Hlavní obsah

Vědec řekl, zda změny klimatu přicházejí rychleji, než se předpokládalo

Foto: Seznam Zprávy

Klimatolog Radan Huth: Teplota roste podle předpokladů, zrychluje růst hladiny moře.

Reklama

22. 7. 13:10
aktualizováno • 22. 7. 17:12
Článek

Západ USA a Kanady pustoší požáry a vedra, západ Evropy bleskové povodně. Extrémní počasí spojují odborníci s globálním oteplováním. Je tomu tak? A co můžeme čekat? V pořadu Ptám se já odpovídal klimatolog Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Za dva dny to bude právě měsíc od chvíle, kdy jižní Moravou prošlo ničivé tornádo. A svět se potýká i s dalšími extrémními projevy počasí. Od skoro padesátistupňových veder v Kanadě a v části Spojených států amerických, která vyústila v rozsáhlé požáry, až ke katastrofálním záplavám v severozápadní Evropě a nejnověji tisícileté vodě v Číně. Měli bychom si zvyknout, že současný extrém je zítřejší norma? A do jaké míry zvládneme tragické důsledky klimatické změny odvrátit nebo alespoň zmírnit? Kolik času máme na to, připravit se na život s následky klimatické změny?

Podle klimatologa Radana Hutha je zatím brzy extrémy posledních týdnů přičítat právě globálním změnám klimatu; na to vědecká obec dosud nemá dostatek dat.

Pokud jde o vlnu veder, ani ty nejsou něčím, co se nedalo čekat. „Pokud jde o růst teplot, které jsou hlavním projevem změn klimatu a tím, co žene ostatní změny dopředu, tak to probíhá víceméně tak, jak se očekávalo. Modely, jak bude růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a jak se budou vyvíjet teploty, se konstruují přibližně od roku 2000 a změna, která probíhá, je v souladu s tímto očekáváním. Není rychlejší,“ upozorňuje Huth.

„Co je rychlejší, než se očekávalo, je růst hladiny moře. Ten probíhá o něco rychleji. Je to zásadní zpráva pro některé přímořské oblasti. A je to zrovna jeden z důsledků změn klimatu, na který se dá těžko adaptovat, tomu se těžko přizpůsobuje,“ říká v rozhovoru Seznam Zpráv ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Podle Radana Hutha je ovšem nutné počítat s důsledky toho, že se teplota bude zvyšovat. „Budou extrémní vlny veder a budou více časté. Ano, dá se očekávat, že déšť, projevy bouřek budou silnější.“

Britští vědci v aktuální studii zveřejněné v listu The Guardian předvídají na základě matematických modelů, že podobné pomalé bouře s vydatnými dešti, které napáchaly obrovské škody v Německu či Belgii, budou do konce století v Evropě čtrnáctkrát častější než nyní.

Jsou možnou prevencí před katastrofou například větší investice do superpočítačů, které by dokázaly rychleji a přesněji vypočítat, jaké počasí hrozí? „Abych to trochu zlehčil: Vědci to tak mají, že jakákoli vhodná záminka je dobrá pro to, aby vydyndali z vlády víc peněz,“ pousmál se Huth. „Fakt je ten, že modelování atmosféry – ať už za účelem předpovědí počasí, nebo modelování budoucího vývoje klimatu – je extrémně náročné na výpočetní čas. Na tyto úkony se využívají opravdu ty nejvýkonnější superpočítače a plně je to vytíží.“

Ani investice do přístrojů není samospásná. Huth upozorňuje, že existuje hranice předpověditelnosti, přes kterou už nelze jít. „Příroda a atmosféra jsou z principu chaotické a tudíž nepředpověditelné na libovolnou dobu dopředu. (…) Nikdy nebudeme umět říct na dva dny dopředu, kde přesně vznikne bouřka a kolik z ní naprší. To jsme schopni říct s velkou mírou přesnosti několik hodin dopředu. A nevěřím tomu, že by se to mohlo nějak dramaticky změnit.“

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, klimatolog Radan Huth: Přicházejí globální změny klimatu rychleji, než vědci předpokládali? (Video: Seznam Zprávy)

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové, Veroniky Sedláčkové a Kristiny Cirokové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované