Článek
V Česku dál ubývá mladých, kteří kouří klasické cigarety, pijí alkohol či užívají konopné látky. Situace je tak podobná, či dokonce lepší než před 30 lety, než konzumace začala stoupat. Roste ale podíl dospívajících, kteří užívají alternativní nikotinové výrobky, rizikově popíjejí a berou psychoaktivní léky. Čeští šestnáctiletí se také cítí hůř než jejich evropští vrstevníci. Vyplývá to z výsledků české části osmé Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách. Loni se do ní zapojilo 2977 šestnáctiletých žáků devátých tříd a studentů prvních ročníků středních škol.
Experti provedli studii poprvé v roce 1995. Opakují ji vždy po několika letech. Česko se účastnilo všech osmi vln. Loni se situace zkoumala ve 37 zemích, odpovídalo celkem 113 882 šestnáctiletých.
V Česku klasické cigarety kouří nejmenší podíl šestnáctiletých za posledních 30 let. Podle zjištění si v posledním měsíci zapálilo zhruba 21 procent mladých. V roce 1995 jich bylo 34 procent. Poté podíl prudce stoupl, blížil se ke 45 procentům. V dalších letech do roku 2011 se držel mezi 41 a 43 procenty, poté začal klesat. Denně si cigaretu dá necelých šest procent mladých. Víc než 11 cigaret denně vykouřilo loni 1,4 procenta šestnáctiletých.
„Současně se však ukazuje nárůst alternativních tabákových a nikotinových výrobků. V roce 2019 uvedlo denní užívání e-cigaret 3,1 procenta dotázaných, v roce 2024 to bylo 14,8 procenta. Celkově tedy míra užívání nikotinu v posledních letech mírně narůstá,“ uvedla vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti a koordinátorka české části studie Pavla Chomynová.
Nejmenší podíl dotázaných za posledních 30 let pil také alkohol. Loni se v posledním měsíci napilo 56 procent šestnáctiletých. Před šesti lety to bylo 63 procent, v roce 2015 téměř 69 procent a v roce 1995 dvě třetiny. Naopak přibylo těch, kteří pijí často nadměrně a kteří se za poslední měsíc opili. Nadměrně popíjelo téměř 17 procent žáků devátých tříd a studentů prvních ročníků středních škol, opilost v posledním měsíci zažilo 15 procent. Po poklesu po roce 2011 tato čísla od roku 2015 pomalu rostou. Zkušenost s nadměrným pitím narůstá hlavně u dívek.
„Nově jsme tedy zařadili do studie i otázky na motivaci k pití. A tady se nám ukázaly celkem významné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Zatímco chlapci pijí za účelem dostat se do nálady, pro zábavu, zlepšit si večírek, tak dívky častěji uvádí užívání z důvodu nějaké psychické nepohody, když mají pocit úzkosti,“ řekla Chomynová. Důvodem podle ní může být to, že dívky jsou obvykle citlivější na řadu změn, více vnímají kritiku, vliv spatřuje i u sociálních sítí.
Nejmenší podíl dotázaných za posledních 30 let pil také alkohol. Loni se v posledním měsíci napilo 56 procent šestnáctiletých. Před šesti lety to bylo 63 procent, v roce 2015 téměř 69 procent a v roce 1995 dvě třetiny. Mezi lety 1999 až 2011 se podíl pohyboval mezi třemi čtvrtinami a čtyřmi pětinami. Pití nadměrných dávek loni přiznalo 38 procent mladých, tedy zhruba stejně jako v roce 1995 a v roce 2019. Bylo jich tak méně než v ostatních letech. Pokles za poslední roky ale zpomalil.
Konopí zkusilo 24 procent dívek a chlapců. Před 30 lety mělo s konopnými látkami zkušenost 22 procent šestnáctiletých – necelých 18 procent děvčat a čtvrtina chlapců. Poté podíly prudce vzrostly. Mezi lety 2003 až 2011 se dostaly téměř k polovině, dosahovaly 47 až 48 procent. Pak se snižovaly.
Čeští mladí se cítí hůř než dřív. Před covidovou epidemií mělo zhoršené duševní zdraví 18 procent dospívajících, loni 23 procent. Sedativa, hypnotika či anxiolytika na předpis od lékaře užívá dlouhodobě pět procent mladých, dalších pět procent má antidepresiva. Do nálady se pomocí psychoaktivních léků v kombinaci s alkoholem aspoň jednou snažilo dostat 23 procent šestnáctiletých. Celkem 12 procent to zkusilo opakovaně.
Samostatnou kategorií průzkumu bylo hraní digitálních her a čas strávený na sociálních sítích. Třetina dotázaných mladistvých stráví denně na sociálních sítích více než čtyři hodiny. Stejnou dobu věnuje hraní digitálních her 18 procent dotázaných.
Čeští mladí se cítí hůř než dřív. Před covidovou epidemií mělo zhoršené duševní zdraví 18 procent dospívajících, loni 23 procent. Sedativa, hypnotika či anxiolytika na předpis od lékaře užívá dlouhodobě pět procent mladých, dalších pět procent má antidepresiva. Do nálady se pomocí psychoaktivních léků v kombinaci s alkoholem aspoň jednou snažilo dostat 23 procent šestnáctiletých. Celkem 12 procent to zkusilo opakovaně.
