Příběhy stávky: „Plat nového kuchaře je šílený“

Značná část škol v pondělí zůstala zavřena. Protestují tak proti změnám, které v rámci úspor chystá Ministerstvo školství. V podcastu 5:59 jsme se ředitelky školní jídelny, školní psycholožky, ředitele školy a dalších ptali, proč se do stávky rozhodli vstoupit.

Tisíce škol po celém Česku v pondělí zůstávají zavřené, nebo fungují jen v omezeném režimu. Odbory – a s nimi také ředitelé, učitelé, ale i školníci, kuchařky a mnozí další zaměstnanci mateřských, základních i středních škol – výstražnou stávkou protestují proti podle nich nedostatečnému rozpočtu, který do školství vyčlenila vláda.

Šéf rezortu Mikuláš Bek ze Starostů a nezávislých kritiku odmítá. „Jsem přesvědčený o tom, že vláda dělá maximum, aby rozpočet v oblasti školství umožňoval kvalitní fungování škol,“ prohlásil nedávno ministr.

Zástupci školských odborů nicméně kritizují například plánované snížení maximálního počtu hodin výuky propláceného ze státního rozpočtu. Fungování škol ale podle nich ohrožuje i krácení peněz na takzvané nepedagogické pracovníky, na které má jít o dvě procenta méně. Jejich výplaty se už teď přitom v některých případech pohybují na hranici minimální mzdy.

Mezi nepedagogické pracovníky patří i někteří protagonisté pondělního podcastu 5:59. V něm kromě ředitele základní školy a starosty obce s malotřídkou mluví o svých zkušenostech ředitelka školní jídelny, správce budovy na gymnáziu a školní psycholožka, která na půl úvazku pracuje i jako asistentka.

Marta Mandincová vede brněnskou školní jídelnu Svornost, kde každý den se svým týmem připraví zhruba 1700 jídel. Část jich vydají přímo v kantýně dětem a studentům, část rozvezou do domů s pečovatelskou službou nebo přímo seniorům.

Obědy v jídelně vaří 14 kuchařů, ale ředitelka by užila ještě alespoň o dva více. Sehnat je by ale prý byl „nadlidský výkon“, a to zejména kvůli penězům. „Mám teď mladého vyučeného kuchaře, je šikovný. Ale má rok praxe a podle tabulky bych mu mohla dát maximálně 16 130 korun (hrubé mzdy). Šílené,“ říká. Jen pro upřesnění: to je 1170 korun pod hranicí minimální mzdy, a ředitelka mu tak výplatu musí dorovnat.

„Já vím, že mohou mít odměny, že mají nadtarifní (složky platu). Ale ve chvíli, kdy se tady budu bavit s někým, co mu můžu minimálně dát, tak už tato částka je velmi odrazující,“ dodává Mandincová. A ani další zaměstnanci na tom prý nejsou lépe. Šéfkuchař si například vydělá mezi 20 a 25 tisíci hrubého.

Kvůli nedostatku financí, které školní jídelny mají, je tak podle ní ohrožený „unikátní“ systém školního stravování v Česku. Ve srovnání s řadou jiných evropských zemí prý vyniká. „Nizozemsko nemá vůbec vyřešené stravování. (…) V Německu nebo také v Itálii se to (tamní) oblasti snaží zabezpečit. A svým způsobem se částečně dostávají na to, co my už tady máme dlouhé roky,“ říká. Byla by tak podle ní škoda, kdyby Česko o svůj systém školních jídelen přišlo.

Že stát může nedostatečným financováním škol ovlivnit, jak budou děti vyrůstat a studovat, jsou přesvědčení i správce budovy Alois Mrňák a školní psycholožka Marta Hasník, dva zaměstnanci Gymnázia Polička, které se také připojuje k pondělní stávce.

„Mně přijde, že by se omezoval rozvoj dětí a jejich schopností tím, že by se třeba omezovaly půlené hodiny nebo půlené třídy za účelem intenzivnějšího a praktického vyučování. Měly by menší možnost variability, volby profesních předmětů cizích jazyků, seminářů, dalších volitelných předmětů,“ říká Hasník, která pracuje i jako asistentka pedagoga.

Oba navíc – podobně jako ředitelka brněnské školní jídelny – v rozhovorech pro podcast 5:59 zmiňují, že dalším důvodem pro stávku jsou i nedostatečné platy pro nepedagogické pracovníky.

Mrňák popisuje jako příklad svou situaci, ve které za poloviční úvazek jako správce sportovní budovy vydělává zhruba 10 až 11 tisíc korun. V jeho případě sice jde o přivýdělek k důchodu, ale obává se, že za takové ohodnocení už po něm nikdo práci nepřevezme.

„Střídáme se s kolegou a chodíme pouze na odpolední směnu. Je to zhruba od 14:30 do 20:30 nebo do 22:00, podle toho, jak je hala využitá a jak jsou nasmlouvané termíny. Seběhne se tady 120 lidí, které je třeba obsloužit. Samozřejmě někdo něco utrhne nebo ulomí, to je potřeba hned opravit,“ popisuje.

Podle Hasník je navíc důležité se ke stávce připojit i kvůli dalším problémům, které krok vlády může vyvolat. Výrazné rozdíly ve mzdách i v přístupu k jednotlivým pracovníkům ve školství by podle ní třeba mohly narušit pozitivní klima ve škole. A jde prý také o to, jaký signál takovým krokem stát vysílá: „Úroveň kulturní vyspělosti státu se odráží zejména na tom, jak se staráme o ty nejzranitelnější členy populace. A myslím, že mezi ně patří děti a senioři a že by se tedy zrovna na školství šetřit rozhodně nemělo.“

V podcastu 5:59 si také můžete poslechnout rozhovor s ředitelem Základní školy Kamenka Čelákovice nebo se starostou obce Popelín, kde má tamní malotřídka tradici dlouhou skoro 240 let. A ta je podle něj nyní ohrožena. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.