Hlavní obsah

Silná tornáda jsou v Česku vzácná. „Satana“ pamatují kroniky před 902 lety

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Tuto spoušť po sobě zanechalo tornádo v Moravské Nové Vsi.

Reklama

25. 6. 8:20

Silný vzdušný vír lze v Česku pozorovat i několikrát ročně. Tak ničivé tornádo, jaké postihlo Hodonínsko, ale české kroniky pamatují naposledy ve 12. století. Vědci zkoumají, nakolik tornáda souvisejí s globálním oteplováním.

Článek

Snímky extrémního počasí, které řádilo večer 24. června na jihu Moravy, jsou pro české publikum šokující. Zatímco na krupobití, silné povodně nebo sněhovou kalamitu jsme z novin každoročně zvyklí, ničivý vítr znají Češi spíše ze zahraničního zpravodajství.

Původní reportáž z místa katastrofy naleznete ZDE. Záběry z míst zasažených ničivým živlem si můžete projít ve fotogalerii ZDE a ZDE. Několik obcí bylo extrémně poničeno. Podrobnosti a videozáběry najdete ZDE. O ničivé síle tornáda si přečtěte ZDE.

Výskyt vzdušných vírů přitom v ČR není až tak neobvyklý. Odborníci i nadšenci zaznamenávají nižší jednotky takových meteorologických jevů ročně. Obvykle jde ale o řádově slabší jevy, které za sebou nenechají jiné škody než poničené střechy.

Naposledy mohli před čtyřmi dny tornádo sledovat obyvatelé Starých Čívic u Pardubic. Vír strhl část haly a poničil oblast o velikosti zhruba fotbalového hřiště.

Už to lze v českých poměrech považovat za neobyčejnou událost. Avšak čtvrteční tornádo, které udeřilo na Hodonínsku, bylo mnohem intenzivnější a jeho dopady ničivější. Meteorologové jeho sílu zatím odhadují na F3 až F4.

V moderní historii meteorologie nemá v našich podmínkách precedent. Pro příklad takto silného tornáda by bylo potřeba zalistovat ve středověkých kronikách.

Historie českých tornád

Nejstarší dochovanou zmínku o tornádu (nebo o něčem, co lze zpětně za tornádo spekulativně označit) našli vědci v Kosmově kronice. Událost datuje na 30. červenec 1119, tedy před 902 lety. Odehrála se na Vyšehradě a kronikář ji zaznamenal takto:

„Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.“

Je velmi pravděpodobné, že Kosmas zde píše na základě svého vlastního svědectví, neboť v té době působil v Praze jako děkan kapituly. Minimálně škody spáchané vichrem viděl tedy nejspíš na vlastní oči. Na základě jeho popisu vědci zpětně přisoudili tomuto „satanovi v podobě víru“ stupeň F3 až F4 původní Fujitovy škály (což na základě škod přibližně odpovídá EF3 až EF4).

Celkově našli vědci záznamy o 25 tornádech od roku 1119 do roku 2000. Nejčastěji šlo o tornáda o malé ničivosti a už zmíněné tornádo z roku 1119 zůstalo po celou dobu tím nejsilnějším.

„Doba trvání jevu byla od několika sekund do několika hodin. Rekordní byla tromba z 11. května 1910 v jihozápadních Čechách, která trvala 3 hodiny 20 minut a během své existence urazila dráhu cca 190 km z prostoru západně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům, přičemž šířka stopy škod byla kolem 60 metrů,“ popsal ve své práci z roku 1993 meteorolog a klimatolog Jan Munzar. „Ve třech případech je znám jen rok výskytu, jen u 11 tromb byla zaznamenána denní doba.“

Rozšířená Fujitova stupnice

Síla tornáda se měří na tzv. rozšířené Fujitově stupnici (Enhanced Fujita Scale) a tornádo na ní může dosáhnout síly od EF0 do EF5.

kategorierychlostškody
EF0105-137 km/hlehké škody, spadlé komíny, vyrvané menší stromky
EF1138-178 km/hstrhané střešní krytiny, auta vytlačená ze silnic
EF2179-218 km/hstrhává střechy, převrací vagony, láme stromy, zvedá auta
EF3219-266 km/hničí střechy i zdi domů, převrací vlaky, vytrhává stromy v lese, zvedá těžká auta
EF4267-322 km/hsrovnává domy se zemí, odnáší menší stavby
EF5přes 322 km/hsilné konstrukce domů srovnány se zemí, auta létají dál než 100 metrů

Tornád je více, co to znamená?

Od roku 2000 počet zaznamenaných tornád v Česku významně stoupl. To samo o sobě nemusí znamenat, že se něco změnilo na četnosti jejich výskytu. Může jít jen o důsledek dostupnějších technologií na zaznamenání takovýchto jevů.

„Zatímco po většinu devadesátých let 20. století jsme zaznamenávali jedno prokázané tornádo za jeden až dva roky, rok 2000 byl svým způsobem výjimečným – byl doložen výskyt pěti tornád,“ všímá si v roce 2001 Milan Šálek na stránce Českého hydrometeorologického ústavu věnované tornádům.

„Zcela jistě se na prvním místě nabízí jako možné vysvětlení určitý výkyv počasí doprovázený větším počtem vhodných bouří, který by mohl být jak přirozenou oscilací, tak dlouhodobějším trendem. Avšak za podstatně pravděpodobnější vysvětlení nárůstu počtu doložených tornád považuji širší a hlubší informovanost veřejnosti společně s růstem zájmu odborníků o danou problematiku.“

Vzhledem k celosvětovým klimatickým změnám, jejichž rychlost je z historického pohledu bezprecedentní, vědci pochopitelně zkoumají, zda má výskyt a intenzita tornád souvislost právě s globálním oteplováním. Odpověď ale není jednoduchá. Tornádo jako takové je totiž velmi lokální jev. Dochází k němu, když se silný vzdušný vír vzniklý pod bouří dostane do kontaktu se zemí.

Zatímco globální oteplování lze poměrně přesně propojit s některými extrémními událostmi (sucho, extrémní teploty apod.), tornádo patří k těm, kde je souvislost spíše spekulativní.

„Předpovídat tornáda se zatím nedaří ani při použití modelů s nejvyšším rozlišením,“ uvádí vědci v knize Extrémní počasí a klimatická změna. „Proto nejde ani vyčerpávajícím způsobem popsat propojení těchto jevů s globálním oteplováním.“

Přestože lze tedy s vysokou mírou jistoty říci, že globální oteplování způsobuje extrémní počasí – nejvyšší jistotu máme u extrémních veder a extrémních mrazů –, je velmi nepravděpodobné, že bychom v blízké době takto jasně podložený závěr mohli mít i u tornád nebo bouřek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované