Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajina provedla dronový útok na ruské letecké základny v Irkutské a Murmanské oblasti. Podle dostupných informací se ukrajinským jednotkám během operace Pavučina, kterou plánovali přes rok a půl, povedlo zasáhnout až 41 letounů Tu-95 a Tu-22. Ty Rusko využívá k bombardování ukrajinské infrastruktury i civilních cílů.
Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy se - pokud se informace potvrdí - jedná o naprosto zásadní úspěch ukrajinské strany. Bombardéry se totiž nevyrábí, a jsou proto nenahraditelné. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, co ztráta letounů pro vývoj konfliktu znamená.
Je to opravdu tak zásadní úspěch, jak je v médiích nyní prezentován?
Pokud se to potvrdí, tak to opravdu zásadní je. Základna Belaja v Irkutské oblasti a Olenya v Murmanské oblasti jsou sídlem těžkých bombardovacích pluků. Jsou zde bombardéry Tu-95, Tu-160 a Tu-22.
Tyto bombardéry útočí tím způsobem, že vypouští z bezpečné vzdálenosti od Ukrajiny rakety, které potom dopadají na nepřítele. Právě proto, že to vypouští z veliké vzdálenosti, nejsou zasažitelné ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Bombardérů Tu-95, které se už nevyrábí, má Ruská federace ve výzbroji asi 50 kusů. Odhaduje se, že funkčních je něco mezi 30 a 40 kusy. S Tu-22 je situace podobná, i s jejich výrobou už Rusko skončilo. Pokud tedy Ukrajina zasáhla jejich vyšší desítky, je to pro Rusko pohroma.
Ukrajinci zvolili dvě základny, které jsou nesmírně daleko. Základna Olenya téměř 2000 kilometrů vzdušnou čarou od Ukrajiny, Belaja přes 4000 kilometrů. Rusko vůbec nemělo důvod předpokládat, že by na ně mohl někdo zaútočit.
Nenahraditelné bombardéry
Říkal jste, že je to obrovský úspěch, pokud se to ověří. Je ale vůbec způsob, jak to ověřit?
Je, protože satelitní snímky relativně přesně určují polohu a pozici těchto strategických bombardérů. Zpravodajské služby to budou vědět podle četnosti útoků na Ukrajinu. Na základě kombinace těchto dvou faktorů uvidíme, co se reálně podařilo poškodit nebo vyřadit z boje.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Jak zásadní je tento typ letadel pro způsob, kterým Rusko vede válku?
Je důležitý, protože to jsou bombardéry, které umožňují z relativně bezpečné vzdálenosti odpalovat proti Ukrajině řízené střely. Letadla se tím pádem vyhnou ukrajinské protivzdušné obraně.
Může Rusko nějakým efektivním způsobem tyto letouny nahradit?
Tu-95 i Tu-22 jsou prakticky nenahraditelné, protože už se nevyrábí a Ruská federace jich měla zhruba po padesáti, letu schopných do 40 u každého typu. Vyřazení jakéhokoliv kusu je proto citelná ztráta.
A může tyto ztráty Rusko alespoň nějakým způsobem vykompenzovat, když ne přímo nahradit?
Velmi těžko.
Minimální diplomatický dopad
Jak se celá tato situace projeví v boji?
Na frontě se neprojeví. Tyto letouny nikdy nesloužily a ani nemohou sloužit jako podpora vojákům na frontě. Jsou to útočné prostředky, kterými zasahujete týl nepřítele, logistická centra, energetické uzly a bohužel v případě Ruské federace i lidská sídla.
Z hlediska vývoje bojů to nebude mít dopad. Ale mohlo by to otupit ostří leteckých útoků proti Ukrajině a také to bude mít psychologický efekt. Ukrajina se už skoro dva roky jen brání a najednou provedla protiútok.
Všichni si přečtou, že Ukrajina je schopna takovýchto útoků do týlu nepřítele na čistě vojenské cíle a čistě na zbraně, které dennodenně útočí na Ukrajinu. A to je opravdu úspěch.
Takže když vidíme zprávy, že Rusko například bombardovalo Kyjev, tak je řeč právě o této technice?
Přesně tak. Nejde jen o civilní obyvatelstvo, ale i energetickou infrastrukturu a velká sídla. Tyto rakety mají dolet na celou Ukrajinu.
Může se tento úspěch Ukrajiny propsat do diplomatických jednání? V pondělí by mělo dojít k dalšímu kolu jednání v Istanbulu mezi zástupci obou zemí.
Podle mě to nějaký zásadní efekt mít nemůže. Ruská federace nestojí o konec války a vlastně nestojí o žádný mír. Chce využít momentu, že je příhodné roční období, má před sebou celé léto, což znamená příhodné podmínky pro boj – nebude ji rušit bláto, nebude ji rušit sníh a mráz.
Rusko zvolilo taktiku vyjednávat tak, aby vždy našlo nějaké kličky. Nic zásadního neslibuje, neustupuje ze svých pozic a vedle toho pořád vojensky útočí. To je taktika, kterou teď Ruská federace jednoznačně denně aplikuje. Nemáme důvod si myslet, že by v pondělí mělo dojít k nějakému průlomovému řešení, ať už s těmito útoky, nebo bez nich.
