Drony útočí. Jak Ukrajinci „levně“ zničili ruské letouny za miliardy

Operace s kódovým označením Pavučina ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku, často tisíce kilometrů od hranic s Ukrajinou. Útok pokračoval ještě v úterý ráno, kdy Ukrajinci podminovali Krymský most, který vede přes Kerčský průliv na Ruskem okupovaný poloostrov. Co o Pavučině s odstupem víme?

Útok, o kterém se mluví jako o „ruském Pearl Harboru“, protože během něj Ukrajinci za bílého dne zaútočili na několik letišť hluboko v ruském vnitrozemí a v některých oblastech vzdálených tisíce kilometrů od frontové linie tak poprvé pocítili rusko-ukrajinskou válku naživo.

Následkem operace, které sami Ukrajinci dali kódový název Pavučina, koncem minulého týdne Rusko přišlo o značnou část svých letounů. Drony vyslané ukrajinskou tajnou službou SBU podle šéfa Centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrije Kovalenka zničily 13 letadel a další poškodily. SBU už předtím informovala o tom, že nálože zasáhly 41 bombardérů.

„Jsme svědky psychologicky důležitého momentu, protože Ukrajincům se podařilo zaútočit hluboko v ruském týlu, podařilo se jim Rusy naprosto zaskočit, způsobit jim ztráty, které nečekali,“ popisuje v podcastu 5:59 zahraniční reportér Seznam Zpráv Martin Novák.

Osobně by ale prý spíše úder přirovnával k operaci Tet, která začala v roce 1968 během války ve Vietnamu. Američané tehdy tvrdili, že vyhrávají, ale Vietnamci během svého nového roku zaútočili a dostali se daleko na území, které americká armáda ovládala. „Byl to první signál, že s Američany to jde z kopce,“ dodává reportér.

Jestli bude mít operace Pavučina ve válce na Ukrajině podobný význam, zatím není možné odhadnout. Už teď je ale jasné, že způsobila Rusku značné škody. Odborníci mluví o tom, že mnohé z letadel, jež Ukrajinci zasáhli, půjde jen těžko nahradit nebo opravit, protože na ruském území už se nevyrábí.

Podle Nováka šlo přitom o „relativně levný útok“. Každý ze 116 dronů, který vylétl s náloží zničit ruské letouny za miliardy, má prý cenu zhruba tisíc až dva tisíce dolarů. Jen pro kontext: Původně jich Ukrajina nasadila 160 – některé ale nevzlétly a další vybuchly během přepravy. Dálkově ovládané stroje se do Ruska měly dostat přes Kazachstán a k ruským letištím dojely ve střechách modulárních domů na korbách nákladních aut. K jejich smontování ale údajně došlo až na ruském území.

„(Ukrajinci) museli založit fiktivní firmy, které si objednaly nějaké zboží, museli zařídit nějakou historii (těch firem), některým lidem museli zařídit falešné dokumenty a také falešnou osobní historii,“ popisuje zahraniční reportér.

Vyšetřovatelé útoku už například zveřejnili fotografii Ukrajince, který se má jmenovat Arťom Timofejev. Dříve měl pracovat jako DJ v Kyjevě a měl mít firmu v ruském Čeljabinsku. Novák nicméně připouští, že právě jeho identita může být falešná. „Úplnou pravdu se asi nikdy nedozvíme – už proto, že pokud Ukrajinci budou plánovat něco alespoň vzdáleně podobného, tak nemůžou vyzrazovat všechny detaily,“ říká.

Ostatně dronovým úderem na ruská letiště operace neskončila. Pokračovala i v dalších dnech, kdy se ukrajinská tajná služba přihlásila k útoku na Krymský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. SBU oznámila, že na pilíře pod hladinu umístila asi tunu výbušniny a že most poškodila. To ale ruské úřady popírají.

A přestože nesporně jde o úspěchy na straně ukrajinské armády, Novák připomíná, že ani operace Pavučina postavení obou armád v rámci konfliktu nevyrovnala. S ohledem na munici a lidské zdroje mají totiž Rusové v tradičním boji stále navrch.

Přesto je oblast, ve které si i z kvantitativního pohledu mohou obě strany konkurovat, a to jsou právě drony. Zahraniční redaktor Seznam Zpráv popisuje, že právě tyto dálkově řízené stroje a vojáci, kteří je umí ovládat a opravovat, budou ve válce na Ukrajině stále potřebnější.

„(Ta operace ukázala), že drony jsou velmi důležité a budou ještě důležitější. Jsou jedněmi z mála věcí, (…) kterých je Ukrajina schopna vyrobit velké množství s velkou účinností. V tom se Rusku vyrovná. Je to čím dál víc dronová válka, což mi říkalo už několik ukrajinských vojáků a analytiků,“ vysvětluje Novák.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, do jaké míry podle dostupných informací o útoku věděla americká administrativa Donalda Trumpa a proč na útok – alespoň zatím – nijak nereagoval ruský prezident Vladimir Putin. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.