Hlavní obsah

Zeď zaplatí Mexičané, cla Číňané? Trump byl mimo, platí Američané

Obchodní války není tak snadné vyhrát, jak Donald Trump tvrdil. Americká cla nakonec podle centrální banky zaplatí sami Američané.

Reklama

Americká centrální banka vydala zprávu, podle které se ceny čínského zboží pro americké obchodníky prakticky nezměnily. To znamená, že místo aby si čínský vývozce sáhl na zisk a hroutil se pod tíhou cel, přenesl toto břímě na americké zákazníky.

Článek

Když loni vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit.

Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly. Znamená to, že dodatečné náklady na cla, které podle odhadů činí ročně zhruba 40 miliard USD (926,3 miliardy Kč), nesou firmy v USA. A nakonec američtí zákazníci, vyplývá ze studie Federální rezervní banky (Fed) v New Yorku.

Kvůli americko-čínské obchodní válce americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zvyšuje dovozní ceny čínského zboží při vstupu do země až o 25 procent. Pokud by čínské firmy absorbovaly tyto náklady, musely by své ceny snížit až o 20 procent, aby byly na úrovni, která by americkým výrobcům, velkoobchodu i maloobchodníkům umožnila udržovat jejich vlastní ceny a zisky stabilní. To se však podle americké centrální banky neděje.

Údaje o dovozu z období od června 2018 do září 2019 ukazují, že dovozní ceny klesly jen o dvě procenta. To je v souladu s poklesem cen, který byl zaznamenán v mnoha jiných zemích vlivem zpomalení růstu globálního obchodu, uvádí studie.

„Pokračující stabilita dovozních cel u čínského zboží znamená, že cla musí zaplatit americké firmy a spotřebitelé,“ napsal tým výzkumníků. Studie neodhaduje, jak jsou tyto náklady rozděleny mezi firmy a koncové spotřebitele, tedy jak snižují zisky amerických prodejců čínského zboží nebo zvyšují ceny v obchodech.

Výzkumníci však také zjistili, že Čína dopad vyšších cel pociťuje. Podíl asijské země na dovozu strojů a elektrických zařízení do USA se od roku 2017 snížil o dva procentní body, na dovozu elektroniky o šest procentních bodů. Tento podíl v případě strojního zařízení převzaly Evropa a Japonsko a v případě elektroniky a elektrického zařízení Malajsie, Jižní Korea, Tchaj-wan a Vietnam.

Výzkum se nezabýval tím, jak velkou část trhu mohli získat dodavatelé z USA, ani tím, zda ceny z jiných zemí jsou vyšší než z Číny.

Skutečnost, že ceny čínského zboží v dolarech neklesly, také znamená, že zhruba desetiprocentní pokles hodnoty čínské měny od prvního zavedení cel nevyužili vývozci k udržení konkurenční výhody, jak tvrdí někteří američtí úředníci. Oslabení měny místo toho slouží čínským vývozcům k podpoře zisku, uvádí zpráva Fed podle agentury Reuters.

Reklama

Doporučované