Více odběrů a preventivních vyšetření. Péče praktiků se od ledna 2026 změní

Češi nějakou chronickou chorobou onemocní o dost dříve než obyvatelé nejvyspělejších evropských zemí. To jim zkracuje život a zároveň to zdravotnictví stojí velké peníze. Změnit to má nová podoba preventivní péče u praktiků. Systém se mění po 13 letech, protože dosavadní nastavení už neodpovídalo medicínskému poznání.

Některé choroby totiž lze díky moderním vyšetřovacím a laboratorním metodám odhalit dříve než v minulosti. Navíc kvůli současnému životnímu stylu přibývá lidí, kteří onemocní některou z civilizačních chorob v mladším věku, což dosavadní nastavení prohlídek nedokázalo zachytit. Třeba proto, že cholesterol se měří jen jednou za deset let.

Změny, které nastávají od ledna 2026, jsou zároveň reakcí na stárnutí populace. V praxi by to mělo znamenat, že díky správně nastavené péči praktika budou lidé moci déle žít plnohodnotným životem, chodit do práce bez zdravotních omezení a ve vyšším věku si zachovat soběstačnost a možnost zůstat v domácím prostředí. Cílem nových pravidel je prodloužit délku života ve zdraví, což je parametr, ve kterém Česká republika zaostává za zeměmi jako Švýcarsko nebo skandinávskými státy téměř o deset let.

Nová prevence bude pro pojišťovny dražší než dosud, pacienti by nic navíc – krom případných nepovinných očkování - platit neměli. Pojišťovnám by se měly náklady vrátit, protože díky lepší prevenci by pacienti měli méně trpět chronickými chorobami, jako je třeba cukrovka.

Základní frekvence preventivních prohlídek zůstává zachována – dospělí by ji měli absolvovat jednou za dva roky. Výrazně se ale mění jejich obsah a zaměření. Pacienti musí počítat například s tím, že je praktik bude častěji posílat na krevní odběry. Z krve se totiž bude zjišťovat více parametrů než dosud, včetně těch, které se ještě před deseti lety vyšetřit nedaly.

Standardem se stane komplexní vyšetření lipidů (krevních tuků - koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů) již v 25 letech a následně pravidelně každé čtyři roky do čtyřicítky, pak každé dva roky. To umožní včas zachytit poruchy metabolismu tuků, které vedou k rozvoji aterosklerózy (tedy ucpávání a poškozování cév) a onemocnění srdce a cév. Dosud přitom existovaly velké časové mezery mezi vyšetřeními, během kterých se mohly rozvinout příznaky onemocnění, o nichž člověk nevěděl a které se navenek nikdy neprojevovaly.

Pravidelně se bude kontrolovat i glykemie, tedy hladina cukru v krvi, a to ve dvouletých intervalech. Včasné odhalení zvýšených hodnot může předejít rozvoji diabetu nebo jej zachytit v časné fázi, kdy je léčba nejúčinnější.

Velká pozornost se bude věnovat kardiovaskulárním onemocněním, která patří k nejčastějším příčinám předčasných úmrtí. Lékaři budou častěji provádět EKG s ohledem na to, jaká rizika člověku hrozí. První EKG natočí už při vstupní preventivní prohlídce poté, co pacienta přebere od pediatra nebo od jiného praktického lékaře. U pacientů se zvýšeným rizikem nemocí srdce a cév se s tím proto začne už ve třiceti letech s opakováním po čtyřech letech, od čtyřiceti let ve dvouletých intervalech. Půjde například o lidi s obezitou, vysokým cholesterolem nebo s infarktem v mladém věku v rodinné anamnéze.

Novinkou je také vyšetření specifických krevních markerů srdečního selhání, konkrétně NT-pro BNP. Toto vyšetření odhalí riziko srdečního selhání již u padesátníků nebo šedesátníků s rizikovými faktory, u kterých se tato diagnóza jinak nemusí nijak projevovat – mezi příznaky patří třeba dušnost, tu ale lidé často připisují třeba zhoršené kondici nebo obezitě. Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže pumpovat krev dostatečně účinně, a většinou se vyvíjí postupně například při hypertenzi nebo po infarktu.

