Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Klvaňovo gymnázium a Střední zdravotnická škola Kyjov. Trochu krkolomný název pro jednu školu se od září ještě více zamotá. Na konec přibude ještě Vyšší odborná škola zdravotnická.
Právě o tenhle nový typ školy se od září kyjovská střední škola rozšíří.
„Na denní formu se nám hlásí 44 uchazečů a na kombinovanou 42 uchazečů,“ říká Hana Ottová, zástupkyně ředitelky školy pro zdravotnické obory.
Přijímat budou maximálně 32 lidí do denní formy a 30 do kombinované. Celková kapacita oboru je 170 studentů.
„Škola je úzce propojena s krajskou nemocnicí a právě na takové propojení vzdělávání s praxí chceme v kraji dál stavět, aby nám zdravotnický personál po studiu neodcházel jinam,“ vysvětluje Karel Jurka (ODS), radní pro oblast vzdělávání Jihomoravského kraje.
Je to jeden příklad vyšší odborné školy (VOŠ), která od nového školního roku vznikne. Žádostí však registruje Ministerstvo školství dohromady třicet, a to včetně vzniku nových oborů na stávajících školách nebo rozšíření dosavadních kapacit.
Zdravotnictví, pedagogika i sociální péče
„Po změně státní regulace přijaté v roce 2023 vzniklo jen za poslední rok v České republice sedm nových vyšších odborných škol a přibyla kapacita téměř sedm tisíc studijních míst,“ říká náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Na vyšších odborných školách studuje v tomto školním roce 22 373 studentů. Navýšení kapacit o sedm tisíc míst je tedy rozhodně výrazné. Umožnilo to rozvolnění omezení, které až do roku 2023 platilo.
Podle minulého Dlouhodobého záměru Ministerstva školství bylo totiž možné zapisovat nové VOŠ nebo rozšiřovat kapacity „jen ve zcela výjimečných a ojedinělých případech“. Aktuálně platný záměr podporuje rozšiřování kapacit v široce definovaných oborech – zdravotnictví, pedagogika, sociální péče, technické a přírodovědné vzdělávání nebo jiné unikátní obory.
„Zatímco vysoké školy se tradičně soustředí hlavně na výzkum a výuku v magisterských a doktorských oborech, vyšší odborné školy mají výhodu ve své praktičnosti a blízkosti k praxi. Často jsou menší a pružnější, a proto ideálně připravené zavádět nové praktické obory do vzdělávacího systému,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
I kratší vzdělání
V poslední době tak Ministerstvo školství podniklo hned několik kroků, kterými podpořilo profesně orientované vzdělávání. Kromě rozšíření kapacity vyšších odborných škol prošla Sněmovnou novela školského zákona, která umožňuje provázat praktickou výuku na odborných školách se zaměstnavateli.
Pokud změna projde i Senátem, pak budou VOŠ smět nabízet i kratší cykly odborného vzdělávání – jednoleté až dvouleté. Absolventi těchto programů by získali osvědčení s označením profesní specialista.
„Mám pocit, že v posledních měsících se konečně doceňuje význam vyššího odborného vzdělávání,“ říká Marcela Davídková Antošová, ředitelka Vyšší odborné školy informačních studií a také předsedkyně Asociace VOŠ.
I na její škole jeden zcela nový obor vyšší odborné školy vznikl, a to aplikovaná bezpečnost ve zdravotnictví. Právě takové odborníky zdravotnictví velmi poptává, příležitost v oblasti kybernetické bezpečnosti se ale podle Antošové nabízí právě i formou kratších profesních cyklů s užším zaměřením.
