Hlavní obsah

Očkování jako oběť vlastní úspěšnosti. Přibývá černého kašle i záškrtu

Foto: goodluz, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Za nejrizikovější skupinu spojenou s černým kašlem jsou považované nejmenší děti.

Reklama

Článek

V České republice zemřel muž nakažený záškrtem. Jedná se o první úmrtí spojené s touto infekční nemocí za posledních 55 let. Záškrt byl přitom v Česku považován za prakticky vymýcený. K tomu přibývá případů černého kašle, který představuje smrtelné riziko především pro nejmladší děti. Jak je možné, že se tyto choroby vrací? A jak se proti nim bránit?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte?

  • Jak se pozná, že má člověk záškrt nebo černý kašel.
  • Kdo je ve společnosti nejvíc ohrožen a měl by se chránit, stejně jako jeho nejbližší okolí.
  • Proč by se podle epidemioložky měly, stejně jako v USA, očkovat těhotné ženy.

Do České republiky se vrátily nemoci, které byly považované za prakticky vymýcené. Objevil se například záškrt, na který před pár dny dokonce v jedné z jihlavských nemocnic zemřel 82letý muž. Stal se tak v Česku první obětí této choroby od roku 1969. Ještě větší výskyt epidemiologové evidují u černého kašle. Od počátku tohoto roku už experti zaznamenali na 1700 případů pertuse.

Statistiky v souvislosti s černým kašlem ukazují, že počet nemocných v porovnání s obdobím z před dvou tří let roste „enormně“, říká v rozhovoru pro podcast 5:59 Kateřina Fabiánová, epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu. Dodává ale, že se něco podobného děje i v ostatních státech.

Podle ní za nárůstem případů nákazy černého kašle jsou paradoxně úspěšné očkovací kampaně z minulosti, které pomohly například zcela odstranit pravé neštovice nebo dětskou obrnu.

„Očkování jako takové se stalo asi obětí své úspěšnosti, protože tím, že se některá onemocnění nevyskytují díky očkování, tak to budí v lidech falešný pocit bezpečí a pocitu, že je všechno v pořádku, že onemocnění se tady nevyskytuje, tudíž není potřeba se očkovat nebo přeočkovávat. Opak je ale pravdou,“ vysvětluje Fabiánová.

Jak se černý kašel projevuje

Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale třeba také krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí zvracením (dávivý kašel).

Zdroj: Státní zdravotní ústav (SZÚ)

A pak jsou tu samozřejmě lidé, kteří se očkovat nikdy nenechali. Ve společnosti přitom choroboplodné zárodky známé jako agens neustále kolují. „Pokud je v populaci dostatečný počet vnímavých jedinců, onemocnění se může šířit,“doplňuje epidemioložka Fabiánová s tím, že se nákaza, bohužel, nevyhýbá ani těm úplně nejmenším dětem. Pro ty do jednoho roku může pertuse představovat velmi vážný zdravotní problém, který je nutné léčit v nemocnici.

Foto: ČT, 90' ČT 24, Seznam Zprávy

Epidemioložka Kateřina Fabiánová v pořadu 90' ČT 24.

Živnou půdou pro šíření černého kašle je vedle faktu, že lidé už tak jako za covidové pandemie nenosí roušky a nedodržují další epidemiologická opatření, právě i pokles v proočkovanosti, pokračuje Fabiánová. Ta by podle ní měla být 95 procent (u spalniček dokonce ještě o dvě tři procenta výšší). „A jestliže někde máme proočkovanost 88 i nižší, tak to už je hodně znát,“ podotýká a poukazuje na několik okresů, kde taková čísla experti evidují. Jedná se například o Prahu nebo Jihomoravský kraj.

Kombinovaná vakcína

Kateřina Fabiánová i proto vyzývá k prevenci, kterou spatřuje především ve větší proočkovanosti společnosti, a to především dětí. Připomíná, že na černý kašel a záškrt dostávají děti v České republice celkem pět dávek vakcíny, a to až do jejich desátého, jedenáctého roku života. Pak už je povinné jen očkování proti tetanu.

„Určitě je výhodou spojit očkování proti tetanu s očkováním proti dalším dvěma infekcím, to znamená proti černému kašli a záškrtu, což je možné v kombinované vakcíně,“ doporučuje dospělým Fabiánová. Trojvakcínu sice nehradí pojišťovna, některé na ní ale přispívají.

Dalším preventivním krokem, který by mohl nákaze zabránit, je podle ní i očkování těhotných žen a členů rodiny, které narození potomka očekávají. „Ale na prvním místě, pokud jdu k miminku, měla bych mít roušku. Je to opatření, které se dříve používalo, na které se dnes zapomíná, protože lidé mají k roušce odpor zejména kvůli covidu, ale rouška nás chrání i před jinými infekcemi. A hlavně chráním toho, koho mám rád,“ dodává expertka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se diagnostikuje záškrt, co v těle nakaženého dělá a jak se má léčit, nebo o takzvané superinfekci spojené s černým kašlem. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Barbora Sochorová, Eduard Freisler

Sound design a hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT 24, TV Nova, ČRo Radiožurnál, Prima CNN News

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované