Hlavní obsah

Židovskému muzeu chybí osmdesát procent příjmů, bojí se o budoucnost

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Pokud se situace s poklesem turistického ruchu vyplývajícím z pandemie koronaviru během příštího roku nezlepší, Židovské muzeum Praha (ŽMP) by se mohlo obávat o svou existenci.

Článek

Paměťová instituce s více než stoletou historií a před koronavirem s půlmilionovou návštěvností ročně má meziroční propad návštěvnosti přes 78 procent a pokles příjmu ze vstupného přes 80 procent. Ohroženy jsou plánované opravy památek, nové mezinárodní projekty i sama existence instituce.

„Od počátku roku ke konci října, kdy bude ještě ŽMP zavřeno, činily příjmy ze vstupného 31,2 milionu korun, to je o 136,3 milionu korun méně než ve stejném období loňského roku. Meziročně jde o pokles o 81,37 procenta,“ uvedl Pavlát.

ŽMP je sdružením právnických osob, tedy nikoli příspěvkovou organizací státu či kraje. Na výnosech ze vstupného je „životně závislé“. Muzeu chybí i zisk v řádu milionů korun z pronájmů. „Celkově odhadovaná provozní ztráta ŽMP v roce 2020 významně převýší 100 milionů korun a obávám se, že snad ještě horším výsledkem může skončit i příští rok,“ řekl ředitel.

Muzeum jako celek patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Česku, v roce 2018 jej navštívilo přes 720 000 lidí. Židovské muzeum spravuje kromě hřbitova z 15. století, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejstarší náhrobek Avigdora Kary či náhrobky rabího Löwa a Mordechaje Maisla, Klausovou, Maiselovu nebo Pinkasovu synagogu s Památníkem obětí holokaustu. Většinu návštěvníků objektů ŽMP tvoří zahraniční turisté. Stejně jako jiné památky byly objekty muzea zavřené od 11. března do 11. května. Znovu jsou zavřené od 14. října.

„Propad návštěvnosti je enormní. Od počátku roku k 31. říjnu navštívilo muzeum 125.541 návštěvníků, což je o 461 869 méně než ve stejném období loňského roku. Meziročně jde o pokles o 78,63 procenta,“ uvedl.

Největší návštěvnost zaznamenává běžně muzeum od dubna s vrcholem v srpnu. Loni jen tento měsíc přišlo do muzea více než 70 000 návštěvníků. V době po květnovém znovuotevření výrazně snížilo vstupné, protože chtělo více nalákat tuzemské zájemce, statistiku určující odkud návštěvníci přicházejí ale nemá.

ŽMP obdrželo z programu Antivirus B náhrady za březen až červen, bude žádat o podporu z programu Antivirus A. ŽMP získalo slevy na nájemném od Židovské obce v Praze. „Ale ani tento vstřícný přístup, jehož si velice cením, nemůže nic změnit na našich ohromných ztrátách,“ dodal Pavlát s tím, že muzeum po vypuknutí koronavirové krize seškrtalo rozpočet a snížilo pracovní úvazky. ŽMP zřídilo po povodních v roce 2002 rezervní fond, podle Pavláta ale peníze z něj na pokrytí letošní ztráty nestačí a bude správní radu žádat o peníze z Fondu rozvoje.

V prosinci plánuje muzeum otevřít novou expozici ve Španělské synagoze, která se již dlouho připravuje. Další projekty ale bude třeba odsunout. „Jde o modernizaci expozic v Klausové synagoze a Obřadní síni, rozšíření obchodu v Klausové synagoze, novou expozice v Pinkasově synagoze, investice do digitální infrastruktury a IT, dokončení úprav na Starém židovském hřbitově. A v zahraničí se budou obtížněji získávat finanční prostředky i pro ambiciózní, inovativní projekt Kabinet Friedl s tematikou dětských kreseb z terezínského ghetta,“ řekl Pavlát.

Připomíná, že ŽMP není jen souborem světoznámých památek, ale i vědeckou institucí. „Nemluvě o povinnosti pečovat o kulturní dědictví Židů v českých zemích nejen z hlediska zákona, ale především s ohledem na mravní, trvale platný závazek ŽMP vůči obětem šoa, s jejichž osudy sbírkový fond a dějiny naší instituce navždy budou spjaty,“ uvedl ředitel.

Reklama

Související témata:

Doporučované