Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Probíhalo to v režimu naprostého utajení. Tou dobou ani neprosvítaly zmínky, že by se mohli dát znovu dohromady,“ vzpomíná Michal Thomes, jak populární rockeři loni organizovali svůj comeback. „Domluvili jsme se ve chvíli, kdy jsme ještě ani my nevěděli, zda tam bude zpívat muž, nebo žena. Ani takhle zásadní informace nebyla součástí dohody,“ zdůrazňuje Thomes.
Původní zpěvák skupiny Chester Bennington v roce 2017 spáchal sebevraždu. Formace poté na sedm let přerušila činnost. Až loni v září Linkin Park zveřejnili video, na němž kytaristu Mikea Shinodu po první sloce písně přijde doplnit nová posila, devětatřicetiletá zpěvačka Emily Armstrong. S ní budou Linkin Park přespříští týden hlavními hvězdami jubilejního 30. ročníku Rock for People, kde dále vystoupí formace Slipknot, Sex Pistols nebo Guns N’ Roses.
Festival se uskuteční od 11. do 15. června v královéhradeckém Parku 360 a přivítá rekordních 50 tisíc lidí. A bude také bezprecedentně drahý. „Částku uvést nemůžeme, ale Linkin Park se rozhodně stali nejdražšími interprety v naší historii,“ odpovídá Thomes na dotaz, zda si Američané řekli o vyšší desítky milionů korun. Celkový rozpočet akce letos narostl na 300 milionů korun. Ke stejné částce se v Česku blíží jen konkurenční Colours of Ostrava.
Že obnovení Linkin Park podají odpovídající výkon, si ověřili Thomesovi kolegové na koncertech nové sestavy v Londýně a Paříži. „Budou mít velkolepou show, už řešíme jen technické záležitosti. Určitě to bude jedna z nejnáročnějších produkcí, jaké jsme dělali, ale po zkušenostech s Green Day a Muse si troufám tvrdit, že to zvládneme,“ připomíná Thomes jejich hlavní hvězdy z let 2022 a 2023.
Za základ označuje odpovídající pódium. To, které si začali pronajímat po pandemii koronaviru, se jmenuje Fat Lady a podle Thomese patří k nejvyužívanějším pro velké koncerty v Evropě. „Ročně se na něm odehrají desítky vystoupení, užívají ho například Iron Maiden. Nám ho vždy přivezou z německého skladu už i s proškoleným personálem, který doplníme našimi bedňáky,“ objasňuje. Na pódiích, jaká používali před covidem, by prý vystoupení podobně proslulých kapel zorganizovat nešlo. „Je to rozdíl už jenom z hlediska nosnosti, střecha téhle obrovské železné stage unese desítky tun světel, LED obrazovek nebo dekorací,“ zmiňuje Thomes.
Největší hvězdy Rock for People, jako loni zpěvačka Avril Lavigne (na fotografii), vystupují na pódiu zvaném Fat Lady.
Rock for People po pandemii dramaticky zvýšil tempo. Festival přitom vznikl roku 1995 v Českém Brodě původně jako jednorázová akce na podporu ústavu pro děti s mentálním postižením. První zlom nastal s přesunem na prostornější královéhradecké letiště v roce 2007. Pět let nato kvůli bouři nevystoupily hlavní hvězdy Faith No More. Spousta lidí si nekoupila lístek, tržby v areálu klesly a také kvůli poškození pódia pořadatelé počítali ztráty v milionech.
V posledním předpandemickém ročníku 2019 už byli opět na vzestupu, stále ale hospodařili „jen“ s vyššími desítkami milionů korun ročně. „Tehdy jsme za sebou měli opravdu vydařený ročník a naskytla se příležitost pozvat dlouho vytouženou kapelu Green Day. Kvůli ní jsme změnili termín z července na červen, dobře se prodávaly vstupenky, jenže přišla pandemie a všechno se muselo rušit. Green Day jsme nadvakrát přesouvali a jenom díky těm prodaným lístkům jsme ty těžké covidové roky přežili,“ popisuje Thomes, co předcházelo plnohodnotnému návratu festivalu v roce 2022.
Od té doby několikrát navýšili rozpočet, meziročně nyní opět o téměř 100 milionů korun. „Jde to především za programovou částí. I tím, že letos máme jubilejní ročník a přidali jsme jako extra narozeninový den neděli, která vyvrcholí tříhodinovým vystoupím Guns N’ Roses,“ objasňuje ředitel.
Sedmapadesátiletý promotér připouští, že po třech desítkách let riskuje víc než dřív. „Neplánoval jsem to ale cíleně. Pocovidová éra festivalu souvisí s faktem, že díky pódiu Fat Lady jsme začali být schopni dělat produkčně vyspělejší koncerty a zároveň jsme se stali celoročními provozovateli areálu Park 360,“ vysvětluje Thomes.
Jeho firma Ameba Production, která festival pořádá od roku 1997, nevlastní pozemky. Má je ale na několik let pronajaté, a proto začala areál rozvíjet. „Pochopili jsme, že když chceme víc investovat do programu, musíme investovat do infrastruktury. Což nám teď dává smysl, když už vše nemusíme připravovat během pár dnů, ale máme mnohem víc času. Zatímco dřív jsme nevěděli, jestli se příští rok vůbec budeme smět vrátit na stejné místo, teď máme výhled i za horizont pěti let,“ srovnává.
V ochotě troufnout si na větší hvězdy hrála roli i psychika. „Když máte jistotu, uvažujete úplně jinak. Jeden ročník se povede a to vám zvýší sebevědomí. Celou kariéru to mám stejně. Nikdy si po skončení festivalu neřeknu, že takhle už to stačí a příště to jenom zopakujeme. Vždycky se buď něco nepovede a pak se to snažím vylepšit, nebo se to vydaří a já přemýšlím, kam jít dál,“ ilustruje.
Jubilejní 30. ročník se stejně jako všechny po pandemii koná v půlce června namísto července. A festival už v tomto termínu asi zůstane, připouští Thomes. „Impulz k tomu poskytli Green Day a my jsme zjistili, že v červnu máme vyšší potenciál návštěvnosti. Lidé ještě nejsou na dovolených, také z hlediska domlouvání kapel je červen lepší, protože po Evropě se konají velké rockové festivaly a pro nás je snazší přivést interprety,“ argumentuje.
Roste i návštěvnost. Loni přivítal Rock for People zhruba 40 tisíc lidí, letos to bude o deset tisíc víc. Aby se do areálu vešli, hlavní pódium vyroste zhruba o 200 metrů dál. „To samo o sobě nestačí, lidé také musí mít kde zaparkovat a kempovat, navyšujeme počet toalet, sprch, stánků. Do prodeje jsme mohli dát i víc vstupenek, ale už jsme nechtěli riskovat. Prioritou je udržet komfort, na který jsou návštěvníci zvyklí,“ oznamuje Thomes.
Michal Thomes je také předsedou festivalové asociace Festas.
Padesát tisíc lidí už zvládl odbavit při loňské dvojici samostatných koncertů britského písničkáře Eda Sheerana, které pořádal na stejném místě. „Ale to je jiná disciplína. Na koncert lidi přijedou v krátkém časovém úseku a stejně rychle po něm potřebují odjet. My bychom v areálu uměli udělat akci klidně pro 100 tisíc lidí. Otázka ale zní, jak umožnit plynulou dopravu,“ uvažuje.
Loni byl nejžádanějším dnem Rock for People pátek, kdy koncertovali rockeři Bring Me The Horizon. Letos se nejvíc jednodenních vstupenek prodalo na sobotní vystoupení Linkin Park. „Ale obecně se nám všechny tři poslední ročníky nové éry Rock for People hodně posunuly v zájmu o lístky na celý festival. A to je pro atmosféru samozřejmě lepší,“ pochvaluje si ředitel.
Letos čtyřdenní vstupenky zmizely už v březnu. To nicméně neznamená, že mají organizátoři vyhráno. „Vstupné tvoří třeba polovinu příjmů, zbytek třísetmilionového rozpočtu skládáme od partnerů a hlavně ze spotřeby na místě, to znamená cateringu, kempů, parkoviště nebo prodeje merchandisingu,“ vyjmenovává Thomes.
