Melanomů přibývá. Nové znaménko v 50 letech je podezřelé vždy. Jak ho poznat

Zatímco léto si spojujeme s dovolenou a pobytem na slunci, podzim by se měl podle odborníků stát dobou, kdy se zaměříme na kontrolu případných kožních změn. Pokožka už se zklidňuje a opálení ustupuje, což dermatologovi usnadňuje posouzení případných změn včetně měnících se znamének.

Melanom patří ke zdravotním problémům, u nichž jsou zjevné rozdíly mezi pohlavími. „U mužů se nejčastěji vyskytuje na trupu, především na zádech. U žen se častěji objevuje na nohách,“ vysvětluje profesor Spyridon Gkalpakiotis z Dermatovenerologické kliniky pražské fakultní nemocnice na Vinohradech.

Prohlédnout si sám svoje záda není snadné, proto na ně muži často zapomínají, ovšem jejich okolí si všimnout může. „Velmi často v ambulanci slýcháme věty jako: ‚Já bych k vám nešel, ale donutila mě manželka‘ nebo ‚Manželka mi našla něco na zádech, já tam nevidím‘,“ popisuje dermatolog Gkalpakiotis.

Důvodem, proč jsou záda u mužů tak riziková, je podle něj prostý fakt, že muži často pracují třeba na zahradě bez trička, a tím pádem svoje záda vystavují slunečnímu záření mnohem více než ostatní části těla. Další riziková místa, která si muži zapomínají kontrolovat, jsou místa za ušima, v meziprstních prostorech dolních končetin a na chodidlech.

Najít si melanom na nohách, jak se to nejčastěji stává ženám, je mnohem snazší. I u nich se samozřejmě může objevit jinde, třeba na obličeji nebo v dekoltu. Každopádně ženy s kožním nádorem vesměs přicházejí k odborníkům dříve než muži, což lékaři vysvětlují tím, že více dbají na preventivní prohlídky a častěji si kůži samy kontrolují.

Na druhou stranu si kůži většinou více chrání. Běžnou součástí krémů na obličej je vysoký ochranný faktor, ale muži si až na výjimky podobným způsobem pleť nemažou. Přitom by to podle lékařů bylo dobré. „Ano, i muži by si měli chránit obličej před UV zářením, zejména v létě. Není rozdíl v tom, zda pacient jde běhat, nebo leží u bazénu – UV záření působí vždy,“ upozorňuje profesor Gkalpakiotis na to, že sáhnout na ochranný krém jen na dovolené nestačí.

Navíc muži častěji trpí plešatostí, a tím pádem je pokožka hlavy více vystavena slunečnímu záření, což z ní do budoucna dělá rizikovou oblast. „Proto by si muži měli chránit nejen obličej, ale i hlavu, pokud již nemají vlasy,“ doporučuje odborník.

Existuje několik varovných signálů, které by člověka měly bez odkladu nasměrovat k dermatologovi. Jedním z nich je nové znaménko, které se člověku objeví po čtyřicítce nebo dokonce padesátce. V tomto věku totiž vznikají nová znaménka málokdy, a je proto záhodno vyloučit, zda nejde o melanom. Ten se může objevit i na místě, kde dříve žádné znaménko nebylo.

Problematické jsou i změny znaménka už existujícího. Mezi typické varovné znaky patří nepravidelný tvar, nejednotná barva (různé odstíny hnědé, černé, červené či modré), průměr přes šest milimetrů a to, že se znaménko v čase mění. A dále svědění, krvácení, bolest nebo vystouplý povrch.

Melanom se může objevit nejen na kůži vystavené slunci, ale i na místech, která běžně nevidíme – například pod nehty nebo na ploskách nohou. Méně častým příznakem melanomu je takzvaná excentrická pigmentace, kdy se objevuje velmi tmavá pigmentace v určité části okraje znaménka, a to zejména mimo střed.