Praktici se nově systematicky zaměří na onemocnění ledvin, kterému se zatím moc pozornosti nevěnovalo. Postupné snižování jejich funkce a rozvoj ledvinového selhání je přitom poměrně časté, Nemívá přitom žádné příznaky a často se na něj přichází až v pozdních stadiích, kdy léčba už nezabírá a lidé končí na dialýze nebo předčasně umírají.

Součástí preventivních prohlídek se proto stane laboratorní vyšetření poměru albuminu a kreatininu v moči, vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace. Tato vyšetření se budou provádět u pacientů s diabetem, vysokým krevním tlakem nebo onemocněním srdce a cév a u osob starších padesáti let ve dvouletých intervalech.

Praktici by rovněž měli více řešit prevenci onkologických onemocnění. Budou například důsledněji a systematičtěji kontrolovat zapojení pacientů do screeningových programů.

Lékař by tak měl vědět, zda například jeho klientka absolvovala gynekologickou preventivní prohlídku včetně screeningu karcinomu děložního čípku, mamografii, či zda jeho pacient absolvoval screening kolorektálního karcinomu, osteoporózy nebo vyšetření zaměřené na včasné odhalení kognitivního úpadku neboli demence v odpovídajícím věku. Pokud pacient zatím screening zaměřený na zhoubné nádory neřešil, lékař by jej měl doporučit a vysvětlit mu, proč jsou tak důležitá.

V rámci onkologické prevence se praktici chystají věnovat větší pozornost zhodnocení rizik z hlediska rodinné, osobní a pracovní anamnézy, vyšetření kůže a dalším cíleným vyšetřením podle případných rizikových faktorů.

Další zatím chybějící součástí preventivní prohlídky se stává kontrola provedených očkování. Praktik zkontroluje nejen pravidelná povinná očkování, jako je třeba tetanovka, ale také doporučí případná další očkování podle posouzení individuálních rizik. To zahrnuje i očkování, která si pacient může případně platit sám – může se to týkat třeba očkování proti chřipce či vakcíny proti klíšťové encefalitidě, které pojišťovny zatím hradí jen vybraným skupinám.

Výsledkem pozměněného systému preventivních prohlídek by mělo být zhodnocení celkového zdravotního stavu člověka a doporučení, kterým by se měl řídit, a to tak, aby mu bylo vše srozumitelné. Lékař shrne výsledky laboratorních vyšetření, stav pacienta a informace, které od něho získal, co se týká například jídelníčku, kouření, alkoholu či pohybu.

Důležitou novinkou je individuální plán dalšího postupu na následující dva roky do další preventivní prohlídky. Plán bude obsahovat doporučení k úpravě životního stylu a toho, jak snížit rizika toho, že například dostane cukrovku nebo že bude mít potíže se srdcem či ledvinami. Případně doporučení, jak držet pod kontrolou už existující chronické potíže včetně předpisu léků. V případě potřeby pacienta odešle ke specialistovi.

Změny posilují roli praktických lékařů v preventivní péči, protože tito lékaři nejlépe znají osobní a rodinnou zdravotní historii pacientů a jako jediní mají přístup ke kompletní zdravotnické dokumentaci. Měli by vědět, s jakými zdravotními potížemi se pacient i jeho rodina v minulosti potýkali, jaké užívá léky, jaké zákroky absolvoval a s jakým výsledkem.

Díky tomu mohou prevenci řešit s každým pacientem individuálně a fungovat jako průvodci zdravotním systémem, kteří pacienta nasměrují a pomohou mu dostat se k péči, kterou skutečně potřebuje.

Pro běžné pacienty budou změny znamenat především více návštěv u odběrů krve a komplexnější preventivní prohlídky. Ty sice budou časově náročnější, ale jejich výsledkem by mělo být včasné odhalení zdravotních rizik a v ideálním případě prevence rozvoje vážných chronických onemocnění.

Odborná garance: Sdružení praktických lékařů

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz