Hlavní obsah

Ze socialisty je konzervativec. Jižní Korea zvolila odklon od strany „pučistů“

Foto: Kim Hong-Ji, Reuters

I Če-mjong je už od prosincového pokusu o puč favoritem na nového prezidenta Jižní Koreje. Provází ho ale skandály.

aktualizováno •

Kandidát opozice I Če-mjong byl zvolen novým prezidentem Jižní Koreje, kandidát vládní strany, Kim Mun-su, přiznal porážku. Nově zvolený jihokorejský prezident by měl uklidnit zmatek v zemi rozbouřené po loňském pokusu o puč.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když jihokorejští vojáci loni v prosinci na příkaz tehdejšího prezidenta Jun Sok-jola vpadli do parlamentu, I Če-mjong se pokusu o převrat postavil. Zapnul kameru na svém telefonu, spustil živé vysílání a ukazoval překvapeným voličům, co se děje. „Potřebujeme vás, abyste bránili tuto zemi,“ vyzýval je, aby vyšli do ulic.

Coby lídr opoziční Demokratické strany (DPK), která ale držela parlamentní většinu, se stal přirozeným vůdcem odporu. Poslanci ještě téže noci zrušili stanné právo a poté zahájili proces Junova svržení.

I Če-mjong se od té doby prezentuje jako hráz proti zvůli sesazeného prezidenta a jeho Strany lidové moci (PPP).

Prakticky od počátku se stal favoritem předčasných voleb. A to navzdory stínům, které ho provází z předchozí kariéry.

Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionů lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise.

Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17,021.971 voličů, zatímco Kima volilo 14,288.516 občanů, což je rozdíl 7,91 procenta. Pro Iho se jedná o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů.

Chaos po puči zakryl nepříjemné kauzy

„Nárůst jeho popularity byl z velké části výsledkem politického chaosu po vyhlášení stanného práva prezidentem Junem. I Če-mjong těžil z toho, že byl v té době jedinou celostátně známou osobností DPK,“ řekl pro server The Korea Times politolog I Hjun-čol z Konkuk University v Soulu.

I Če-mjongova známost pramení z jeho prezidentské kandidatury z roku 2022, kdy jen těsně prohrál s Jun Sok-jolem.

Pokus o puč v Jižní Koreji

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol loni 3. prosince vyhlásil stanné právo a obvinil opozici ze sympatií vůči Severní Koreji. Armáda poté začala obsazovat parlament, ale poslanci prezidentovo rozhodnutí zvrátili a vojáci se stáhli. Proti hlavě státu se postavila také veřejnost.

Opozice, která ovládá parlament, 14. prosince zbavila Juna pravomocí. Jeho sesazení v dubnu potvrdil ústavní soud.

Pro kontext je důležité uvést, že Jižní Korea je stejně jako například Spojené státy prezidentský systém. To znamená, že hlava státu řídí vládu (v jihokorejském případě jmenuje premiéra) bez ohledu na vůli parlamentu. Poslanci ale mohou některá rozhodnutí výkonné moci zrušit, jako se to stalo s vyhlášením stanného práva.

Jižní Korea po pokusu o převrat upadla do politické krize. Opozice se pokusila sesadit i Junova náhradníka. Jindy dočasný prezident zase odstoupil, aby se mohl zúčastnit předčasných voleb. Od Junova pádu se tak hlava státu změnila hned pětkrát, jeden z prezidentů řídil zemi jen několik hodin.

Z té doby vychází i některá z trestních stíhání, jimž I Če-mjong čelí a jež se v posledních týdnech začala vracet do volební kampaně. Jeho velmi výrazný náskok v průzkumech na nejsilnějšího soupeře, kterým je exministr práce Kim Mun-su z PPP, se proto poněkud smrskl, ale ve volbách se to nakonec zjevně neprojevilo.

„V případě zvolení bude prvním prezidentem, který se ujme úřadu, zatímco čelí pěti trestním kauzám,“ podotýká profesor I Hjun-čol. „Voliči se proto ptají, jestli dokáže efektivně vládnout a soustředit se na složité státní záležitosti, aniž by ho rozptylovaly právní bitvy,“ dodal.