Pokud se po padesátém roce věku přece jen objeví úplně nové, pigmentované a drsnější ložisko, častěji jde o takzvanou seboroickou keratózu, což je nezhoubná kožní potíž. Laik to však sám spolehlivě posoudit nedokáže.

Pro keratózu je typická vyvýšená nebo hrbolatá oblast se světle hnědou, našedlou nebo černou barvou, ložisko vypadá, jako by bylo ke kůži přilepené a na dotek je drsné. Menší ložiska lze snadno odstranit tekutým dusíkem v ambulanci, větší znaménka laserem nebo chirurgicky. Mohou se objevovat opakovaně.

Preventivní vyšetření kůže by mělo být součástí každé pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky. Praktický lékař může případně doporučit další vyšetření u dermatologa. Praxe ale bývá jiná, praktici znaménka moc nekontrolují, pokud je člověk vyloženě nepožádá.

Jistější je vydat se k dermatologovi, což jde i bez doporučení od praktika. Zvláštností ovšem je, že pokud přichází člověk skutečně jen na prevenci, aniž by mu například některé znaménko působilo potíže, musí si takovou kontrolu zaplatit ze svého – vyjde to obvykle na 500 až 2000 korun. Někdy se cena odvíjí od množství kontrolovaných znamének.

Odborníci každopádně doporučují i takovou preventivní prohlídku u dermatologa alespoň jednou ročně absolvovat. „Pokud ale pacient zaznamená podezřelé změny na kůži, jako jsou růst nebo změna zbarvení znamének, nově vzniklé útvary, svědění nebo krvácení, bude vyšetření u kožního lékaře hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ upřesňuje Viktorie Plívová, mluvčí VZP.

Na nehrazenou preventivní prohlídku lze nicméně využít příspěvek z fondu prevence zdravotních pojišťoven. Konkrétně u největší z pojišťoven, VZP, činí pět set korun, přispívají i ostatní zdravotní pojišťovny, i když výše příspěvku se může lišit. Je však třeba v ordinaci zaplatit, a až pak si nechat část peněz vrátit.

Kdo by chtěl sofistikovanější vyšetření než prohlídku v ambulanci dermatologa, může absolvovat celotělový sken nabízený například některými klinikami, cena začíná na 2500 korunách.

Lékař by se měl ptát i na rodinnou anamnézu a zajímat se o to, zda jste se v minulosti spálili, jaký typ pokožky máte či jak často se opalujete. „Vyšetřuje se celý kožní povrch. Vyšetření trvá několik minut a dle nálezu se pak rozhodne, jestli pacient v současné době má pouze běžná znaménka, která nepotřebují další sledování, nebo má rizikovou pigmentaci, která by se měla preventivně odstranit, nebo zda bude stačit sledování,“ vysvětluje primářka Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava Yvetta Vantuchová.

Je-li to nezbytné, může lékař doporučit další diagnostické metody, tedy například odběr vzorku a jeho rozbor v laboratoři. Může se také ukázat, že změny na kůži mají jiné vysvětlení než zhoubné bujení, v tom případě může přijít na řadu testy zaměřené na možnou alergii nebo plísňové onemocnění.

Mnoho lidí se domnívá, že dobrý dermatolog musí mít digitální dermatoskop, čili přístroj, který obraz zvětší až sedmdesátkrát. To však nutné není a podle ostravské primářky to nemusí být zárukou kvality kontroly znamének. „Kožní vyšetření je výjimečné tím, že kožní povrch je viditelný okem a nepotřebujeme žádnou složitou zobrazovací metodu. Rutinně využíváme ruční dermatoskop, což je světelná lupa, která nám daný útvar zvětší – takže k diagnostice rizikových pigmentových projevů je toto vyšetření naprosto dostačující a záleží na zkušenostech dermatologa,“ vysvětluje primářka Vantuchová.