Zjednodušeně řečeno, pořadatelé mají marži z každého prodaného piva. Úplný přehled o tom udržují teprve poslední roky díky takzvanému cashless modelu, což znamená, že stánky nepřijímají hotovost a všude lze platit pouze kartou. „Systém je naprosto transparentní a umožnil nám jít s festivalem o úroveň výš. Dříve přijel stánkař, zaplatil fixní částku a pořád jsme se s ním hádali, zda byla přiměřená. Teď ale vidíme, jaké má tržby, a to nám dovoluje dosáhnout spravedlivější dohody,“ zmiňuje Thomes. Podle něj na festival jezdil i prodejce, který přiznával obrat ve výši desítek tisíc korun, avšak po zavedení cashless systému náhle deklaroval stovky tisíc.
Bezhotovostní model pořadatelům dále umožňuje zjistit, kde se tvoří fronty na pití a naopak o které služby lidé zájem nemají. „Tam pak můžete řešit příčiny a příště pozvat jiného stánkaře. Stejně tak už nemusíte vést čistě pocitové debaty, jestli má bar v areálu mít otevřeno do šesti do rána. Protože si vyjedete tržby a spočítáte, že příjem nepokryl ani náklady na obsluhu a generátor elektřiny. Přechod na bezhotovostní model nám opravdu optimalizoval catering,“ shrnuje Thomes.
Zhruba 85 procent návštěvníků tvoří Češi, také letos podle Thomese budou převažovat lidé ve věku 20 až 35 let. Ti přitom podle nedávného průzkumu pijí nejméně alkoholu za poslední tři dekády.
Michal Thomes je s takovým soudem opatrný. „To neumím posoudit. Určitě ale mění návyky. V devadesátých letech se na festivalech pilo hlavně pivo, teď máme větší podíl míchaných drinků. Obecně jsou lidé náročnější na komfort. To se týká i záchodů, letos opět snižujeme počet mobilních toalet Toi Toi ve prospěch těch keramických, které jsou především pro ženy zásadní, aby si festival užily,“ pokračuje.
V důsledku inflace se pobyt na českých festivalech výrazně prodražil. Strávit čtyři dny na Rock for People dnes s přespáním a základní útratou vyjde třeba na 12 tisíc korun. „V podstatě už je to malá dovolená. Lidé, co dřív objeli pět festivalů ročně, si dnes mohou dovolit návštěvu jednoho. Ale mnozí stále upřednostní být čtyři dny na akci, kde hraje přes 180 kapel a zažijí tam spoustu věcí s lidmi podobného ražení, než válet se na pláži,“ myslí si ředitel.
Ředitel festivalu Michal Thomes si při loňském vystoupení skupiny Vypsaná fiXa na Rock for People zahrál na kytaru.
Sedmapadesátiletý Michal Thomes pochází z Českého Brodu, kde vyrůstal a také tam založil Rock for People. Posledních deset let žije v Plzni, kromě Hradce Králové pak část každého týdne tráví v Praze, kde má kancelář na Těšnově. Shodou okolností asi 200 metrů od místa, kde někdejší absolvent Vysoké školy chemicko-technologické sedm let pracoval na potravinářské inspekci. „Festival jsem nejdřív organizoval ve volném čase po práci. Když jsem začínal, bylo mi osmadvacet, už jsem měl manželku a dvě děti,“ vzpomíná na první ročník 1995.
Na přelomu tisíciletí si však uvědomil, že víc pracovních telefonátů vyřizuje v souvislosti s hudbou než analýzou potravin. „A tak jsem se rozhodl naplno věnovat Rock for People,“ dodává.
Zázemí v metropoli potřebuje mimo jiné proto, že kromě festivalu pořádá asi osmdesátku vystoupení ročně pod značkou RfP Concerts. „Také odsud připravuji rodinný festival Kefír, podílím se na hudební konferenci Prague Music Week a jako manažer se starám o kapelu Kašpárek v rohlíku,“ vyjmenovává promotér, pro něhož to celé má ironickou tečku. „Budete se smát, ale jak ta potravinářská inspekce sídlila opravdu kousek odsud, tak na obědy zase chodím do stejné závodní jídelny,“ uzavírá Michal Thomes.
