Hlavní obsah

Tornádo bylo mimořádně silné. Odhadují ho na F3 či F4

Foto: Jaroslav Kučera

Na jihu Moravy se 24. června 2021 objevilo tornádo.

Reklama

25. 6. 4:01

Kde se vzalo a proč udeřilo tak ničivou silou? Odpovědi na tyto otázky budou meteorologové teprve hledat. V podmínkách Evropy je ovšem nesmírně obtížné tornáda vůbec předpovědět.

Článek

Vůbec první odhad, jak silné bylo tornádo, které napáchalo rozsáhlé škody na Hodonínsku a Břeclavsku, v noci přednesl v České televizi meteorolog Michal Žák. Odhadl, že muselo mít sílu F3 nebo dokonce F4. Na svém webu in-počasí.cz pak doplnil, že rychlost větru se odhaduje podle škod a následně se tornádo kvalifikuje. „Rychlost větru se při tornádu F3 pohybuje kolem 219 km/h, při F4 je to 267 km/h,“ napsal. Silnější je už jen klasifikace F5 - tehdy jsou budovy zcela smeteny vzdušným vírem z povrchu.

Rozšířená Fujitova stupnice

Síla tornáda se měří na tzv. rozšířené Fujitově stupnici (Enhanced Fujita Scale) a tornádo na ní může dosáhnout síly od EF0 do EF5.

kategorierychlostškody
EF0105-137 km/hlehké škody, spadlé komíny, vyrvané menší stromky
EF1138-178 km/hstrhané střešní krytiny, auta vytlačená ze silnic
EF2179-218 km/hstrhává střechy, převrací vagony, láme stromy, zvedá auta
EF3219-266 km/hničí střechy i zdi domů, převrací vlaky, vytrhává stromy v lese, zvedá těžká auta
EF4267-322 km/hsrovnává domy se zemí, odnáší menší stavby
EF5přes 322 km/hsilné konstrukce domů srovnány se zemí, auta létají dál než 100 metrů

Záběry z míst zasažených ničivým živlem si můžete projít ve fotogalerii ZDE a ZDE. Několik obcí bylo extrémně poničeno. Podrobnosti a videozáběry najdete ZDE.

Nejen v rámci Česka, ale i v rámci celé Evropy jde o mimořádně silné tornádo. Pozornost katastrofě věnovala média napříč starým kontinentem, ale i ta zámořská. (Na ukázku se můžete podívat v přiložené minisérii.)

+5

Jak připomíná BBC, tornáda nejsou v Evropě až tak vzácná, jak si lidé myslí. Odhaduje se, že každý rok jich „udeří“ i pár set. Většinou však nemají velkou intenzitu a mnohá vůbec nejsou hlášena, protože se vír vytvoří v málo osídlené oblasti a nenapáchá prakticky žádné škody.

Jak se vyvíjí počasí nad Českem, ukazuje mapa Windy.com.

Je to však také důvod, proč se zejména ve střední Evropě tornáda špatně předpovídají. Jak ve své analýze uvádí meteorolog Jan Horák na stránkách Meteopressu: „Metodika předpovědi tornád je zpracována pro jiné zeměpisné lokace (např. tornádová alej v USA), a nelze jí použít beze zbytku pro střední Evropu, protože je zde obecně chladněji a i mohutnost troposféry je menší. Navíc nutný předpoklad střetu dvou vzduchových hmot a patřičný střih větru zde nenabývá potřebných hodnot.“ A dále: „Je možné při splnění určitých podmínek tornáda předpovídat, ale s hodnotou 99,9% FALSE, a tedy by se spíše jednalo o šíření poplašných zpráv než o předpověď počasí.“

Co se dalo předpovídat bezpečně, byly podle Horáka čtvrteční intenzivní projevy bouřek.

„O den dříve, ve středu 23. 6., začala bouřková činnost nad naším územím vznikat až kolem 22. hodiny, tedy po západu Slunce. Ve čtvrtek 24. 6. se pak bouřková činnost ‚rozjela‘ dříve, navíc na jihovýchodě území panovaly současně velmi vysoké teploty, místy přes 30 °C. Hodnoty CAPE se pohybovaly kolem 2000 J/kq, což je hodnota dostatečná pro vznik velmi intenzivních bouřek. I ostatní bouřkové markery slibovaly zejména na jihovýchodě Moravy velmi pravděpodobný vznik velmi silných bouřek provázených krupobitím, nárazovým větrem a přívalovými srážkami.“

Meteopress připomíná, že silné bouřky ve čtvrtek doprovázely intenzivní srážky a krupobití, kdy kroupy dosahovaly velikostí kolem 5 až 7 centimetrů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované