřady oficiálně přiznaly účast severokorejských vojáků v bojích v Kurské oblasti. Řada ruských blogerů pak začala vychvalovat jejich přínos pro zničení ukrajinského předmostí.

Zajímavé informace máme také o vpádu ukrajinských jednotek na území Bělgorodské oblasti, tedy východně od kurského bojiště. Podle ukrajinského novináře Jurije Butusova byla ukrajinská operace v Bělgorodské oblasti plánována jako překvapivý výpad s cílem způsobit Rusům těžké ztráty a odvést jejich síly z Kurské oblasti.

Ukrajina těchto cílů údajně dosáhla a nyní vede poziční obranné boje na obsazeném území. Operace provádějí malé pěchotní skupiny s podporou dronů, dělostřelectva, letectva a systémů HIMARS. Butusov tvrdí, že poměr ztrát je výrazně ve prospěch Ukrajiny, ale zároveň naznačuje, že je čas operaci ukončit.

V oblasti severně od Kupjansku, kde ruské síly postupně vytvořily předmostí na západním břehu řeky Oskil, se výraznější změny neodehrály. Ruská aktivita se snížila a omezuje se na vysílání malých pěchotních skupin, které jsou většinou ničeny ukrajinskými FPV drony.

Ukrajinské síly zde však v posledním měsíci masivně posilují své obranné linie, a to jak severně od Charkova, tak směrem k aktivní frontě na řece Oskil. Vznikají nové linie zákopů kolem Kupjansku a na dalších místech oblasti, často doplněné několika řadami protitankových příkopů a dračími zuby.

V dnešním dílu se krátce zastavíme i v siverském úseku fronty, tedy kolem řeky Siverskyj Doněc. Té jsme v minulosti příliš pozornosti nevěnovali, protože byla dlouhodobě dosti stabilní.

Ruské síly zde však v průběhu dubna průběžně postupovaly podél jižního břehu řeky u Bilohorivky na výšinách severovýchodně od Verchnokamjanskeho. Jde o silně opevněný úsek fronty a nehrozí zde rychlý průlom, ale setrvalý ruský tlak může donutit ukrajinské velení přesunout sem další posily.

Zajímavé je, že tento postup kopíruje ruskou taktiku úspěšně použitou jinde, například u Pokrovsku: útoky na „šev“ mezi dvěma sousedními ukrajinskými brigádami, kde koordinace obrany často vázne. Rusové využívají dočasného zmatku k průniku opevněnými liniemi.

Ruským silám se stále nedaří plně obsadit strategicky důležité město Časiv Jar, jehož dobytí je považováno za nutný krok před očekávanou letní ofenzívou směrem na Kosťantynivku. Ukrajinci nadále drží jednu čtvrť města.

Je možné, že po několika měsících neúspěšných pokusů o postup v Časiv Jaru Rusové přesunou těžiště útoku jinam. V takovém případě by boje o Časiv Jar mohly na delší dobu utichnout.

Jedním z „horkých míst“ fronty naopak zůstává město Toreck. Po malém jarním ukrajinském protiútoku, který Rusy donutil znovu bojovat o značnou část města, nyní ruská 8. armáda opět kontroluje téměř celý Toreck.

V aglomeraci kolem Torecku zůstává pod ukrajinskou kontrolou pouze malé území v jeho západní části kolem osady Ščerbynivka. Tu se nyní ruské síly snaží obklíčit útoky z jihozápadu a z východu.

Pokud budou ukrajinští vojáci nuceni ustoupit, ruské síly by dosáhly západního okraje Kleban-Bykské přehrady, za kterou leží už zmíněná Kosťantynivka – což je zřejmě dlouhodobý cíl ruských sil v této oblasti. Pád tohoto města by nejspíše ukrajinské obránce nakonec donutil stáhnout se i z Časiv Jaru. Ale to je zatím předčasné.

Největší intenzita bojů byla jako obvykle kolem města Pokrovsk. V posledních dnech zde došlo jen k malým změnám, není to ale nedostatkem snahy z obou stran.

Ruské síly se v minulém týdnu – prakticky okamžitě po skončení překvapivého velikonočního příměří – pokusily destabilizovat ukrajinskou obranu východně od Pokrovsku. Po několikadenních bojích se jim podařilo dobýt ukrajinské pozice v lesíku severně od Voďjane Druhe a následně obsadit vesničku Berezivka.

Tím se jim otevřela cesta k postupu severozápadním směrem k silnici T0504 spojující Kosťantynivku a Pokrovsk. Tento vývoj představuje vážné ohrožení stability ukrajinských linií v této oblasti a hrozí vznikem mezery mezi ukrajinskými taktickými skupinami. Není vyloučeno, že v příštích dnech dojde v oblasti k větším změnám.

Jižněji, ve směru na Novopavlivku (Kurachove), nebyly zaznamenány žádné změny v linii fronty, i když Rusové zde setrvale tlačí západním směrem. Záporožská fronta byla klidná, zřejmě kvůli vyčerpání rezerv na obou stranách.