Japonský modul se při sestupu z oběžné dráhy Měsíce zřejmě zřítil

Japonská společnost ispace ztratila během hodinového sestupu z oběžné dráhy Měsíce spojení se svým modulem Resilience, který na něm měl přistát ve čtvrtek po 21. hodině. Kontakt se řídicímu středisku mise už nepodařilo obnovit. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Později japonská společnost ispace uvedla, že se modul při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch.

Zařízení mělo podle ispace problémy s měřením vzdálenosti od měsíčního povrchu a nepodařilo se mu při sestupu dostatečně zpomalit. „Ve hře jsou různé možnosti, včetně potíží s pohonným systémem, softwarem či hardwarem, zvláště se senzory,“ uvedl jeden z představitelů firmy.

Modul Resilience s mikrovozítkem Tenacious měl v oblasti Mare Frigoris, planině vzdálené asi 900 kilometrů od severního pólu Měsíce, přistát v pátek ve 4:17 tokijského času (čtvrtek 21:17 SELČ). Modul zahájil hodinový sestup z oběžné dráhy Měsíce, se Zemí ale ztratil kontakt.

Jedná se už o druhou sondu japonské společnosti ispace, a i proto Hakuto-R Mission 2 možná nese přezdívku Resilience čili Odolnost.

S prvním lunárním modulem se ispace pokusila o přistání 25. dubna 2023 a v případě úspěchu by byla japonská společnost první soukromá firma, která s landerem na Měsíci dosedla. Plánované měkké přistání však skončilo tvrdým nárazem.

„Počítač předpokládal, že radarový výškoměr posílá nesprávná data. Špatně interpretoval rozdíly ve výšce, když lander přelétával nad krátery. Intenzivně se mu měnila výška nad terénem, a tím pádem udržoval počítač lander v nesprávné orientaci a hlavně v nesprávné výšce, takže se neustále vznášel v podstatě pět kilometrů nad povrchem, dokud nevypotřeboval všechny pohonné látky a jakmile mu došly, tak se neřízeně zřítil,“ popisuje důvod předloňského neúspěchu pro SZ Tech popularizátor vesmíru a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.

Závod o první soukromé přistání na Měsíci nakonec vyhrála americká firma Intuitive Machines, která 22. února 2024 dosedla na jeho povrch s modulem Odysseus. Spojené státy americké se tak na něj vrátily po více než půlstoletí od konce programu Apollo. A jako druhý privátní lander tam letos 2. března přistál Blue Ghost od další americké společnosti Firefly Aerospace.

Japonská firma ispace a její Hakuto-R Mission 2 má však přesto stále o co závodit. Může být třetí a nese i jedno možné prvenství pro Evropu.

Pokud by modul Resilience úspěšně přistál na Měsíci, tak na jeho povrch mohl vyjet i první lunární rover postavený v Evropě - mikrovozítko Tenacious čili Houževnaté. Za jeho návrhem i výrobou stojí lucemburská pobočka firmy ispace a rovněž lucemburský národní kosmický program LuxIMPULSE, který je součástí ESA.

Rover byl pouze 54 centimetrů dlouhý, 31,5 centimetru široký a 26 centimetrů vysoký, a vážil pět kilogramů. Byl z plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny a má HD kameru a lopatičku.

„Bude jezdit po povrchu Měsíce a pomocí kamery fotit své okolí. Výsledné snímky se budou posílat přes lander směrem k zemi. A s pomocí odběrného zařízení bude zkoušet odebírat lunární regolit (vrstvy nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá podloží), protože to bylo součástí kontraktu, který agentura NASA uzavřela s firmou ispace,“ popisoval před nepovedeným přistáním náplň mise vozítka Majer.

Pobočka ispace Europa v Lucembursku má k dispozici i testovací maketu povrchu Měsíce, takzvanou čistou místnost a řídicí středisko, které mělo sloužit k ovládání roveru Tenacious při jeho misi. Americký úřad NASA přitom s firmou v roce 2020 podepsal i kontrakt na sběr vzorků lunárního regolitu v rámci programu Artemis, tedy návratu lidí na Měsíc, na kterém spolupracuje i ESA, a toto vozítko se tak bude podílet i na tomto cíli.

„Lidstvo se má v programu Artemis naučit na Měsíci dlouhodobě a udržitelně fungovat a k tomu je nezbytné naučit se využívat místní zdroje. V lunárním regolitu je vázána celá řada chemických prvků - z většiny jde o různé oxidy kovů, polokovů a podobně. Tyto látky, pokud budou prohnány nějakou chemickou reakcí, tak je možné z nich tyto cenné suroviny uvolnit a využívat třeba pro výrobní procesy, aby si tam astronauti mohli třeba postavit základnu nebo vyrobit, co budou potřebovat,“ dodává český popularizátor kosmonautiky.

Samotný lander Resilience měl tvar krychle. Základna, která měla stát na čtyřech nohách, měřila 2,6 krát 2,6 metru a výška byla 2,3 metru. Vážil 340 kilogramů, na palubě měl drobný model domku a vědecké nástroje, se kterými měl provádět průzkum pro institucionální i komerční partnery asi dva týdny.

„Hlavním úkolem bude přistát na Měsíci. To je v podstatě hlavní úkol - ukázat, že toho společnost ispace je schopná a že bude moci do budoucna nabízet zákazníkům služby v podobě dopravy nákladů na Měsíc,“ shrnul před přistáním Dušan Majer pro SZ Tech.

Japonská firma ispace neuvedla, kolik jí mise měla stát. Měla však být levnější než Hakuto-R Mission 1 v roce 2023, která vyšla přibližně na 100 milionů dolarů čili zhruba 2,2 miliardy korun.

Stejně jako v roce 2023 ale modul měl mít podporu z Evropské kosmické agentury (ESA).

„Od začátku celé mise poskytuje komunikační služby přes svou síť komunikačních antén Estrack po celém světě. Zajišťovala ji už při startu, po celou cestu a pokud se přistání podaří, tak se právě skrze evropské antény budou data nasbíraná na povrchu Měsíce posílat na Zemi a přímo do řídicího střediska - ať už landeru nebo roveru. A opačným směrem, ale stejným způsobem budou putovat i pokyny z pozemního střediska směrem k Měsíci,“ dodává šéfredaktor webu Kosmonautix.cz v úvodní videoreportáži.