Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V neděli 1. června krátce po poledni se ruské sociální sítě začaly plnit zprávami o nevídaném incidentu.
V odlehlé Irkutské oblasti na východě Sibiře - vzdálené 4000 kilometrů od Ukrajiny - natáčeli lidé drony, které startovaly z nákladních aut a mířily ke strategickému letišti.
„Pracuju v pneuservisu. Přijelo auto, otevřelo se a z něj vzlétly drony,“ popisoval jeden ze svědků. Podobné záběry přicházely i z Murmansku, Rjazaňské a Ivanovské oblasti.
Prvotní spekulace připisovaly útok hluboko na ruském území vojenské rozvědce GUR pod vedením Kyryla Budanova. O několik hodin později však bylo jasné, že za akcí Pavučina, nejsmělejší ukrajinskou operací od začátku ruské války, stála Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a jejím architektem byl šéf tajné služby.
Vasyl Maljuk se narodil v roce 1983 v Žytomyrské oblasti a do struktur SBU vstoupil již ve svých osmnácti letech. Kariéru začínal jako vyšetřovatel, brzy se však specializoval na boj s korupcí a organizovaným zločinem.
V roce 2014 se zapojil do operací na Donbasu, kde získal první ocenění za odvahu. Krátce před plnohodnotnou ruskou invazí v únoru 2022 zastával pozici náměstka ministra vnitra. Během prvních dnů konfliktu se aktivně účastnil bojů o strategické letiště v Hostomelu, kde se rozhodovalo o osudu Kyjeva.
Maljukova role rychle přesáhla frontové linie – organizoval obranu metropole a vedl speciální jednotky složené z rozvědky, Národní gardy a protikorupčních složek.
Ve vedení SBU se začal prosazovat za prezidentství Volodymyra Zelenského, který v něm viděl schopného, loajálního a systematicky uvažujícího profesionála. V roce 2020 byl jmenován prvním náměstkem tehdejšího šéfa služby Ivana Bakanova, kterého později nahradil.
Bakanov skončil po sérii bezpečnostních selhání. Zelenskyj chtěl na jeho místo někoho, kdo zavede tvrdší postupy vůči kolaborantům a ruským infiltracím. „Potřebujeme nová manažerská řešení, větší mobilitu a rychlost v rozhodování,“ řekl tehdy prezidentův poradce Mychajlo Podoljak.
Maljukovo jmenování do čela SBU v únoru 2023 bylo vnímáno jako signál změny – konečně profesionál s prokazatelnými výsledky, nikoli politický nominant. V prosinci téhož roku, krátce před prezidentskými volbami v Rusku, v Maljuk rozhovoru pro deník Politico prohlásil, že ruského prezidenta Vladimira Putina čekají neblahá překvapení. Interview tehdy zveřejnila i sama SBU.
Další rok a půl o něm téměř nikdo neslyšel. Spolu s prezidentem Zelenským totiž pracoval na operaci Pavučina.
„Muselo to být ohromné množství práce, kterou Ukrajinci vykonávali v bezprostředním nebezpečí. Vyžaduje to dokonalé plánování, pečlivý výběr cíle a zajištění absolutní bezpečnosti pro všechny zúčastněné. Musíte mít spolehlivé informace, zdroje i prostředky a zároveň minimalizovat riziko odhalení,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský obranný analytik Taras Kuzio.
Skupina agentů SBU tajně přepravila na území Ruské federace 150 malých úderných dronů. Z nich 116 vzlétlo a zaútočilo na cíle hluboko v týlu nepřítele.
Muži, kteří podle prezidenta Zelenského operaci připravovali, byli včas staženi z ruského území. „Nejzajímavější je, že ‚kancelář‘ naší operace se nacházela přímo vedle úřadu ruské tajné služby FSB,“ přiblížil Zelenskyj.
Ukrajinský prezident a šéf SBU.
Ukrajinská kontrarozvědka dnes působí na všech frontách – od odhalování ruských agentů a narušování špionážních sítí přes sabotáže a kybernetické útoky až po boj s korupcí ve vlastních řadách.
Pod vedením Vasyla Maljuka výrazně rozšířila nejen rozsah, ale i styl svých operací. Ukázkou jsou úspěšné námořní útoky drony na ruské válečné lodě v Černém moři, stejně jako přiznání odpovědnosti za výbuch Krymského mostu v říjnu 2022.
Pod Maljukovým vedením SBU také odhalila více než 300 ruských agentů, z nichž devět působilo přímo v tajné službě. Mezi nejvýznamnější případy patří osobní zatčení šéfa protiteroristického centra podezřelého ze spolupráce s ruskou tajnou službou.
Maljuk rovněž nařídil kontrarozvědné kontroly a razie v pravoslavných chrámech a klášterech Moskevského patriarchátu, které označuje za nástroj ruské vlády. Navrhl i legislativní změny, které by mohly omezit působení této církve na Ukrajině, přičemž zdůraznil, že cílem nejsou věřící, ale ruští agenti skrývající se v jejím rámci.
SBU podle Maljuka pečlivě vybírá cíle svých útoků a zaměřuje se především na vojenské objekty a zařízení využívaná Rusy pro válečné účely. „Respektujeme normy mezinárodního práva a většinu operací podnikáme na ukrajinském území, včetně Donbasu, Krymu a Černého moře,“ zdůraznil.
„Bodáme nepřítele přímo do srdce. Každá naše speciální operace je cílená a přináší výsledky. To všechno dohromady ztěžuje Rusům vedení války proti Ukrajině a přibližuje naše vítězství,“ prohlásil Maljuk v rozhovoru pro deník Politico.
Co se nedělní operace týče, podle Maljuka probíhala ve třech časových pásmech a vyžadovala složitou logistiku. „Celkem bylo zničeno asi 34 procent nosičů řízených střel umístěných na hlavních ruských letištích,“ citoval ho veřejnoprávní server Suspilne. Šéf SBU odhadl, že škoda na ruských letadlech by mohla přesáhnout sedm miliard dolarů.
Přiblížil, že zasaženo bylo celkem 41 letounů, a to včetně A-50, Tu-95, Tu-22M3 a Tu-160.
