Článek
Šíření nového koronaviru tehdy sledoval svět se zatajeným dechem – mimo pevninskou Čínu v té době registroval pouze čtyři případy covidu-19. Na výletní lodi tak propukla během dvou týdnů na cestě tehdy největší nákaza mimo čínský Wu-chan vůbec. Covidem-19 se nakazilo 712 pasažérů a členů posádky, čtrnáct z nich na onemocnění zemřelo.
Více než rok po katastrofě vydala televizní stanice HBO dokumentární film s názvem Poslední plavba. Diváky přenáší zpět do doby, kdy se kola pandemie teprve roztáčela.
Dokumentaristka Hannah Olsonová má podle britského listu The Guardian v úmyslu filmem poukázat na to, že svět měl šanci se – právě i z nákazy na výletní lodi – rychleji poučit a konat. Což se ale nestalo.
„Informace, které jsme získali od Diamond Princess, byly naše poslední šance. Dala nám všechny informace, které jsme potřebovali,“ podotkla Hannah Olsonová s tím, že lidé, kteří měli moc s tím něco dělat, nenaslouchali. „A hrůzy, k nimž došlo na lodi, teď pohlcují celý svět.“
Znovu prožít loňské pocity
Film, jenž vzhledem k současné pandemické situaci není retrospektivní, Olsonová vypráví z velké části skrze záznamy natočené především posádkou a pasažéry. I díky nim se podle ní diváci mohou vrátit zpět na začátek.
Znovu prožít pocity nejistoty, popírání, paniky, odmítání i strachu, které kolem koronavirové nákazy od počátku vznikaly. I to, jak emoce postupem času, v případě lidí izolovaných na Diamond Princess s prodlužující se dobou strávenou v karanténě, eskalovaly.
Režisérka začala na dokumentu pracovat už v době, kdy výletní loď kotvila u břehu japonské Okinawy a byla zakonzervovaná v karanténě. Olsonová vzpomínala, jak krizi sledovala v médiích: „Sledovala jsem jako všichni ostatní titulky a viděla ‚loď v karanténě v japonském přístavu, na palubě 500 případů covidu-19‘.“ Ze sociálních sítí proto sbírala autentická svědectví lidí na palubě. Některé z nich pak vyzpovídala i při natáčení Poslední plavby.
Dokument ukazuje různé úhly pohledu na tuto lodní epidemii: pasažéry frustrované ze studeného, nevalného jídla, ale schované v karanténě, i posádku vyděšenou z práce ve sdílených prostorách a přípravy jídla bez ochranných pomůcek vedle chrchlajících kolegů. V karanténě byla loď od 20. ledna, 1. března už byli všichni členové posádky i cestující evakuováni.
„Říkala jsem si: Kdo se počítá jako lidská bytost? Komu se při krizi dostane úkrytu? Kdo bude v karanténě a z koho se stane lidský štít? Je to něco, čehož vývoj jsem loni v březnu pozorovala ve svém vlastním životě v New Yorku – sledovala jsem bohaté, jak se ubírají do svých úkrytů a jak se rodí termín ‚nezbytní pracovníci‘,“ uvedla Olsonová.
Výletní loď Diamond Princess v karanténě – na fotografii členové posádky.
Při natáčení filmu ji vyděsilo, kolik toho svět věděl a kolik životů mohl zachránit, kdyby se ze zkušenosti této výletní lodi poučil. Poslední plavba tak funguje jako časová schránka zachycující vše, co vědci i vlády loni v únoru věděli.
Že virus šíří bezpříznakoví přenašeči, že pro zachycení hrozby je klíčové plošné testování, že se covid-19 šíří vzduchem, tedy i ventilací. V režisérčině domovině, Spojených státech, ale k povinnému nošení roušek či zavedení testování i u asymptomatických pacientů úřady přistoupily až na začátku, respektive na konci dubna.
