Článek
Po čtvrtečním téměř jedenáctihodinovém maratonu v Poslanecké sněmovně nepřišly v souvislosti s bitcoinovou aférou žádné konkrétní závěry a jednání bylo přerušeno. Mimořádná schůze tak bude pokračovat, termín zatím nebyl stanoven. Jisté je, že vládní politici se nadále zapotí.
Opozice zesílila volání po pádu kabinetu a poslanci hnutí ANO už podepsali žádost o svolání mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě. Jejich počet sice k podnícení hlasování stačí, pro pád vlády ale ani s ostatními opozičními silami nemají dost hlasů.
Co se tedy teď bude dít v dolní parlamentní komoře a jaký osud může čekat vládu Petra Fialy? Seznam Zprávy nastiňují možné i méně pravděpodobné scénáře.
Co je zapotřebí k pádu vlády a kdy by se mohlo hlasovat?
Ke svolání mimořádné schůze, na které by se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě, je potřeba návrh s 50 poslaneckými podpisy. Ty už hnutí ANO sesbíralo, kdy by šéfka poslanců Alena Schillerová podnět mohla předat sekretariátu dolní komory, jasné zatím není. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) poté bude mít 10 dní na svolání schůze.
Aby kabinet padl, musí aktivně hlasovat pro vyslovení nedůvěry nadpoloviční většina všech zákonodárců, tedy nejméně 101 z 200 poslanců. Fialova vláda dosud odolala třem pokusům o svržení.
Kdo bude hlasovat proti vládě?
Lze očekávat, že se proti vládě vysloví poslanci hnutí ANO. „Nemáte tam co dělat, nezasloužíte si řídit tuto zemi,“ prohlásila šéfka jejich klubu Alena Schillerová. ANO má ve Sněmovně celkem 71 poslanců.
Po demisi koaličního kabinetu volá i hnutí SPD. To disponuje dvacítkou poslanců. Rovněž čtveřice pirátských poslanců podle bývalého předsedy strany Ivana Bartoše bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry kabinetu jejich někdejších vládních kolegů. Dohromady má tedy opozice 95 poslanců, což k vyslovení nedůvěry nestačí.
Vládní Spolu má celkem 71 poslanců a koaliční partner STAN 33. Dohromady jde o 104 hlasů, což vládě zajišťuje většinu. Nezařazený je pak poslanec Ivo Vondrák, který byl do Sněmovny původně zvolený za ANO, v loňských krajských volbách ale kandidoval za hnutí STAN.
Co požaduje koaliční partner STAN?
Ačkoli jsou Starostové součástí vlády, bitcoinovou aféru kritizují a žádají vysvětlení. A to do čtrnácti dnů. Podle některých poslanců by navíc mohl být ve hře i odchod z vlády.
Budoucí ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) má podle Starostů do dvou týdnů vypracovat detailní popis transakce darování bitcoinů státu a identifikovat všechny lidi, kteří byli za jednotlivé kroky odpovědní.
Decroix už potvrdila, že chce kvůli kauze s darovanými bitcoiny zadat v úřadu audit procesů a pravidel. Provede ho externí firma. Jeho výsledky mají být známy před volbami. Rovněž plánuje jmenovat koordinátora komunikace o bitcoinové kauze, jeho jméno chce předem projednat s koaličními partnery, případně i s opozicí.
Co by znamenala sněmovní nedůvěra vládě?
V případě vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou musí vláda podle ústavy podat demisi do rukou prezidenta. „Pokud v tuto chvíli prezident nemá připraveného premiéra a navrženou jinou vládu, pověří vládu v demisi výkonem další funkce a budou zahájena jednání ohledně sestavení nové vlády,“ popisuje ústavní právník a pedagog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kudrna.
Může ale také nastat situace, kdy vláda po vyslovení nedůvěry demisi nepodá. V takovém případě ji musí prezident odvolat. Takový scénář je však podle Kudrny nepravděpodobný.
Mohou být vyhlášeny předčasné volby?
Předčasné volby v současné době uskutečnit teoreticky lze, takový scénář je ale nepravděpodobný. „V tuto chvíli je to prakticky nerealizovatelné, protože do voleb zbývají zhruba čtyři měsíce,“ zdůvodnil Kudrna. Prezident Petr Pavel volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil na 3. a 4. října.
Jediný způsob, jak zkrátit volební období, je podle Kudrny možnost, že by se Poslanecká sněmovna ústavní většinou usnesla na tom, že chce být rozpuštěna. „V takovém případě by se konaly předčasné volby, ale ty by proběhly zhruba do dvou měsíců, což podle mého názoru nemá praktický význam,“ dodal.
Může „dovládnout“ vláda v demisi?
Pokud by vláda padla, mohla by dovládnout v demisi do konce volebního období. Prezident Pavel v souvislosti s bitcoinovou kauzou nicméně naznačil, že by demise vlády současnou situaci nevyřešila.
„Nevím, jestli skutečně čtyři měsíce před volbami má smysl dělat takovéto razantní opatření, které by destabilizovalo celou vnitropolitickou scénu. Samozřejmě to, co se stalo, je třeba jasně vyřešit a je potřeba se k tomu jasně postavit, ale že by kvůli tomu zrovna před volbami a v situaci, v jaké se nacházíme, měla končit celá vláda, to by zemi myslím neprospělo,“ prohlásil prezident k bitcoinové aféře.
Nechat u moci vládu s nedůvěrou však podle Kudrny není vhodné. „Jakmile vláda podá demisi z důvodu, že jí byla vyslovena nedůvěra, měl by prezident učinit vše proto, aby byla ustanovena vláda, která důvěru bude mít,“ uvedl.
Kudrna také připomněl, že vláda musí do voleb učinit některá důležitá rozhodnutí: „I když jsme na konci volebního období a všechno to vypadá jako nepraktické, musela by vláda bez důvěry do konce června projednat návrh rozpočtu a do konce září jej předložit Sněmovně.“
Kdo může zemi řídit místo „odvolané“ vlády?
Variantou je takzvaná úřednická vláda, kterou by musel jmenovat prezident. Podle Kudrny je však lepším označením vláda „polopolitická“. „Tato vláda musí získat důvěru v Poslanecké sněmovně, tudíž se za ni postaví některé politické strany a navrhnou do ní některé své kandidáty,“ vysvětlil.
