Ztráta dronu je pro USA nepříjemnost. Írán může poznatky předat Číně a Rusku

Íránské Revoluční gardy v úterý oznámily, že se v Hormuzském průlivu zmocnily moderního amerického bezposádkového plavidla.

Podle agentury Reuters to Teheránu dává možnost vojenský podvodní dron prozkoumat a a případně z něj vytvořit vlastní kopii, což představuje komplikaci pro americké velení.

Americký činitel Reuters pod podmínkou zachování anonymity sdělil, že v oblasti Blízkého východu se při průzkumu regionálních vod porouchal vojenský podmořský dron staršího typu.

Íránci ovšem zveřejnili fotografie a videa, jak plavidlo vyzvedávají z vody. Z nich lze usoudit, že jde o první známý případ operačního nasazení mořského dronu Dive-LD.

Server The War Zone (TWZ) napsal, že jde o poměrně nový stroj, který byl do služby zařazen teprve před něco málo než rokem a půl.

Novináři oslovili výrobce dronu, společnost Anduril, která je s dotazy nejprve odkázala na americké regionální velitelství CENTCOM. Následně ale potvrdila ztrátu jednoho dronu, který v regionu působil.

„Dive-LD je autonomní systém navržený tak, aby mohl být ztracen, což znamená, že je od počátku určen k nasazení v nebezpečném prostředí, kde se se ztrátou plavidla počítá. Jeho účelem je udržet vojáky mimo nejnebezpečnější části podvodních operací,“ uvedla v prohlášení.

„Toto plavidlo již přineslo významnou hodnotu, když v rámci operací CENTCOM odpracovalo během několikaměsíčních nasazení tisíce hodin.“

Jak připomněla agentura Reuters, v minulosti Washington považoval ztrátu pokročilých dronů za závažnou věc.

Když Írán v roce 2011 získal průzkumný stealth dron RQ-170 Sentinel, tehdejší prezident Barack Obama veřejně požádal Teherán, aby letoun vrátil. Írán později tvrdil, že dron prozkoumal, a následně představil vlastní modely, které se podle všeho americkou konstrukcí výrazně inspirovaly.

Americká armáda v podobných případech snaží rychle zasáhnout, aby zabránila cizím silám získat cennou techniku. V roce 2022 byly podle amerického námořnictva vyslány hlídková loď a vrtulník MH-60S Seahawk poté, co se Íránci pokusili odtáhnout v Perském zálivu bezposádkové hladinové plavidlo Saildrone.

Co se aktuálního dění týče, analytici osloveni agenturou Reuters tvrdí, že Írán díky dronu nezíská rozhodující vojenskou výhodu. Incident nicméně představuje propagandistické vítězství Teheránu a nepříjemnou komplikaci pro Washington v jeho snaze demonstrovat technologickou převahu.

Írán se téměř jistě pokusí hardware dronu rozebrat, software plavidla však obsahuje zabudované ochranné mechanismy, přiblížil pro Reuters Bryan Clark, ředitel Centra pro obranné koncepce a technologie Hudsonova institutu. Íránští inženýři „by rozhodně mohli provést zpětné inženýrství mechanických systémů“, řekl a poukázal na zkušenosti Teheránu s průzkumným již zmíněného dronu RQ-170 Sentinel.

Informace získané z Dive-LD může Teherán případně sdílet se svými spojenci, jako jsou Rusko a Čína.

Zprávy o tom, že Spojené státy nasazují v Hormuzském průlivu námořní drony a robotické systémy k vyhledávání a likvidaci min, které ohrožují jednu z klíčových světových tras pro přepravu ropy a plynu, se objevily už v dříve.

Odminovací operace měli za cíl obnovit bezpečnost lodní dopravy a omezit íránské narušování oblasti, napsaly v dubnu agentura Reuters i deník The Wall Street Journal (WSJ).

Informace minulý víkend potvrdil i deník Financial Times (FT).

Především v noci americká armáda vysílala potápěče Navy SEAL, robotické čluny a specializovaná podvodní plavidla do nebezpečného průlivu v rámci čtyřměsíční mise zaměřené na odstraňování min, rozebírá list detaily operace.

Nasazené bylo například hladinové plavidlo bez posádky Common Uncrewed Surface Vessel společnosti RTX, které vleče sonarový systém AQS-20 a prohledává mořské dno v pruzích širokých přibližně 30 metrů.

Takzvané odminování pomocí vlečení spočívá v napodobování signálů lodě tak, aby miny detonovaly. Může to být rychlejší než vyhledání miny a její vyzvednutí. Takové vysílání signálů však podle deníku The New York Times (NYT) nefunguje vždy, což zvyšuje riziko, že v moři zůstanou nevybuchlé miny.

K dispozici jsou také jednorázová podvodní zařízení Archerfish s výbušnou náloží nebo autonomní drony MK18 Mod 2 Kingfish a Knifefish. Ty umožňují cílenou likvidaci min na dálku a snižují riziko ohrožení lidských posádek.

Ukořistěný Dive-LD mohl být v regionu využíván i k jiným úkolům než k odminování. Jak řekl Reuters americký činitel, když se dron porouchal, prováděl v oblasti průzkum regionálních vod. Mohl tak například mapovat mořské dno.

Strategický významná vodní trasa spojující Perský záliv s Ománským zálivem je v nejužším místě široká zhruba 50 kilometrů. Z nich je zhruba pětina využitelná jako námořní cesta. Hloubka průlivu je pohybuje od 80 do 220 metrů.

Přesné zmapovaní dna je důležité pro bezpečný průjezd velkých obchodních lodí po trase, která je drží dál od íránských hrozeb, rozebírá TWZ.

Americká armáda mořské drony využívá i k jiným operacím než je odminování. V červnu provedlo plavidlo Saronic Corsair první záchrannou operaci svého druhu, když z Ománského zálivu vyzvedlo posádku amerického armádního útočného vrtulníku AH-64 Apache, který se zřítil.

Následující měsíc americké síly provedly svůj první zaznamenaný útok bezposádkovým člunem proti Íránu. Cílem byla námořní základna Bandar Abbás.