Všichni dermatologové se v rámci přípravy k atestaci podle ní vzdělávají i v diagnostice a hodnocení rizikovosti znamének a kožních nádorů a pak v praxi denně posuzují, zda je něco rizikem či nikoliv. „Digitální dermatoskop je přístroj, který vyhodnocuje pigmentové projevy na základě programu a slouží hlavně k archivaci a porovnávání změn těchto projevů v čase. Pro běžné vyšetření a stanovení správné diagnózy digitální dermatoskop zkušený dermatolog nepotřebuje,“ dodala primářka. Rozhodující podle ní jsou skutečně odborné znalosti a zkušenosti lékaře, nikoli drahé technologie.

Základem léčby melanomu je jeho chirurgické vyříznutí, přičemž se krom znaménka odstraňuje i část okolní kůže. Rozsah zákroku závisí na závažnosti nálezu. Malý zákrok se provádí v lokální anestezii. Pokud nádor vyoperovat nejde, například při rozsáhlém melanomu v obličeji, přistupuje se výjimečně k ozařování. Pokud je melanom větší, lékaři zároveň zkontrolují, zdá se nádorové buňky nerozšířily do nejbližší uzliny. V případě větších melanomů a při odstraňování napadení uzliny se používá celková anestezie.

Zatímco lidé, kteří přijdou s prvním stadiem melanomu, se prakticky vždy vyléčí, u čtvrtého stadia činí pětileté přežití jen dvacet devět procent. Podle statistik Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku je nejvíce nově diagnostikovaných případů ve skupině 70–74 let, ale polovina všech pacientů je ve věku 53–75 let. Melanom navíc mohou dostat lidé mnohem mladší.

U pokročilejších stádií onemocnění mohou lékaři nasadit cílenou biologickou léčbu a imunoterapii. Tyto moderní metody výrazně změnily prognózu pacientů s melanomem, přesto ani ony u pokročilých fází nemusí znamenat, že se lidé zcela vyléčí, mohou jim však prodloužit život. Tuto léčbu pacient podstupuje v některém ze skoro dvaceti onkologických center.

Imunoterapie v ideálním případě funguje tak, že aktivuje buňky imunitního systému, aby bojovaly proti nádorovým buňkám. Cílená protinádorová léčba blokuje některé geny nádorových buněk. Moderní léčba pokročilého melanomu může mít podobu tablet nebo pravidelných infuzí v závislosti na druhu léčby v intervalech dvou až šesti týdnů. Mnozí pacienti během léčby nadále pracují. V případě, že imunoterapie ani cílená protinádorová léčba neúčinkují, lze nasadit chemoterapii. V léčbě melanomu se však používá minimálně.

Kromě melanomu existuje ještě další typ zhoubného kožního nádoru, který je dokonce ještě častější. Bazaliom nebo také basocelulární karcinom je totiž nejčastější zhoubný kožní nádor vůbec.

„Najdeme jej nejčastěji v oblasti hlavy, jinak často na trupu, méně na končetinách. Často vytváří načervenalá plochá ložiska s šupinami na povrchu, dále může tvořit polokulovité hrbolky většinou bledé barvy nebo to mohou být i drobné vředy, jejichž okraje bývají vyvýšené. Velikost je různá, nejčastěji 5 až 10 milimetrů, typicky se projev pomalu během let zvětšuje a po letech může nabývat i velkých rozměrů,“ popisuje ostravská primářka Vantuchová.

Léčí se ve většině případů chirurgicky vyříznutím v místním umrtvení ambulantně. Histologické vyšetření nádoru určí typ bazaliomu a následně je pacient sledován už proto, že se u něj v dalších letech vytvořit další nádory tohoto typu.

Na rozdíl od melanomu bazaliom až na výjimky nemetastazuje, což z něj činí méně agresivní typ zhoubného nádoru kůže. Přesto je třeba ho léčit a pravidelně sledovat, protože neléčený bazaliom se může zvětšovat a poškozovat okolní tkáně.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz