Hlavní obsah

Přišla finanční i sexuální nezávislost: Ukrajinky v zahraničí a život bez mužů

Foto: SOPA Images / Agnieszka Pazdykiewicz, Profimedia.cz

Ukrajinské ženy, které během války odešly do zemí jako Česko, Slovensko nebo Polsko, se začaly emancipovat. Ilustrační foto.

Článek

Ruská agrese proti Ukrajině se popisuje z různých úhlů, jeden ale setrvale zůstává ve stínu zpráv z bojiště: Co brutální válka, která zhruba pětinu obyvatel vyhnala za hranice státu, dělá s ukrajinskou společností a konkrétně s ukrajinskými ženami. Ty se často ze dne na den staly jedinými živitelkami rodin a v neznámých zemích si musely samy vybudovat nový život.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jakou cestou prošli Ukrajinci a zejména Ukrajinky, které žijí mimo svou rodnou zemi.
  • Že se po začátku války začala mezi Ukrajinci v zahraničí hroutit mentalita sovětského rodinného systému a že Ukrajinky se emancipovaly.
  • Jaký vliv měla nově nabitá nezávislost Ukrajinek na jejich vztahy s muži, kteří zůstali ve své domovině.

Je to už více než tři roky, co zhruba pětina ukrajinské populace žije mimo svou domovinu, často ve střední a středovýchodní Evropě. Jde převážně o Ukrajinky s dětmi, přidávají se k nim ale i někteří muži. A zatímco u nich doma zuří válka, oni svádí jiné, nenápadnější boje.

Ten první začal už v únoru 2022, kdy museli ze své země prchnout. Desetitisíce žen, dětí a starších nebo nemocných lidí se přesunulo do Polska, Česka, na Slovensko a dalších zemí. Nevěděli, jestli jen na pár týdnů nebo na roky. Nezávislý slovenský novinář Tomáš Forró v podcastu 5:59 popisuje, že tehdy kromě prvotní úlevy zažívaly i smutek, stesk nebo úzkost. Najednou se objevili v zemi, kde neznali nic a nikoho, a museli se o sebe postarat.

Hlavně pro ukrajinské ženy, které dříve žily na venkově a v podstatě neopouštěly ani svůj region, to byl z počátku velmi těžký úkol, a to navzdory pomoci úřadů či dobrovolníků. „Opravdu to pro ně byla v jejich životech obrovská změna, kterou bylo těžké překonat a to zejména pro ženy ve středním věku nebo pro starší ženy,“ říká novinář a autor reportážní knihy o počátku ukrajinské války Zpěv sirén, která popisuje mimo jiné i život Ukrajinců pobývajících v zahraničí.

Foto: archiv Tomáše Forróa

Nezávislý slovenský novinář a autor knihy Zpěv sirén Tomáš Forró.

Náhlý otřes jim ale umožnil i poodstoupit a zamyslet se nad tím, jak jejich země, ale i jejich vztahy fungovaly před válkou. A začaly si uvědomovat, že tento šok jim „otevírá i nové netušené možnosti“.

„Přišla nezávislost“

Přinejmenším část žen, které přišly do velkých měst jako Praha, Bratislava nebo Varšava si najednou uvědomila, že jim kromě stesku po domově nebo strachu může život venku přinést i něco víc. Některé - zejména ty s vyšším vzděláním - se poměrně rychle naučily jazyk a postupně si našly lepší práci. A došlo jim, že mohou být „nezávislé“.

„Najednou si uvědomily, že nejsou úplně závislé na svých manželech a že vlastně dokážou vydělávat víc než na Ukrajině a že mohou fungovat na internetu. Jednoduše s tím vším přišla nezávislost - finanční, psychologická, ale i sexuální,“ vysvětluje Forró, který vedl v posledních letech rozhovory s řadou Ukrajinek, ale i odborníků.

Novinář nicméně připouští, že to platí jenom pro část žen, které odešly do zahraničí. Některé zůstaly třeba jen několik měsíců a vrátily se na Ukrajinu, jiné poměrně dlouho setrvávaly spíše v okruhu lidí, které znaly.

Ve velkých městech tak vznikaly nebo se rozšiřovaly „enklávy“, ve kterých se Ukrajinky, ale i Ukrajinci mohli cítit alespoň částečně jako doma. Mohli si v nich najít práci, nechat se ostříhat i si zajít do restaurace a to vše mezi svými. „Ale to se už začalo trhat, protože mnoho Ukrajinek si uvědomilo, že to, že někdo mluví stejným jazykem a pochází ze stejné země, neznamená, že musí mít společné zájmy,“ dodává reportér, který na Ukrajinu jezdí řadu let.

Změny, které vztahy na dálku neunesly

Ukrajinky se tak postupně emancipovaly a to se promítlo i do jejich vztahů s muži, kteří zůstali na Ukrajině. Forró vysvětluje, že nejvíc je to znát u žen ze západní Ukrajiny, kde je rozšířená řeckokatolická církev.

„Muž je tam hlava rodiny, která o všem rozhoduje, a ty ženy najednou vidí, že to může být i jinak. Najdou si jiného a budují si jiný život. A to má samozřejmě vliv na to, že mnohá manželství a partnerství s muži, kteří zůstali na Ukrajině, se začala trhat,“ popisuje Forró.

Reportér nicméně připouští, že některé z těchto vztahů nebyly založené na vzájemné lásce a porozumění a že po řadě let je už třeba s nadsázkou pojila jen „síla zvyku a hypotéka“. „A když si jako žena budujete vlastní život v nové zemi a daří se vám, tak je to úplně nová úroveň uvědomění si svého místa a svých schopností. Tímto pozitivním procesem prošlo opravdu hodně Ukrajinek,“ dodává Tomáš Forró.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se podle nezávislého novináře začala hroutit mentalita sovětského rodinného systému na Ukrajině nebo jaký vliv mohou mít všechny tyto změny na ukrajinskou společnost po válce. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová

Sound design: Ursula Sereghy

Hudba: Martin Hůla

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované