Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na dvou místech v Mali se během neděle a pondělí odehrály ozbrojené útoky na stanoviště vojáků, které si vyžádaly životy nejméně 30 lidí. Podle agentury Reuters se k oběma akcím přihlásila Skupina podporující islám a muslimy (JNIM), která je odnoží teroristické sítě al-Káida. Zdroje agentury AFP mluví o nejméně 60 mrtvých vojácích.
Radikálové v neděli uvedli, že se zmocnili vojenské základny v Boulkessi ve středním Mali, která se nachází poblíž hranic s Burkinou Faso. Ačkoli armáda nehlásila žádné ztráty, dva bezpečnostní zdroje podle Reuters mluvily o smrti více než 30 vojáků.
AFP s odvoláním na své dva zdroje později uvedla, že nedělní útok si vyžádal život nejméně 60 příslušníků ozbrojených sil.
Členové islamistické skupiny v pondělí ráno také zaútočili na vojenské letiště a tábor ruských žoldnéřů u severomalijského Timbuktu, kde podle agentury AFP explodovalo auto ozbrojenců s výbušninami. Silná střelba se kromě tábora ozývala také z města, jehož obyvatelé se ukrývali ve svých domovech.
„Ráno na naše město zaútočily teroristické skupiny. Slyšeli jsme výstřely u tábora i letiště. Město je pod palbou,“ řekl AFP jeden ze svědků.
Timbuktuské úřady počet obětí zatím neoznámily, situaci ale mají podle AFP pod kontrolou. Malijská armáda upřesnila, že zneškodnila 13 útočníků, aniž zmínila případné mrtvé vojáky.
JNIM také před dvěma týdny zaútočila na malijskou základnu v Diouře a zabila 40 vojáků a minulý pátek se zmocnila základny v Sirakorole bez zmínky o počtu mrtvých. Radikálové v sousední Burkině Faso v polovině května zabili 200 vojáků a v Nigeru ve stejném měsíci přes 100 příslušníků ozbrojených sil.
Západoafrické Mali a okolní země se potýkají s útoky radikálních islamistických skupin od roku 2012. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně džihádistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu. Armády provedly puč v srpnu 2020 a květnu 2021 (v Mali), v září 2022 (v Burkině Faso) a v červenci 2023 (v Nigeru).
Všechny tři státy se také odvrátily od dřívějších západních partnerů, kteří jim pomáhali s bojem proti radikálům, a začaly se vojensky i politicky orientovat na Rusko.