Jedna z kauz vážně ohrozila jeho kandidaturu, když jihokorejský nejvyšší soud na začátku května zrušil osvobozující verdikt nad I Če-mjongem v případu úmyslného šíření nepravdivých informací.

I Če-mjong v prezidentské debatě v roce 2021 odmítl, že by osobně znal hlavní figuru korupčního skandálu obklopujícího jeden developerský projekt. Prokuratura i na základě fotografií tvrdí, že ho znal.

Věc je o to zapeklitější, že několik aktérů kauzy zemřelo. Někteří spáchali sebevraždu, některá úmrtí strana PPP označila za „podezřelá“ a chtěla je vyšetřovat, ale její snahy fakticky zastavil politický chaos po pokusu o puč.

Politikovo odsouzení v Jižní Koreji znamená, že nesmí kandidovat na prezidenta. I Če-mjonga zachránilo, že soudy odložily další projednání jeho případu až na termín po volbách.

I Če-mjong je podezřelý také z křivé přísahy, zneužití důvěry, neoprávněného převodu peněz do Severní Koreje a zpronevěry veřejných prostředků.

Nedořešenou otázkou zůstává, jestli ho po zvolení bude v těchto případech chránit imunita. „Panuje všeobecná shoda, že prezidenti mají imunitu před trestním stíháním, ale ne před odsouzením v procesech zahájených před nástupem do úřadu,“ vysvětlil pro server The Straits Times jihokorejský ústavní právník I Čang-hjun.

V praxi by nicméně podle něj bylo složité, aby soud vynesl příliš kontroverzní verdikt. Dosud vládnoucí PPP už dala najevo, že by se v případě odsouzení I Če-mjonga pokusila o jeho odvolání.

Dalším faktorem nahrávajícím ústavní krizi je hrozba politiků z I Če-mjongovy DPK, že se pokusí o sesazení šéfa nejvyššího soudu, který zvrátil onen osvobozující verdikt jejich kandidáta. Výhrůžky odvoláním jsou mimochodem pro stranu běžnou praktikou.

I Če-mjong jako jedna z příčin vyhrocení politiky

O moc v Jižní Koreji soupeří dva bloky - I Če-mjongova liberální Demokratická strana (DPK) a konzervativní Strana lidové moci (PPP), kam donedávna patřil i svržený prezident Jun Sok-jol. Vztahy mezi nimi jsou dlouhodobě napjaté, ale v posledních letech se ještě vyhrotily.

Někteří komentátoři také očekávají snahu DPK změnit po volbách zákony, aby nového prezidenta ochránila před svržením. Jeho protikandidát Kim Mun-su ho ve světle těchto tvrzení obvinil z plánu zavést totalitní režim a dostat pod kontrolu vládu, parlament i soudy.

Z „Bernieho Sanderse“ konzervativcem

I Če-mjong nicméně stále čerpá svou popularitu i z kariéry starosty a guvernéra.

„Jeho podporovatelé se identifikují s těžkostmi z jeho života,“ vysvětlila v rozhovoru pro list Financial Times Su Bok-kjung z Korejské asociace pro volební studia. „Narodil se do chudé rodiny a nebyl dobře vzdělaný, ale vypracoval se nahoru. (Příznivci) cítí, že vnímá jejich těžké životy a udělá něco pro jejich zlepšení.“

Jak podle britské BBC sám napsal ve svých memoárech, kvůli obtížné situaci své rodiny v chudé horské vesnici přestal I Če-mjong v rozporu se zákonem předčasně chodit do školy, aby mohl začít pracovat.

Jako třináctiletý dělník v továrně utrpěl vážné zranění, když mu stroj rozdrtil ruku. Až později začal studovat, získal titul z práva a věnoval se ochraně lidských práv.

I Če-mjong

Foto: Kim Hong-Ji, Reuters

I Če-mjong během kampaně ve speciální vestě chránící před útoky nožem. Politik už se v minulosti stal cílem pokusu o atentát.

  • Narodil se 8. prosince 1963 do chudé rodiny v horské oblasti na východě Jižní Koreje.
  • Už ve 13 letech musel pracovat jako dělník, utrpěl při tom vážné poranění ruky. Později vystudoval práva, zabýval se lidskými právi a pracovním právem.
  • V letech 2010 až 2018 byl starostou Songnamu na předměstí Soulu, pak do roku 2021 zastával funkci guvernéra nejlidnatější jihokorejské provincie Kjonggi. V obou funkcích proslul jako zastánce levicové sociální politiky.
  • Na prezidenta kandidoval poprvé v roce 2017, ale tehdy neuspěl v primárkách. V roce 2022 mu úřad jen těsně unikl, když ho porazil konzervativec Jun Sok-jol.
  • V lednu 2024 se stal cílem pokusu o atentát, když na něj zaútočil muž, který mu chtěl zabránit stát se prezidentem.

Do politiky vstoupil v roce 2005 a o pět let později se stal starostou Songnamu na předměstí Soulu. Pozornost si získal štědrou sociální politikou.

V té pokračoval i později jako guvernér nejlidnatější provincie Kjonggi. Navzdory odporu centrální vlády během pandemie covidu-19 trval na univerzální finanční pomoci pro všechny obyvatele regionu. Díky tomu se vyprofiloval jako kandidát na prezidenta pro volby v roce 2021.

Tehdy byl jedním z jeho témat záměr zavést tzv. základní nepodmíněný příjem, v minulosti také mluvil o „redistribuci bohatství“ a kritizoval vliv velkých korejských firem, jako je Samsung, na tamní politiku a společnost. Svého času prohlásil, že jeho ambicí je stát se „úspěšným Berniem Sandersem“ a přihlásil se tak k politice levicového amerického senátora, který se označoval i za demokratického socialistu.

Letos snad ve snaze oslovit širší spektrum voličů vystupoval v kampani vůči velkému byznysu výrazně smířlivěji, jak si všiml list Korea Herald. Najednou se označil za konzervativce, vyzdvihoval přínosy Samsungu pro celou ekonomiku a zmínil, že v některých sektorech může být nezbytné udržovat delší pracovní dobu.

S Čínou, s Ruskem i s USA

I Če-mjong by představoval také změnu v zahraniční politice.

Zatímco svržený Jun Sok-jol zastával tvrdý přístup vůči KLDR, on je v souladu s tradicí své strany pro sbližování obou států. Zatímco konzervativci prosazují výraznou orientaci na USA a Japonsko, I Če-mjong dává najevo vstřícnost vůči velkým sousedům Jižní Koreje, považuje to nezbytné právě kvůli jejich geografické blízkosti.

„Věřím, že není třeba si nevynuceně znepřátelovat Čínu nebo Rusko,“ prohlásil v předvolební debatě. S oběma státy chce obchodovat a spolupracovat. Řekl také, že Jižní Korea nemá žádné přímé zájmy na výsledku konfliktu mezi Pekingem a Tchaj-wanem.

Foto: Kim Hong-Ji, Reuters

Hlavní soupeř. Konzervativní kandidát na prezidenta Kim Mun-su prosazuje liberální ekonomickou politiku, jasnou orientaci na Spojené státy a tvrdý přístup vůči Severní Koreji.

Specialista na východní Asii Daniel Sneider ze Stanfordovy univerzity ale považuje za přehnané obavy některých amerických politiků z toho, že by Jižní Korea začala být příliš pročínská.

Podle Financial Times se od I Če-mjonga očekává sebevědomější přístup v obchodních jednáních se Spojenými státy Donalda Trumpa. I on si ale uvědomuje nenahraditelnou roli USA pro bezpečnost Jižní Koreje a chce s nimi úzce spolupracovat.

Vyzdvihuje například Trumpovu roli v mírových jednáních se Severní Koreou v době jeho prvního mandátu.

Pro amerického prezidenta má navíc I Če-mjong „vějičku“. „Doufám, že do roka nastane situace, kdy jako strana oficiálně nominujeme Trumpa na Nobelovu cenu míru. Pokud nastane významný pokrok v jaderné a raketové otázce na Korejském poloostrově, bude to přínosné pro všechny,“ řekl před časem v rozhovoru pro deník The Washington Post.

Článek jsme aktualizovali po zveřejnění výsledků voleb.

Související témata:
I Če-mjong

Doporučované