Jídlo ničí játra víc než alkohol. Přibývá tak rakoviny, lékaři mluví o epidemii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Většina lidí asi ví, že nadměrné pití alkoholu dokáže zničit játra, protože vede k cirhóze. To je vážný zdravotní problém, který může skončit nádorovým onemocněním nebo selháním jater.

Jenže nadměrné množství tuků a cukrů ve stravě dokáže největší vnitřní orgán lidského těla zničit stejně. Vede totiž k rozvoji takzvané jaterní steatózy neboli ztukovatění jater. Pokud se stav neřeší, může se časem přehoupnout rovněž v cirhózu se všemi zmíněnými riziky. Lékaři přitom hovoří o epidemii. Už nyní má potíže se ztukovatěním jater čtvrtina až třetina populace a číslo roste.

Nádory jater dříve patřily k těm vzácnějším, ale to se mění. Ročně v Česku onemocní zhruba tisíc lidí a výskyt rok od roku stoupá. V osmdesátých letech přitom lékaři tuto nemoc diagnostikovali ani ne třem stovkám lidí ročně. Hepatocelulární karcinom, což je nejčastější typ rakoviny postihující játra, se bohužel řadí mezi hůře léčitelné.

Rostoucí čísla lékaři přičítají nezdravému životnímu stylu, zejména příliš vydatné stravě. Zjednodušeně se dá říci, že je více lidí, kteří špatně jí, než těch, kteří konzumují alkohol způsobem nebezpečným pro játra. A přitom platí, že pití dokáže játra zlikvidovat rychleji než špatné jídlo.

Při popisu potíží s játry způsobenými nadmírou cukrů a tuků se můžete setkat s označením nealkoholické ztukovatění jater neboli NAFLD z anglického non-alcoholic fatty liver disease. Poslední dobou se však používá spíše zkratka MASLD (Metabolic dysfunction–associated steatotic liver disease), tedy metabolické ztukovatění jater neboli jaterní steatóza. Více totiž odkazuje k příčině potíží, tedy nezdravému životnímu stylu. Složitý název, se kterým se ale nejspíše budeme setkávat čím dál častěji.

Podle studie z roku 2017 postihuje jaterní steatóza v Evropě 25 až 30 procent dospělé populace a číslo dále stoupá. „Toto nejčastější chronické onemocnění jater přerostlo v globální epidemii,“ říká docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze. Podle odhadů by v roce 2040 mohlo touto diagnózou trpět až 55 procent dospělých, což je třikrát více než v roce 1990. Počet případů rakoviny jater za posledních třicet let kvůli tomu ve vyspělých zemích stoupl o dvě stě procent.

Proč špatná strava tak zásadně ovlivňuje játra a vede někdy až k rakovině? Většinou jde o důsledek životního stylu, jen výjimečně onemocní děti. Ztučněním jater běžně trpí lidé s nadváhou, obezitou či cukrovkou druhého typu, často se týká i lidí s vysokým cholesterolem a hypertenzí. Všechny tyto diagnózy se běžně vyskytují současně.

Přebytečná energie z potravy se v těle ukládá ve formě tuku, a to nejen tam, kde je na první pohled vidět, ale i mezi orgány a přímo v nich, jako třeba v játrech. Určité množství tuku v nich je normální, o steatóze se mluví v případě, že tuk tvoří pět a více procent jejich hmotnosti. V posledních letech přibylo důkazů o tom, jak nebezpečné to je, zároveň ale i poznatků, jak to poznat a co s tím dělat.

Přemíra tuků a cukrů negativně ovlivňuje játra stejným mechanismem jako alkohol, jaterní buňky ničí zánět a buňky pak odumírají. Při hojení je nahrazuje kolagen spolu s dalšími složkami mezibuněčné hmoty – výsledkem je fibróza a následně cirhóza jater, lidově „tvrdnutí“. Další příčinou poškození bývají kromě jídla také léky a chronické hepatitidy.

Ztukovatění neboli ztučnění jater je třeba odhalit včas. Problém je, že samo o sobě nějaký čas žádné zjevné problémy nezpůsobuje. „Játra mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, jejich přetěžování špatnou stravou, alkoholem či léky může vést k jejich poškození. To však často probíhá skrytě, a když se projeví, může už být pozdě. Nemocná játra totiž nebolí,“ upozorňuje docent Slíva.

Počínající vážnější poškození jater se může projevovat například velkou a jinak nevysvětlitelnou únavou, nižší výkonností. Přidat se může nevolnost včetně zvracení, ztráta chuti k jídlu, hubnutí. „Onemocnění se může projevovat i plynatostí, průjmy nebo zácpou. Varovným signálem je rovněž opakující se bolest pod pravým žebrem. Problém s játry naznačuje i změna barvy stolice, která je až nápadně světlá, nebo moči, která je naopak příliš tmavá. V pozdější fázi dochází k typickému žlutému zbarvení kůže,“ popisuje.

Ve chvíli, kdy lze játra ještě zachránit, je možné počínající potíže odhalit, a to pomocí rozboru krve. Test, při kterém se zkoumá hladina jaterních enzymů ALT, AST, GGT a bilirubinu, však není běžnou součástí preventivních prohlídek. Lékaři jej předepisují až při podezření na nemoc jater - čili většinou ve chvíli, kdy člověk udává nějaké příznaky nebo je například obézní či má cukrovku, a je tak pravděpodobné, že bude mít i potíže s játry.

Zájemce si ho ale také může sám zaplatit v některém z komerčních odběrových center, vyjde na několik set korun. Z krve odebrané ráno nalačno se zjišťují hodnoty jaterních enzymů a případně některých dalších látek, jejich zvýšení může ukazovat na poškození orgánu.

Zvýšené hodnoty by měl člověk řešit s internistou, případně se svým praktickým lékařem. Následovat může ultrazvukové vyšetření, u těžších případů také magnetická rezonance nebo biopsie, pokud existuje podezření, že v játrech se kvůli ztukovatění rozjíždí zánět či dokonce cirhóza.

Pokud by člověk potíže neřešil, hrozí, že se budou zhoršovat a stoupne i riziko jaterního selhání nebo rakoviny. Samozřejmě, většině lidí se to nestane, ale bez spolehlivě fungujících jater se kvalita lidského života sníží a může to přispět k rozvoji dalších zdravotních problémů, třeba s cévami.

Kromě metabolismu cukrů, tuků a bílkovin se játra podílejí na přirozené detoxikaci organismu, regulují hladinu cholesterolu a jsou důležitá i pro fungování imunitního systému. Pokud nepracují správně, ovlivňuje to celý organismus – od stavu pokožky přes trávení a imunitní systém až po hormonální rovnováhu a činnost mozku.

Metabolické ztukovatění jater je velmi časté u lidí s cukrovkou, mívá ho až 75 procent pacientů s diabetem druhého typu. A naopak, lidé se ztukovatěním jater mají vysoké riziko, že se u nich zároveň rozvine i právě diabetes.

„Inzulínová rezistence, typická pro diabetes 2. typu, vede k hromadění tuku v játrech,“ vysvětluje lékař Tomáš Vařeka ze IV. Interní kliniky VFN Praha. Tělo v takovém případě nedokáže správně reagovat na hormon inzulín, v krvi stoupá hladina cukru a v játrech přibývá tuku. Ztukovatění zhoršuje průběh diabetu a také zvyšuje riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění a dalších komplikací. Proto je podle lékaře třeba každého člověka léčit komplexně, nezaměřovat se jen na jednu potíž z uvedených.

Játra se na rozdíl od jiných orgánů dokážou do jisté míry opravit sama, ovšem nedokážou to, pokud člověk se ztukovatěním jater nezmění životní styl. Neexistují žádné léky, které by je nadměrného tuku spolehlivě zbavily. U steatózy mají léky spíše podpůrnou funkci, zásadní je jíst a pít jinak.

Játrům škodí nadměrný příjem kalorií, přemíra nasycených tuků a cukrů či vysoce průmyslově zpracované potraviny a nedostatek pohybu, to všechno je potřeba změnit. Ideální jídelníček by měl obsahovat celozrnné potraviny, ovoce, zeleninu, libové bílkoviny a zdravé tuky.

Důležité je také dostatečné množství tekutin a omezení alkoholu. Pacientům se ztukovatěním jater lékaři doporučují středomořskou stravu, která má prokázaný pozitivní efekt na jejich zdraví, jak ukázala studie publikovaná ve World Journal of Gastroenteroly z roku 2018.

Kromě správné stravy je zásadní i pravidelný pohyb nebo posilování. „Svižná procházka podporuje metabolismus a pomáhá snižovat množství tuku v játrech. Posilování snižuje ztukovatění jater a steatózu díky zvýšené přeměně glukózy a zlepšení inzulinové rezistence. I malý úbytek hmotnosti pak může mít významný pozitivní dopad na regulaci diabetu a játra zároveň,“ říká internista Tomáš Vařeka.

Kromě zdravějšího jídelníčku a většího množství pohybu mohou játrům prospět také volně prodejné esenciální fosfolipidy. Samy o sobě ale mnoho nezmohou, spíše je lze brát jako doplněk k výše zmíněným změnám životosprávy.

Zničená játra sám o sobě nezachrání ani oblíbený ostropestřec mariánský, zároveň nemá smysl ho brát preventivně.

„Užívání ostropestřce je v případě, že se člověk stravuje zdravě, netrpí nadváhou, nepije pravidelně alkohol a má v pořádku jaterní testy, zbytečné. Ostropestřec má sice ochranné účinky na jaterní buňku, jde však spíše o pomocný lék. Účinnou látku silymarin, která je v něm obsažená, doporučuji pacientům při zvýšených jaterních testech spolu se změnou stravovacích návyků a důsledným vysazením alkoholu,“ říká například hematoložka Kateřina Pinterová ze společnosti Synlab. Jinými slovy, zásadní je vždy změna životního stylu.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz